Státní Big Brother slídí v údajích o zdraví lidí už řadu let, teď chce více dat

3. 9. 2011

Poslanci tento týden projednali zákon o zdravotních službách, který mimo jiné upravuje i existenci tzv. Národního zdravotního informačního systému. Jeho součástí jsou i Národní zdravotní registry, v nichž mají být centrálně uchovávány osobní údaje pacientů. Tato skutečnost zvedla vlnu mediálního zájmu, v které poněkud zanikla skutečnost, že zdravotní registry, v nichž jsou uchovávány naše osobní údaje, existují již řadu let. Navržená úprava nicméně množství shromažďovaných údajů i registrů ještě rozšíří.

"Zdravotní registry, které uchovávají citlivé osobní údaje pacientů, nejsou žádnou novinkou. Naše občanské sdružení Iuridicum Remedium na to opakovaně upozorňovalo. Mimo jiné v roce 2009 získalo Ministerstvo zdravotnictví za existenci těchto registrů anticenu Dlouhodobý slídil v rámci soutěže Big Brother Awards, kterou naše sdružení každoročně pořádá. Je dobře, že se tyto registry konečně dostávají do širšího povědomí," řekl právník občanského sdružení Iuridicum Remedium (IuRe) Jan Vobořil.

Důvodová zpráva k zákonu vypočítává účely, k nimž mají jednotlivé registry sloužit. Jedná se hlavně o mapování zdravotního stavu obyvatelstva nebo hodnocení účelnosti diagnostických a léčebných postupů. V případě všech uvedených účelů postačuje podle názoru IuRe evidence anonymizovaných dat. I medicínská obec potvrzuje, že evidence některých údajů v registrech je zcela zbytečná. Ani pro sledování individuálního vývoje pacienta ho není nutné identifikovat. S případným uvedením osobních údajů v registrech by měl pacient dát svůj souhlas. "Evidence osobních údajů bez tohoto souhlasu je vážným zásahem do soukromí, který nelze odůvodnit ani jinak chvályhodnou snahou o zlepšení zdravotní péče, k čemuž existence registrů přispět může. Stát se tady násilně vlamuje do zřejmě nejcitlivější zóny našeho soukromí. V případě některých diagnóz to povede k tomu, že lidé raději ze strachu před prozrazením jejich problému lékařskou pomoc vůbec nevyhledají, to se třeba týká registru uživatelů drog," dodal Vobořil.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že data v registrech budou maximálně zabezpečena. Tomu lze ale důvěřovat jen stěží, když toto ministerstvo již řadu let zcela ignoruje námitky ochránců osobních údajů a ani se nepokouší zapojit do nějaké diskuze, která by mohla vést k řešení přijatelnému pro obě strany. "Neexistují skutečně bezpečné databáze a prvním co by měl každý při tvorbě jakékoli databáze promyslet, je to, k čemu má sloužit a jaká data k naplnění tohoto účelu skutečně nezbytně potřebuje. Obávám se, že Ministerstvo zdravotnictví tuto prvotní analýzu neudělalo dodnes," uzavírá Vobořil.