Ve vysoké politice vysoké riziko prohry znamená, že jen drobné zakolísání nás může připravit o všechno

17. 5. 2013 / Valtr Komárek

čas čtení 8 minut
Dopis Valtra Komárka straníkům před volbou prezidenta ČR 16. 1. 2013

Vážený příteli/přítelkyně předsedo, obracím se na tebe s naléhavou a neodkladnou prosbou aktivního přispění k zvolení levicového kandidáta Miloše Zemana prezidentem ČR. S takovým to doporučením, jak víš, jsem se na naše kraje i okresy a všechny naše funkcionáře i členy obracel již před zhruba měsícem. Tehdy však vedoucí orgán strany veškerým úsilím prosazoval našeho stranického kandidáta a z grémia se ozvali jakési výhrůžky, že kdo jej nebude volit, měl by ze strany odejít (viz. například prohlášení přítele Zaorálka). Jasně se však ukázalo, že tato strategie byla chybná.

Stačilo, aby náš kandidát odčerpal Zemanovi několik procent hlasů, což by váhající povzbudilo k rozhodnější podpoře J. Fišera.

Tak jsme dnes mohli mít proti sobě 2 pravicové kandidáty (Schwarzenberg-Fišer), a to bez jakékoli obrany. ČSSD by tak už podruhé znemožnila volbu levicového prezidenta. Teoreticky by ovšem bylo také možné mít 2 kandidáty levicové (při prosazení Dienstbiera), ale za cenu příliš vysokého rizika. Ve vysoké politice, vysoké riziko prohry znamená, že jen drobné zakolísání nás může připravit o všechno. Zde nutno pracovat s přehledem, trpělivostí a jistými rezervami. Proto oceňuji, že nyní se za volbu Miloše Zemana staví celé předsednictvo strany a dřívější politika hazardu byla odmítnuta. Nechci se však v těchto minulých omylech bolestínsky rozebírat, jde o to co je před námi. Není snad nutné podrobně zdůvodňovat, že volba Miloše Zemana je naším prvořadým zájmem.

Přestože kníže Š. přátelsky odmítá pojmy pravice a levice jako takové skutečnosti, že jde o jednoho z nejbohatších Čechů, koaličního předáka současné vlády, který dokonce vehementně prosazuje zvýšení DPH, protilidovou reformu zdravotnictví se smrtelnými standardy, důchody s hrozbou ožebračování starší populace a podílí se na všem tom zdražování energie, vody, bydlení, snižování sociálních podpor, až po snižování platů a utahování opasků všeobecně, hovoří dostatečně výmluvně. I když volí žoviálně přátelskou rétoriku, není třeba pochybovat, co od něj můžeme čekat. Toto drsné snižování životné úrovně prosazuje za každou cenu, včetně těch naprosto nechutných, slušných lidí zcela nedůstojných, tahanic o udržení současné potupné koalice s trapnou, prakticky nikým nezvolenou stranou LIDEM. K tomu patří i jeho střídání členství politických stran. Že je podporovatelem Kalouska a ten naopak jeho politickým stvořitelem, je evidentní.

Tato politika Schwarzenbergsko - Kalouskovské koalice jak známo již přinesla citelný pokles naší ekonomiky a především životné úrovně, což má pokračovat i v nejbližších letech. Proti tomu však jako těžký balvan stojí v cestě " jezevec z Vysočiny" Miloš Zeman. Celou současnou politiku zdražování odmítá a udržování jednoho z nejnižších schodků státního rozpočtu v EU chce zabezpečit omezením skutečného plýtvání, razantním postihem korupce s přesvědčením bohatších vrstev národa o potřebě solidarity s chudými a reálným přispěním vyššími daněmi. Avšak nejen to z vystoupení Miloše Zemana je zřejmé, že on velmi dobře chápe obtíže naší ekonomiky a uvědomuje si, že plně uspokojivé řešení je na hranici možností. Zdaleka totiž nejde jen o rozumné snižování rozpočtového schodku.

