Netanjahu odmítá Trumpův plán pro Gazu a vyhrožuje, že se Izrael nestáhne, dokud Hamás neodzbrojí

10. 8. 2026

 

Tento dokument, který představuje nejnovější fázi příměří pod vedením USA oznámeného v říjnu a které sice omezilo, ale neukončilo izraelské operace v Gaze, uvádí, že Hamás odevzdá zbraně nově vznikajícímu palestinskému vládnímu orgánu.

Plán uvádí, že Izrael by začal stahovat své síly souběžně s odzbrojením, což Izrael kategoricky odmítá, neboť požaduje, aby hnutí Hamás své zbraně zničilo.

Netanjahu uvedl, že Izrael o svých námitkách jedná s USA. „Mají své návrhy; některé z nich jsou pro nás přijatelné, jiné nikoli, a my víme, jak si v těchto záležitostech stát za svým,“ řekl.

Netanjahu uvedl, že hnutí Hamás musí odevzdat veškeré své zbraně, což je podle členů Rady pro mír cíl, který není reálně dosažitelný. „Mluvíme o skutečném odzbrojení, ne o fiktivním odzbrojení,“ řekl Netanjahu.

Izraelský tank vjel do města Hadatha v jižním Libanonu a izraeští vojáci jsou podle libanonské státní 

Íránský prezident Masoud Pezeškian se nedávno setkal s nejvyšším vůdcem ajatolláhem Modžtabou Chameneím, který se od svého nástupu do funkce na počátku války na Blízkém východě na veřejnosti neobjevil, uvedla v neděli Chameneího kancelář.

„Dr. Masoud Pezeškian se setkal s ajatolláhem Modžtabou Chameneím a hovořil s ním na začátku svého třetího roku v prezidentském úřadu,“ uvedla kancelář nejvyššího vůdce v prohlášení, aniž by upřesnila datum setkání.

Pezeškian, který nastoupil do úřadu v červenci 2024, na začátku května uvedl, že se s Chameneím setkal, rovněž bez upřesnění data, kancelář nejvyššího vůdce však v té době žádné prohlášení nevydala.

Prezident ve středu prohlásil, že komunikace s Chameneím je „v současné době velmi obtížná“, a po zprávách, že byl údajně zraněn při útocích, při nichž zahynul jeho otec, se začaly šířit spekulace o zdravotním stavu nejvyššího vůdce.

Kancelář Chameneího uvedla, že oba „podrobně diskutovali o otázkách a problémech země“, včetně „současné vojenské situace a budoucích vyhlídek“.

Prezident Trump v neděli naznačil, že nechá ekonomický tlak přimět Írán k opětovnému otevření Hormuzského průlivu, místo aby zahájil další vojenskou akci.

„Zatím to neřešíme příliš nahlas,“řekl Trump serveru Axios. Trumpovy komentáře přišly několik hodin poté, co Írán prohlásil, že tuto klíčovou námořní cestu neotevře, dokud USA nesplní jeho požadavky – mezi něž podle serveru Axios patří, aby USA nikdy Írán neurážela ani mu nevyhrožovala.

„Vedeme s nimi jen částečná jednání,“ řekl Trump dále zpravodajskému webu. „Jen sledujeme Írán s jeho obrovskou inflací a skutečností, že nemají peníze.“

Trump, který uvedl, že Írán „je na tom velmi špatně“, tvrdil, že Američané pociťují menší finanční tlaky způsobené válkou, protože ceny ropy klesly.

„Vyřeší se to. Vždycky se to vyřeší. Je to jako šachová partie,“ měl Trump údajně také říci.

Trump odmítl tvrzení, že USA dochází ve válce s Íránem munice – nová zpráva však naznačuje, že jeho vojenské vedení tlačí na zbrojní firmy, aby zvýšily výrobu zbraní.

Podle deníku The Washington Post ve středu náměstek ministra obrany USA Steve Feinberg sdělil šéfům zbrojního průmyslu, že musí „zajistit výrazně rychlejší a agresivnější dodací termíny a/nebo zvýšenou výrobu klíčových kapacit“.

Feinbergova písemná směrnice adresovaná vedoucím představitelům obranného průmyslu uváděla, že do 21 dnů musí předložit plán, jak zvýšit výrobu. Feinbergův pokyn byl obsažen v memorandu, které získal deník The Washington Post.

„Víceleté vývojové cykly jsou nepřijatelné,“ údajně napsal Feinberg. „Musíme nyní dramaticky zrychlit harmonogramy našich programů a rozšířit naše výrobní kapacity.“

Hlavní mluvčí Pentagonu Sean Parnell potvrdil, že tato zpráva je „pravá“ a „bude podkladem pro rozpočet na fiskální rok 2028 předložený Kongresu ke schválení, a je plně v souladu s našimi pokračujícími snahami o obnovu obranné průmyslové základny“, jak uvádí deník.

Podle zpráv se Sýrie a Rusko dohodly na vojenské přítomnosti Kremlu v této blízkovýchodní zemi.

