Bílý anděl venkovské progresivní civilizace
2. 9. 2011 / Miloslav Štěrba
Toť senátor Jiří Čunek. Zatímco v minulosti mohl být vnímán jako exotický Valach, vnímající citlivě dozrávající problémy nevyzrálé majority, poté, co navrhl obnovení povinné vojenské služby (PVS), se nyní velmi přiblížil názorům veskrze městským, reprezentovaným současným ministrem Alexendrem Vondrou. Ten rovněž v dobách ohrožení čili pokud bychom neumístili v Brdech americký radar, varoval před nutností zavést povinnou vojenskou službu. O něm však média nepsala, že reprezentuje "nejspodnější temné proudy ve společenském nevědomí", třebaže jsme si to všichni mysleli.
Jiřímu Čunkovi lze vyčítat leccos. Možná i reprezentuje "periferní venkovské prostředí, kde lidé z regionálního rádia poslouchají Michala Davida, Petra Rezka a duo Bartošová-Sepeši, kde obecní rozhlas vyhrává dechovkové hity a popík let osmdesátých". Ale co s tím má společného vsetínský ex-starosta? Že při pohledu na své nedospělé spoluobčany by je rád nechal projít úskalím povinné vojenské služby? Aby, on je docela švihák!, mladí lidé netrpěli obezitou (i když otylí jsou dnes i vojáci a jejich ženské protějšky). Aby se naučili disciplině, a i tak se přiblížili švýcarským vzorům, kde je vojenská příprava obyvatelstva samozřejmostí. Aby se naučili vzdorovat šikaně v kasárnách, když je pak bude šikana v jiné formě provázet celý profesionální život.
A ještě k venkovu, o němž psal Karel Dolejší, že se tam "mentálně vody skoro nehýbou". Zaplať pánbůh. Minulý týden jsem se zúčastnil Dětského dne v Horní Lhotě. I jako dlouholetý sponzor akce místních zahrádkářů. Nad vsí v pátek vyrostl velký vojenský stan, a kolem si postavily stany desítky dětí (prakticky všechny z dědiny). V sobotu od rána probíhaly nejrůznější sportovní a kulturní soutěže, o ceny, až do večerního táboráku. Jídlo měly všichni zdarma, přítomna byla i řada rodičů-pořadatelů, zástupci obce a tzv. složek (hasiči, fotbalisté, myslivci,dechovka), farář-Polák. U ohně se zpívaly nejrůznější písně, i když nikoli od skupiny Queen aj., jen přes nedaleký hřeben Vizovických vrchů doléhalo do údolí dunění z rockového festivalu z Vizovic, a na této "městské" akci hráli snad všichni favoriti, i když letos nikoli Kabáti.
Diskuse