Klíčový problém je totiž v tom, že poměrně velkokapacitní česká ekonomika je zavěšena na tenké niti výroby a vývozu osobních automobilů. Český vývoz to vlastně ani není. Německé a další zahraniční firmy si zde ve své režii vyrábějí automobily, které si odvážejí domů a okolí, aby tam zrealizovali konečnou smetanu. Vzhledem k tomu, že naším dělníkům a technikům, platí sotva třetinu svých domácích mezd, už jenom tímto dosahují vysokých monopolních zisků. Takže dovoz zahraničního kapitálu, který na počátku zajišťoval pracovní příležitosti, postupně za pár miliard korun dividend, dnes odsává z naší ekonomiky 220 mld. Kč, to je až čtyřnásobek celkových ročních splátek státního dluhu, o čemž se jaksi skromně mlčí. Přitom víme, že vývozy těchto aut zřejmě dlouho neporostou a zahraniční investoři budou nuceni naše provozy omezovat, dokonce i zavírat. Jedinou možností je hledat další velkopočetní pracovní příležitosti pro naše lidi.

Nabízí nám je východní trhy, Rusko, Kazachstán, Azerbajdžán a další východní země, které stojí před náročnými úkoly, dobývání národního blahobytu a široký sortiment českých výrobků u nich měl velmi dobrý zvuk, který stále ještě přežívá. To ovšem znamená stavět nové továrny, konstrukční, vývojová, projektová střediska atd., k čemu je zapotřebí dosud málo a neefektivně využívaný český kapitál. Výhodnou by mohla být jakási "baťizace" to je spoluúčast a kooperace silných českých podnikatelů se zaměstnanci. Potřebujeme nové smělé české podnikání, potřebujeme nové Zlíny. Není pravdou, že prezident republiky toto úsilí nemůže ovlivnit a může vykonávat jen mrtvé protokolární záležitosti. Moderní ekonomika se sice opírá o podnikatele, manažerskou a technickou inteligenci i kvalifikované dělníky, ale mnoho v ní znamenají nepřímé vlivy. Tedy neustálé vyjednávání, pomoc státu novému podnikání, trvalé diskuze nejvyšší státní administrativy i prezidenta osobně s podnikateli, vědci atd. A samozřejmě zahraniční politika, která otevírá nové možnosti vývozu. A nejdůležitější je aby takový prezident dokázal lidi pro tyto pionýrské činy získat, nadchnout a zajistit jejich činorodou spolupráci. To ovšem znamená probudit novou vlnu patriotismu, oživit skutečně masarykovské tradice.

Pokud jde o tento patriotismus, pak si připomeňme takzvaný Lex Schwarzenberg, neboli zákon z roku 1947, který o převodu vlastnictví hlubockého majetku Schwarzenbergů na zemi Českou. Uváděnými důvody byl kromě faktu velikosti majetku, dále jeho vznik v době monarchie a německý původ Schwarzenbergů. V rámci parlamentního projednávání bylo dále zmíněno nevyjasněné postavení Adolfa Schwarzenberga z hlediska tzv. Benešových dekretů, když byl v roce 1930 za své nepřítomnosti při sčítání lidu přihlášen k německé národnosti; jakož i potřeba odčinění křivdy, kterou páchali Schwarzenbergové na této jihočeské oblasti od toho okamžiku, kdy se spojili na pomoc s císařem Zikmundem proti jihočeským husitům. To snad ani nepotřebuje komentáře.

Jen s připomenutím všech těchto známých skutečností, jasně vyplývá, že klíčovým zájmem české levice včetně ČSSD je v této krátké době dvou týdnů učinit vše pro zvolené Miloše Zemana. Proto doporučuji v krajích i okresech urychleně zřídit nebo oživit volební štáby, připravit četná setkání případně mítinky s občany, besedy, akce místního tisku i jiných sdělovacích prostředků, zapojit se do diskuzí na facebooku atd. Vyzývat k podpoře Miloše Zemana se založenýma rukama nic nepomůže. Nutno přejít do akce razantně a ihned, ale to Vy ostatně víte lépe než já. Tím spíše Vám děkuji za odhodlání a překonání bariéry pasivního vyčkávání, jak to všechno dopadne. Není na co čekat, je třeba bojovat a otevírat nové horizonty naděje.

Váš Valtr Komárek -- čestný předseda ČSSD

0
Vytisknout
6116

Diskuse

Obsah vydání | 17. 5. 2013