Rusko má v Sýrii vojenskou přítomnost již od sovětské éry, ale jeho postavení v této zemi bylo zpochybněno poté, co povstalci před zhruba dvěma lety svrhli Bašára al-Asada, uvádí The New York Times.

Ruská vojenská přítomnost zahrnovala dvě letecké základny a jeden námořní přístav ve Středozemním moři. Tyto základny a přístav představovaly pro Rusko „jediné zásobovací a mezipřistávací centrum ve východním Středomoří pro letadla a lodě cestující do Afriky a zpět,“ poznamenává The Times.

Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že bylo uzavřeno ujednání, které „nastoluje reorganizaci ruské přítomnosti na syrském pobřeží, a to na letecké základně Hmeimim nedaleko města Latakie a v námořním přístavu Tartus“.

Syrská vláda požádala Rusko, aby vrátilo al-Assada. Poté, co al-Assad uprchl ze Sýrie, poskytlo mu Rusko azyl.

Newyorská progresivní politička Alexandria Ocasio-Cortezová hovořila během rozhovoru vysílaného v neděli o dopadu války s Íránem na cenovou dostupnost a uvedla, že stížnosti  na rostoucí náklady nejsou v souladu s Trumpovou politikou, která vede ke zdražování spotřebního zboží.

Poslankyně Ocasio-Cortezová byla v pořadu ABC This Week dotázána na svou reakci na Trumpovy komentáře, že ropné společnosti „vydělávají příliš mnoho peněz… na základě nedostatku“ způsobeného jeho válkou proti Íránu.

„Myslím si, že my, obyčejní lidé, my, obyčejní Američané, každý den vidíme velmi velký rozpor mezi tím, co Donald Trump říká, a tím, co Donald Trump dělá,“ uvedla Ocasio-Cortezová. „Donald Trump možná říká, že ropné společnosti vydělávají příliš mnoho peněz, ale to, co Donald Trump ve skutečnosti dělá, je, že rozpoutává bezohlednou válku v Íránu, pořádá před volbami uzavřená jednání s ropnými společnostmi a říká jim: ‚Víte, dejte mi peníze, dejte mi příspěvky na kampaň, a já udělám, co budete chtít.‘“

„ „To, co dělá, je zvyšování cen, a to nejen u čerpacích stanic, ale u všeho, co kupujete a co vyžaduje přepravu zboží,“ řekla Ocasio-Cortezová.

Bývalý ministr obrany prezidenta Trumpa Mark Esper ostře kritizoval seznam požadavků Íránu na znovuotevření Hormuzského průlivu, označil je za „směšné“ a uvedl, že „by měly být bez váhání odmítnuty“.

Mezi ně patří „požadavky, jako je stažení všech amerických sil z regionu, úhrada nákladů na válku, ukončení naší blokády a zrušení sankcí,“ uvedl Esper v pořadu This Week na ABC News. „To už překračuje všechny meze.“

Esperovy komentáře na ABC přicházejí v době, kdy Írán udržuje pevnou kontrolu nad touto důležitou námořní cestou. Podle Espera íránské požadavky ukazují, „že se domnívají, že mají navrch, věří, že vyhrávají, a že už vyhrávají.“

„Právě s tím se teď potýkáme.“

Írán od začátku války mezi USA a Izraelem v únoru fakticky zavedl blokádu v průlivu a chce vybírat mýtné od lodí, které jím chtějí proplout. Írán zaútočil na plavidla, která se podle jeho tvrzení pokusila tuto blokádu obejít.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl plán pro Gazu, který ocenil americký prezident Donald Trump, a vyhrožoval, že nedojde k žádnému vojenskému stažení z Gazy, dokud nebude Hamás „skutečně“ odzbrojen. Izraelská armáda „neprovede žádné stažení, dokud nebude Hamás skutečně odzbrojen, a bude i nadále odrážet hrozby namířené proti našim silám a našim občanům,“ uvedl Netanjahu na zasedání vlády.

• USA musí vyvinout tlak na Izrael, aby přijal další fázi plánu pro Gazu, uvedl představitel Hamásu poté, co Netanjahu odmítl dohodu podporovanou USA. „Očekáváme, že zprostředkovatelé a americký garant vyvinou tlak na Netanjahua a jeho vládu, aby se drželi plánu a nebránili tomuto procesu z důvodů vnitřní politiky a voleb,“ uvedl člen politického úřadu Hamásu Bassem Naim.
• Salva dronů hnutí Húsiú zasáhla saúdskou ropnou rafinérii na pobřeží Rudého moře. Vojenský mluvčí této Íránem podporované skupiny Jahja Saree uvedl, že se Húsiiům „podařilo zasáhnout dronem rafinérii Aramco v Džazánu na saúdském pobřeží Rudého moře“.
• Útoky rebelů z hnutí Húsiú v Jemenu, podporovaných Íránem, si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé vojáky z řad mezinárodně uznávaných vládních sil a dalších 20 zraněných, uvedly dva vojenské zdroje. První oběti si vyžádaly útoky na jemenské město Mokha a okolní oblasti, stejně jako na město Khokha jižně od přístavního města Hodeida, uvedly zdroje pod podmínkou anonymity poté, co Húti oznámili, že zaútočili na vojenské síly a vybavení na pobřeží Rudého moře.
• Íránský prezident Masúd Pezeškian se koncem července, na počátku svého třetího roku ve funkci, setkal s nejvyšším vůdcem země Modžtabou Chameneím, uvedla státní média, a vůdce polovojenské jednotky slíbil, že v budoucnu zveřejní záběry Chameneího. Chameneí byl údajně vážně zraněn při únorovém útoku, při kterém zahynul jeho otec a předchůdce Alí Chameneí, a to v první den americko-izraelské války proti Íránu. Slib zveřejnění záběrů vůdce, který pronesl zástupce polovojenské organizace Basídž Kásem Koraíší, měl zřejmě za cíl utlumit spekulace o jeho zdravotním stavu.

