Tak máme konečně vládu

1. 2. 2014 / Ivan Jordák

. Něco málo přes tři měsíce od voleb, přes všechna varování, přes rozpaky ve vítězné straně, co si s takovým vítězstvím počít, přes vynucené pohovory prezidenta s kandidáty na ministerská křesla, přes nezbytnost přijetí i nepřijetí nějakého služebního zákona, navzdory varování zejména pravicových novinářů a politologů, stejně jako podivným připomínkám vrcholných představitelů TOP 09 nebo ODS, máme vládu. Tedy vládu parlamentní, vládu vzešlou z voleb, vládu, která by měla mít důvěru, a nahradí vládu, která důvěru nemá, píše Ivan Jordák.

Jak krásně, téměř pateticky zní, vláda s důvěrou místo vlády bez důvěry, která nám vládla, bez té důvěry, více než půl roku. Je tomu opravdu tak? Ale vůbec ne. Pokud bychom snad vyvozovali otázku důvěry vládě od občanů, pak nám vládly převážně vlády bez důvěry. Ale naštěstí, pro ty vlády samozřejmě, se otázka důvěry vládě vyvozuje od poslanců, a stačí, aby hlasovalo pro vyslovení důvěry vládě, respektive jejímu programu, více než polovina těch poslanců, kteří jsou zvoleni, tedy sto jeden poslanců nebo poslankyň, a nastupující vláda má těchto hlasů 111.

Jaký ten program bude, se dozvíme až někdy v polovině února. Měl by údajně vycházet z koaliční dohody, která je prý průnikem volebních programů koaličních stran. Kdo si těch padesát stránek koaliční dohody přečetl, a také znova volební programy, nestačí se divit a marně hledá, co by potvrzovalo ony průniky.

Ale zase tam lze nalézt takřka všechno, a to od pohledu z levé strany silnice, po které jedeme, až k pohledu z její pravé strany.

A tak asi bude záležet na tom, kdo bude v té vládě točit volantem. Podle toho, co je nám prezentováno, a též podle formálních pravidel, která jsou hlásána, a někdy i dodržována, by jím měl točit pan Sobotka.

Stačí vzpomenout zmíněnou koaliční dohodu, jednání o ministerstvech pro koaliční strany, nebo třeba minulou čistě pravicovou vládu s důvěrou, a máme o tom, kdo bude řídit vážné pochyby. Tedy, kdo ji bude skutečně řídit, nikoli, kdo bude mít titul premiéra.

Do těchto pochyb zapadá plně i vystoupení pana prezidenta, v kterém vlastně hovořil jen o administrativních chybách v návrhu na členy vlády. Nevím, a ani se nechci domýšlet, co ho vlastně k tomu vedlo. Snad ani on nemohl považovat své vystoupení za vtipné, ale pouze a jen za trapas.

Vzhledem k věku a postavení, musí vědět, že určité věci se přechází a vytýkají jen mezi čtyřma očima. Snažil se tu patrně o signál, a každý může uvažovat, komu a proč byl onen signál určen.

Poněkud tento projev popíral vyjádření, už nevím koho z komentátorů, že kultivovanost politiků začíná být větší. Obdobně působily projevy pana Fialy a Stanjury na brífinku ODS. Také jsem marně pátral v paměti, co jejich vláda udělala pro živnostníky a střední podnikatele aby mohli členové této minulé vlády vytýkat nastupující vládě neznalost této věci.

Naštěstí ani jedna z těchto událostí neměla víc vlivu, než jí přísluší, a tak vládu máme, a snad v jejím programu už poznáme, co chce dělat, aby nahromaděný balast byl rychle odstraněn.

0
Vytisknout
2188

Diskuse

Obsah vydání | 31. 1. 2014