Doplňovací volby v Manchesteru potvrdily popularitu Labouristické strany, navzdory internímu konfliktu

4. 12. 2015 / Jan Čulík

Doplňovací volby v Manchesteru navzdory varováním před prohrou v důsledku úprku Labouristické strany doleva drtivou většinou vyhrál labouristický kandidát. Co to znamená?

V Británii zuří od květnových všeobecných voleb vnitřní zákopová válka v Labouristické straně mezi její pravicí a levicí. Labouristé v květnu tvrdě prohráli volby za vedení centristicky levicového předsedy Eda Milibanda, který posléze odstoupil. Ve straně se pak začaly ozývat argumenty, že má-li Labouristická strana kdy vyhrát všeobecné volby, musí se posunout daleko více doprava a v podstatě kopírovat politiku Konzervativní strany tak, jak to činil thatcherovec Tony Blair. Bylo uspořádáno hlasování o novém šéfu Labouristické strany a to neočekávaně vyhrál naprostý levicový outsider Jeremy Corbyn.

Jenže Corbynovo zvolení vedlo k obrovskému oživení levicového křídla Labouristické strany, do níž od Corbynova zvolení vstoupilo asi 200 000 aktivistů. Vznikly také velmi silné nové aktivistické organizace, jako například Momentum, které podporují levicové křídlo labouristů.

Problémem je, že parlamentní klub Labouristické strany je drtivou většinou pravostředový a mezi ním a řadovými aktivisty vládne úporný konflikt.

Například v souvislosti se středečním hlasováním v Dolní sněmovně o tom, zda má Británie bombardovat Sýrii, kdy asi 60 poslanců Labouristické strany hlasovalo pro bombardování spolu s konzervativci, byli tito poslanci zavaleni vlnou protestních mailů od levicových aktivistů, kteří jim posílali například fotografie mrtvých dětí z předchozího bombardování a vyhrožovali deselekcí. Kandidáty pro všeobecné volby totiž volí nyní v Labouristické straně místní organizace.

Druhým vážným problémem, na nějž poukazují pozorovatelé, je, že Corbyn je možná obrovsky populární uvnitř oživené Labouristické strany - nový levicový aktivismus připomíná Pražské jaro, respektive skotské jaro před referendem o nezávislosti v září 2014, které vedlo k obrovskému oživení občanského aktivismu. Pozorovatelé však varovali, že nadšení pro levici a Corbyna v Labouristické straně absolutně neznamená, že pro levicové postoje budou projevovat nadšení britští voliči jako celek a že svým úprkem doleva se Labouristická strana může stát v Británii naprosto nevolitelnou.

Ve čtvrtek se konaly po náhlé smrti tamějšího labouristického poslance Michaela Meachera doplňovací volby v Manchesteru, ve volebním okrsku Oldham West a Royton. Volby se měly stát lakmusovým papírkem toho, jaké má po Corbynově vítězství nyní volební postavení Labouristická strana v celé Británii. V severních volebních okrscích v květnových všeobecných volbách začala v důsledku frustrace voličů z Labouristické strany přebírat labouristické hlasy euroskeptická ultrapravicová strana UKIP. Vládly obavy, že i v těchto doplňovacích volbách zvítězí nad labouristy UKIP.

Tyto obavy se nesplnily. Doplňovací volby v Manchesteru pohodlně vyhrál drtivou většinou Jim McMahon, pětatřicetiletý šéf komunální rady v Oldhamu. Hlasovalo pro něho 17 209 občanů. Labouristé zvýšili svůj podíl voličských hlasů od všeobecných voleb v květnu o 7,49 procent na 62.27 procent.

Na druhém místě se umístil kandidát euroskeptické strany UKIP jen s 6487 hlasy. Konzervativci byli třetí s 2596 hlasy.

Otázka je, zda je McMahonovo vítězství skutečně vítězstvím pro corbynovskou Labouristickou stranu. McMahon údajně "vůbec není corbynista".

Zajímavé také je, do jaké míry mělo na vítězství Labouristické strany etnické složení Manchesteru. Pro Labouristickou stranu drtivou většinou hlasovali v těchto doplňovacích volbách manchesterští muslimové, protože se přirozeně obávají antiimigrantské, ultrapravicové extremistické strany UKIP.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1385

Diskuse

Obsah vydání | 4. 12. 2015