Spolu se svým dřívějším odmítnutím amerického plánu pro Gazu izraelský premiér Benjamin Netanjahu znovu tvrdil, že zabrání Íránu v získání jaderných zbraní, bez ohledu na průběh diplomatických jednání s Washingtonem a arabskými státy.

„Chci ještě jednou zdůraznit: ať už s dohodou, nebo bez ní, dokud budu premiérem, Írán nebude mít jaderné zbraně,“ řekl Netanjahu na zasedání vlády.

Jak USA, tak Izrael uvedly, že cílem jejich války proti Íránu je zabránit mu v získání jaderné zbraně. Írán vždy tvrd

Jedním z hlavních sporných bodů mezi oběma stranami ohledně plánu pro Gazu je neshoda ohledně časového harmonogramu závazků.

Izrael prohlásil, že izraelské jednotky v Gaze se nepohnou, dokud se Hamás neodzbrojí, zatímco Hamás trvá na tom, aby Izrael zastavil útoky, než začne plnit tu část dohody, která se týká jeho zbraní.

Hamás uvedl, že s plánem souhlasil, aby ušetřil obyvatelům Gazy možné obnovení války, dodal však, že realizace dohody bude záviset na tom, zda Izrael nejprve splní své vlastní závazky, včetně stažení vojsk.

Hamas se vyhýbá používání pojmu „odzbrojení“ a uvedl, že skupina souhlasila s předáním zbraní k uskladnění Národním výborem pro správu Gazy, podporovaným USA, pod dohledem Trumpovy Rady pro mír.

Odmítnutí plánu izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho slib, že se Izrael nestáhne, dokud se Hamas neodzbrojí, vyvolalo chválu ze strany krajně pravicového ministra financí Bezalela Smotricha.

„Do války jsme šli s hlavním cílem: zničením Hamásu,“ uvedl ve svém prohlášení. „Armáda se nemůže stáhnout ani o milimetr z pásma Gazy. Pásmo Gazy nemůže zahájit žádný proces obnovy před úplným rozpuštěním a demobilizací Hamásu a pásma Gazy.“

Americký plán, který by vedl k odzbrojení Hamásu a stažení Izraele z Gazy, byl oznámen na konci července. Zde je shrnutí podrobností tohoto plánu z doby, kdy byl oznámen:

Trump při oznámení dohody v příspěvku na sociálních sítích uvedl, že zahrnuje „úplné odzbrojení“ Hamásu a dalších ozbrojených skupin v Gaze a že se jedná o „monumentální krok k ukončení bojů“.

Izrael poukazuje na to, že hnutí Hamás se neodzbrojilo, a to jako ospravedlnění svých pokračujících útoků a odmítání jakékoli obnovy v Gaze, jakož i postupného posunu izraelských sil vpřed od demarkační linie dohodnuté v říjnu.

Tento 14bodový plán, zveřejněný Radou pro mír (BoP) dne X, vyzývá Izrael, hnutí Hamás a další palestinské frakce k zastavení všech vojenských operací a požaduje zřízení mezinárodního ověřovacího výboru (IVC). Stanoví 14denní lhůtu poté, co všechny strany přijmou tento plán, přičemž časový harmonogram a mechanismy provádění budou teprve vypracovány.

Kontrola nad Gazou by poté byla předána Národnímu výboru pro správu Gazy (NCAG), skupině palestinských odborníků a expertů zřízené Radou pro mír (BoP) v lednu, kteří od té doby čekají v Káhiře na převzetí této funkce. NCAG by převzal všechny správní funkce za podpory nové policejní síly a ISF. To by umožnilo „proces vyřazení z provozu a uskladnění těžkých zbraní, vojenských výrobních závodů, zbrojních skladů a tunelů“.

Odzbrojení Hamásu a dalších skupin by bylo „postupné, sekvenční a časově ohraničené“ a bylo by „vázáno na postupný izraelský ústup z oblastí pod jeho kontrolou v Gaze“. ISF by působily mezi oblastmi pod kontrolou NCAG a oblastmi pod izraelskou kontrolou, zatímco za vnitřní bezpečnost by odpovídala NCAG a její policejní síly.

Zdroj v angličtině ZDE