Západní Sahel proti terorismu

26. 2. 2014

Země Sahelu, pásu, který se rozprostírá na jihu Sahary, od Mauretánie na západě, k Eritreji na východě, se dlouhodobě potýkají s teroristickými skupinami. Politická nestabilita, chudoba a rozlehlá, prázdná území napomáhají ozbrojencům nejen ve skrývání se, ale také ve volném přechodu přes hranice a získávání nových rekrutů, píše Lenka Hrabalová.

V posledních letech se stal Sahel centrem a útočištěm řady ozbrojených skupin, napojených na al-Qaidu, hlavně skupiny AQIM (al-Kajda v islámském Maghrebu). AQIM vznikla jako odnož jedné ze salafistických skupin, operujících v Alžírsku, ve kterém se, stejně jako v jiných zemích Sahelu, nacházejí její základny.

V letech 2011 až 2013 bylo jejími aktivitami zasaženo Mali, kde AQIM zpočátku podpořila tuaregské hnutí za nezávislost Hnutí za osvobození Azawádu, a poté se spolu s jinými islamistickými skupinami pokusila převzít vládu na severu země. Krize trvala 18 měsíců, než byli islamisté v lednu 2013 vytlačeni francouzsko-africkými jednotkami. Na operacích se aktivně účastnili vojáci z Čadu, který v posledních letech zasahuje stále výrazněji v boji proti islamistům.

Podobně se angažuje Mauretánie, která podnikla několik zákroků proti základnám AQIM v Mali, a to ještě předtím, než organizace přebrala moc na severu země. A ačkoliv Mauretánie neposlala do Mali své jednotky, zabezpečila hranice, aby islamisté nemohli proniknout na její území. Postoj a snahy Mauretánie v boji proti terorismu byly oceněny minulý týden evropským komisařem, který zemi navštívil.

Mauretánský prezident, Mohamed Ould Abdal Azíz, se v poslední době zapojuje do boje proti terorismu stále více. V lednu 2013 došlo k urovnání vztahů mezi Mauretánií a Mali, kdy obě země podepsaly dohodu o spolupráci. Základním kamenem smlouvy je dohoda o společném vojenském postupu, o výměně informací a rozsáhlých společných operacích. Ve společném prohlášení obou představitelů stojí, že země "nebudou tolerovat na svém území přítomnost žádných ozbrojených nebo teroristických skupin, které mohou destabilizovat situaci v jedné nebo druhé zemi." Prezidenti také vyzvali všechny subsaharské země ke spolupráci, a ke "sjednocení akcí namířených proti ozbrojeným teroristickým skupinám."

Dalším krokem v boji proti terorismu v regionu západního Sahelu je založení takzvané "G5 Sahelu", skupiny, která má umožnit zkoordinovat úsilí v rozvoji a bezpečnosti regionu, a hlavně v boji proti terorismu a ozbrojeným skupinám, přítomným v Sahelu. Zakládajícími členy nového uskupení jsou Mauretánie, Mali, Niger, Čad a Burkina Faso. K založení došlo po zasedání mini-summitu těchto zemí, na kterém překvapila nepřítomnost Alžírska. Země, která se dlouhodobě potýká s radikálními islamisty a má zkušenosti s bojem proti terorismu, neprojevila, podle mauretánských zdrojů, o summit zájem. Stejně tak se nezúčastnili Senegal a Libye. Kritici této nové skupiny zastávají názor, že ostatní země regionu byly ze summitu vyloučeny, aby se případné dotace dělily mezi menší počet členských států. Tyto dotace jsou očekávány z několika stran. Mezinárodní společenství už přislíbilo 8 miliard euro na rozvoj regionu, ale prezidenti zároveň vyzvali své partnery, hlavně arabské finanční instituce a OPEC, aby podpořili jejich snahy v "dlouhodobém zajištění míru a prosperity v regionu."

Zatímco severní země regionu se potýkají s al-Kajdou, na jihu je to Boko Haram (což v hausštině znamená "Západní vzdělání je hříšné"), která nedá vládám spát. Boko Haram je původem nigerijská skupina, která operuje na severu země, podle všeho napojená na AQIM. Cílem skupiny je vytvoření islámského státu a tento svůj cíl prosazuje s, i na místní poměry, nebývalým násilím. Boko Haram pravidelně útočí na vesnice, které vypaluje a masakruje jejich obyvatelstvo. Poslední takový útok se stal 16. února a zemřela při něm asi stovka lidí.

Sever Nigérie je převážně muslimský a jih křesťanský. Na jihu se zároveň nachází největší naleziště ropy v Africe, o které projevila Boko Haram minulý týden zájem, když uveřejnila video, ve kterém hrozí útoky na jihu. Ačkoliv někteří muslimové na severu podporují zavedení šaríi, které Boko Haram prosazuje, většina z nich odsuzuje násilí, které skupina používá.

Severovýchodní regiony Nigérie jsou od května 2013 v pohotovostním stavu, ale i přes řadu vojenských zákroků, útoky islamistů stále přetrvávají. Armádní představitelé přiznávají, že islamisté jsou lépe ozbrojení a motivovaní, než armáda. Toho je si vědom i prezident, který po neúspěšných zákrocích na severu nahradil celé vojenské velení země. Po krvavých útocích z minulého týdne bylo rozhodnuto také o uzavření části hranice s Kamerunem, přes kterou vedou strategické komunikace. USA v reakci na poslední útoky přislíbily zemi pomoc v boji proti terorismu.

Boko Haram útočí také v Kamerunu a v Čadu, ale frekvence útoků v těchto zemích je výrazně nižší. V únoru proběhly Čadskými novinami zprávy, že asi 500 členů Boko Haram se podařilo dostat do hlavního města, ačkoliv byly od roku 2012 zesíleny letištní i hraniční kontroly. Vláda tyto zprávy ale vehementně popřela.

Vedle ozbrojeného boje proti terorismu sází řada zemí také na boj duchovní. Mali, Tunisko, Guinea a Libye na základě nově podepsaných smluv nechají vyškolit několik stovek svých imámů v Maroku. Maroko, které se poměrně úspěšně potýká s radikalismem, má podle Jordánského královského centra pro strategická islámská studia velký vliv na africký islám. Marocký král, Mohammed VI. byl dokonce vyhlášen 5. nejvlivnější současnou figurou islámu.

Maroko dlouhodobě bojuje s radikalismem, ačkoliv k němu Maročané příliš neinklinují. Vyhlášena byla řada projektů, mezi nimiž je nejúspěšnější projekt "Muršidát", kazatelek. Vzdělané a vyškolené kazatelky jsou vysílány do ohrožených oblastí, aby vzdělávaly ženy a kázaly jim umírněný islám. Stejně tak jsou vzděláváni mladí imámové, kteří se věnují mužům.

Tato válka ale zůstává během na dlouhou trať. Radikalismus tradičně kvete v chudých oblastech, kterých je region Západního Sahelu plný. Miliardy eur investované do rozvoje těchto oblastí jsou utápěny v nedokončených a nefunkčních projektech, nebo v kapsách vládních představitelů a státních úředníků.

Jako plýtvání prostředky se tak může zdát rozhodnutí Maroka zakoupit tři drony (izraelské výroby), dva pozorovací satelity v hodnotě 500 milionů euro a válečnou fregatu, která jej učinila největší africkou námořní velmocí.

0
Vytisknout
3543

Diskuse

Obsah vydání | 28. 2. 2014