Konec nadějí a začátek osudného úpadku státu přinesla v říjnu 1990 zrada, kterou bylo zahubeno Občanské fórum

17. 4. 2014 / Josef Mrázek

Jan Čulík znamenitě referuje o knize Jamese Krapfla, Revolution with a human face. Politics, Culture and Community in Czechoslovakia, 1989-1992. Zdá se, že to je poprvé, kdy je správně pochopena zásadní odlišnost Občanského fóra rostoucího jako výraz stavu společnosti a Občanského fóra, které potřebovaly "elity" pro mocenské záměry.

Obě Občanská fóra existovala paralelně již od listopadu, ale my, kteří jsme organizovali občanské politické hnutí Občanské fórum jako něco zásadně odlišného od rigidní mocenské struktury KSČ, jsme dost nechápali, že by někdo chtěl pokračovat starým stranickým stylem. Takže od "elit" jsme převzali jen název "Občanské fórum" a volně jsme tvořili to, co bylo reakcí na předchozí dlouhodobé vyloučení občanů ze hry.

Nebylo to úplně všude. Tak třeba na okrese Nymburk působil železný thatcherovec Hynek Fajmon v tvrdém stranickém stylu a bylo pár míst, kde se příležitosti chopili překabátění komunisté a pracovali tak, jak uměli.

Zakládal jsem OF v obci, pomáhal na celém okrese a v Praze na Jižním městě a pracoval v kraji a jako jeho volený zástupce v Radě KCOF (Koordinačního centra Občanského fóra). Pracoval jsem na Stanovách OF a spolupořádal Sněmy OF. Přišel jsem do styku s mnoha lidmi na všech úrovních OF a mohu potvrdit, že to, co se dá vyčíst z komentáře Jana Čulíka, je pravdivé ve všech směrech. Na jedné straně zde bylo lidové OF, koncipované jako služba občanům, na druhé straně byl zájem "elit", mít své místo v hierarchické mocenské struktuře.

KCOF a jeho Rada (nejvyšší orgán OF) sídlily ve Špalíčku -- mezi Národní třídou a Václavským náměstím. Lidé z KCOF a někteří z šestnáctičlenné Rady tvrdě pracovali. Disidentská "elita" zde téměř nebyla vidět, žila jinde. Ta dvojkolejnost byla více než zřejmá, ale podařilo se nám schválit docela dobré Stanovy OF, a tak jsme doufali, že se kolem nich všechno spojí, stačilo je dodržovat.

Mezitím Václav Klaus objížděl okresy a vysvětloval placeným "manažerům", jak dobře na tom budou, až on udělá z OF pevnou stranu.

Byli to najmutí nevolení lidé, ale okresy je v rozporu se stanovami posílaly na Sněmy do Prahy jako delegáty, protože Sněmy byly časté (více než jeden za měsíc) a volené, normálně zaměstnané zástupce okresů ježdění unavovalo.

Tak se stalo, že byl překvapivě předsedou OF zvolen Klaus a okamžitě přikročil k jeho likvidaci. Skoncoval s demokracií i Stanovami, zmocnil se aparátu i majetku OF a měl hotovou ODS.

Marně jsme zorganizovali Černošickou výzvu za zachování OF. Klaus ovládl Havla a Rychetského a z lánských jednání vyloučili delegaci Výzvy, podporovanou 21 poslanci ČNR. Tím bylo zahubeno původní lidové OF a z OF "elit" se stala klasická strana ODS, disidentskou "elitou" požadovaný mocenský nástroj. Již tenkrát se media hned postavila za vítěze a tak se lidé ani nedozvěděli, co vlastně se stalo. Skončily naděje a začal se naplňovat neblahý osud republiky.

Autor se pokusil navázat na odkaz původního OF zformováním hnutí Demokraté 92 a později se spolupracovníky navrhl způsob skutečné účasti občanů v politice. Viz Občanské politické hnutí SPOJENÍ 12, www.spojeni.org

0
Vytisknout
6776

Diskuse

Obsah vydání | 22. 4. 2014