Kterak si český konzervativec vykládá ústavní právo na vzdělání
27. 1. 2015
/
Bohumil Kartous
čas čtení
6 minut
Václav Klaus ml. se domnívá, že neexistuje právo na vzdělání v běžné škole, přinášíme proto příklady škol, kde má možnost vzdělávat se každý, ne jen někteří. Do boje proti domácímu vzdělávání se ministr školství vydal vyzbrojen demagogickými argumenty o „extremismu“. Jednotné přijímací zkoušky na střední školy posílí segregaci, myslí si Stanislav Štech, poradce premiéra Sobotky, který nenachází v krocích ministra školství sociálnědemokratickou politiku. Více v pravidelném týdenním souhrnu Beduin (1. 12. – 7. 12. 2014), připravovaném spolkem EDUin.
Témata týdne:
Výrok týdne:
„Tak ať se podívá na web, kde je Strategie 2020.“ Ministr školství Chládek se brání kritice Stanislava Štecha, že ministerstvo nemá koncepci pro rozvoj českého vzdělávání. Je přitom nejasné, jak mají Chládkovy záměry k cílům strategie (rovnost v přístupu ke vzdělání, kvalita učitelů a lepší řízení systému) přispět.
Novinky (výběr ze zajímavých událostí)
- Mají právo na vzdělání v běžné škole mají jen někteří? Václav Klaus ml. se nepřímo zastal prezidenta Zemana a zdůvodňuje, proč některé děti nemají sdílet školu s ostatními. Hlavním argumentem je, že rodiče, kteří své dítě „vypiplali“, mohou být znepokojeni z toho, že se ve třídě objeví dítě, které ruší a že učitelé chtějí učit jen chytré děti. Autor dovozuje, že „neexistuje právo na vzdělání v běžné škole“ (Novinky.cz). Demagogickou argumentaci Václava Klause rozebírá ve svém blogu David Yilma a poukazuje na fakt, že Klaus zpochybňuje Listinu základních práv a svobod, součást ústavy (EDUin.cz). Příklady toho, jak může dobře fungovat vzdělávání „nesprávných“ dětí se „správnými“: ZŠ v Poběžovicích (LN), ZŠ Jiřího Gutha – Jarkovského v Praze (iDNES.cz), ZŠ ve Svitavách Lačnově (Deník.cz) a ZŠ v Chrášťanech (fotogalerie Aktuálně.cz). Reportáž o dítěti s Aspergerovým syndromem v běžné škole přinesla ČT. Rozhovor s jeho matkou, Petrou Valentovou, před časem přinesl EDUin.
- Marcel Chládek spatřuje v domácím vzdělávání možnou líheň extremismu. Po 15 letech hrozí, že se domácí vzdělávání dostane do ilegality. Podle Marcela Chládka údajně hrozí, že děti v domácím vzdělávání budou vychovávány k extremismu (ČRo). Zastánkyni našel uposlankyně Marty Senekové, která se domnívá, že děti vzdělávané doma nebudou mít sociální dovednosti. Jako nesmyslný považuje Chládkův argument šéf školského výboru sněmovny Jiří Zlatuška, který poukazuje na fakt, že se domácí vzdělávání netýká ani jednoho promile dětí. Tomáš Feřtek se mimo jiné ptá, jestli má Chládek na mysli katolíky a poukazuje na snahu ministra svézt se na vlně islamofobie (Respekt). Čím obohacuje domácí vzdělávání a že v jiných zemích je rovnocennou alternativou veřejného školství, sděluje v rozhovoru Jana Šustková, matka a učitelka pěti dětí (Deník.cz).
- Přijímací zkoušky na SŠ nadále střetem zájmů (a taktiky na jejich podporu). Společnost Scio vyšla s prohlášením, že za současné právní úpravy způsobí přijímací zkoušky na SŠ, resp. pilot provedený Cermanem, „stav právní nejistoty“ (ČT). Tvrzení zpochybnil Bob Kartous (EDUin) s tím, že odpovědnost nese plně ředitel školy, který o přijímacím řízení rozhoduje (ČT, video). Na veřejnosti se zároveň objevil průzkum, který tvrdí, že veřejnost podporuje plošné přijímačky zavedené ministerstvem. Zadavatel není uveden a znění některých otázek je sugestivní. Stanislav Štech, poradce premiéra, přijímací zkoušky zpochybnil jako „segregační“ .
Inspirace z (a do) praxe
Diskuse