Miroslava Adamenko: Musíme na sobě tvrdě pracovat...

16. 11. 2012 / Pavel Pečínka

čas čtení 4 minuty

"Narodila jsem se ve Skalici, mamka je vyučená tkadlena a otec na Kladně horníkem," začíná svůj příběh Miroslava Adamenko z Turnova. Její mladší bratr Oskar pracuje v Mladé Boleslavi v závodě Škoda Auto. Mladší sestra Alena má osmiletou dceru Lauru. "Ta nám dělá jenom radost. Ale sestra je bohužel bez práce, takže se stará o rodinu," vysvětluje Mirka. Její dětství zaplňovali spíš neromští kamarádi a na základní škole vedle Mirky zpočátku moc Romů nebylo. Až na druhém stupni.

"S učiteli jsem vycházela víceméně dobře, myslím si, že i oni se mnou. Pravda ovšem je, že na nás neměli moc času. Už v 5. ročníku nás bylo 32 a to není pro učitele žádná sranda," vzpomíná mladá Romka z Turnova. Ze strany spolužáků občas slýchávala zlé poznámky, ale její matka jí vysvětlila, že ti co se tak chovají, mají problém sami se sebou a vylévají si zlost na jiných. Jak říká, to jí v dětství dost pomohlo a teď se s diskriminací umí celkem vypořádat. "Ve škole mě bavila jednoznačně výtvarná výchova a pak i český jazyk. Jsem vyučená knihařka, ale pak jsem se rozhodla udělat si maturitu a šla dálkově studovat střední odbornou školu managementu a práva do Kolína. Vybrala jsem si ji, protože ji navštěvovalo dost Romů a kvůli romistice, která se na škole učila a která mě velmi zajímala," vypočítává svoje motivy Mirka. Pokud jí všechno vyjde, chtěla by příští rok na vysokou školu. "Pravděpodobně na pedagogický obor. Praxi mám, pracuju totiž už 9. rokem jako asistentka pedagoga na Základní škole Sobotecká v Turnově," vysvětluje.

Na škole je velmi spokojená a v této oblasti by se ráda dál vzdělávala. Jak Mirka říká, ředitelka školy Jaroslava Štoudková a zástupkyně ředitelky Radka Šimůnková se za tuto školu a její žáky velice zasazují a jsou pro Mirku velkým vzorem.

"Hudbu poslouchám fakt dost různou," nadechuje se romská asistentka k dlouhé odpovědi na otázku ohledně jejích kulturních zájmů: "Kromě dechovky jsou mi blízké různé žánry, třeba pop, disko, latina, hip hop, rap, rock a samozřejmě romská hudba. Co se týče té romské, nedám dopustit na Notar Mary, Dela Dap, Mahala Rai Banda, LL Junior, Bachtale Apsa a Mário Bihári, Epaš, Terne Čhave, Kmeťoband, Kale, Gypsi CZ., Bengas atd. Ale ráda si poslechnu i ruskou a ukrajinskou hudbu, třeba Okean Elzy, Vitas, Timati... A ráda poslouchám i Michaela Jackson, Ciara, Keri Hilson, 50 Cent, Matallicu, Apocalypticu atd... Kupuju si časopisy o módě, takže Marie Claire, Elle, Marianne...Romano hangos samozřejmě také čtu a jsem za něj strašně moc ráda."

Rodinu Mirka zatím neplánuje, ještě by ráda studovala a cestovala. Jak upřesňuje, "je to takový sen, asi se všude nepodívám, ale existuje spousta míst, která bych chtěla vidět. Znovu bych ráda do Holandska, kde už jsem byla jednou na dovolené, a pak do Francie, Španělska, Egypta..."

A kteří Romové pro Mirku představují vzor? "Jarmila Balážová, Jana Hejkrlíková, Lucie Horváthová, Vlastimil Horváth, Martina Horváthová, David Tišer, Karel Holomek, Jozef Holek, Olga Fečová, Antonín Gondolán, Marta Hudečková, Jana Horváthová a spousta jiných. Samozřejmě mi imponují i Neromové jako Eva Davidová, Lidia Grebo, Jelena Silajdžič atd."

Co se týká zaměstnání, Mirka začínala jako knihařka, pak pracovala v továrně, v cukrárně, v herně, myla nádobí... "Nakonec jsem si udělala pedagogické minimum a začala pracovat jako asistentka pedagoga, to mi vyhovuje nejvíc. Vím, že vzdělání je nejdůležitější, že můžu pomáhat dětem. A pokud jsem někdy z dětí unavená, vynahradím si to s dospělými jako mentorka ve sdružení Rubikon. Tam pomáhám hlavně Romům při vykonávání alternativních trestů," popisuje severočeská Romka své současné aktivity.

Působí ale také v romské ženské skupině Manushe, založené v roce 2000 v rámci občanského sdružení Slovo 21. Název Manushe je ženským ekvivalentem romského slova "manuš" - člověk. Sdružuje víc jak 170 romských žen i mužů bez rozdílu věku nebo vzdělání z celé ČR. Dnešní situaci vidí Mirka kriticky: "Nelíbí se mi vytváření umělých ghet, podle mě je velká hloupost sestěhovávat Romy na jedno místo. Tím se žádný problém nevyřeší. Je těžká doba, nemůžeme čekat, že nám někdo pomůže, musíme na sobě tvrdě pracovat. Jedině tak dosáhneme svých cílů."

Vychází v Romano hangos 19/2012 ZDE a ZDE

0
Vytisknout
8276

Diskuse

Obsah vydání | 16. 11. 2012