Breivik vyhrál

25. 8. 2012 / Alex Koenigsmark

čas čtení 3 minuty

Před asi dvanácti léty přijel do České republiky jeden z náměstků ministra vnitra mongolské vlády. Zajímal se o nějaké obchody ve svém oboru a mimo jiné se chtěl také seznámit s vězeňstvím a českou penologií obecně. Myslím, že to byly Valtice, které mu ukázali.

Na zpáteční cestě mongolský generál ponuře mlčel, a když se ho konečně otázali, jak mám dojmy, odfrkl a pravil: Co to bylo? Lázně? U nás zavíráme lidi do vězení proto, aby se tam už nikdy nechtěli vrátit, ne aby si tam pěkně odpočinuli.

Úvaha se teď může odebírat různými směry. Nabízí se kupříkladu banální, tzv. humanistická reakce: nejstrašnějším trestem je přece odnětí svobody samo, to odtržení od nejbližších... Může následovat oblíbený argument o tom, že ani ty nejpřísnější tresty od zločinu neodradí, jak je statisticky prokázáno.

A jak je v případech, kdy zločinec nemá žádné nejbližší, kdy je na kriminál zvyklý a je mu v něm docela dobře?

Nedávno jsem četl rozhovor s velitelem jedné americké věznice, který zakázal ve své věznici jak pornofotky, tak televize v celách a zrovna tak posilovny a činky. Nevím, nač potřebují větší svaly, řekl, proč by ode mne měli odcházet ve výtečné fyzické kondici, ještě vybavenější pro páchání násilných činů než předtím. Nevím, proč by se měli dobře bavit a proč by neměli pracovat. Práci pro své vězně vždycky našel. Buďto pracovali v dílnách přímo ve vězení, anebo například třídili na skládkách odpad, někdy jim odpad vozili do věznice a roztříděný odváželi; jindy opravovali silnice a podobně. Jestli se jim chce, se jich netázal. Když nesehnal vůbec žádnou práci, opravovali a uklízeli věznici samotnou. Ani jeden se k němu už nikdy vrátit nechtěl.

Znáte to -- a jistě jsem to i zde už několikrát popsal: samozřejmě, že lhát a týrat zatčené je nechutné -- ale celé kino nadšeně zahýká, když drsný detektiv velmi drsně pojedná odporného a provokujícího grázla a když ten kvičí, ujistí ho, že si klidně může jít stěžovat, protože přece upadl v průjezdu. Není pěkné bít ženy, ale když Mitchum v 'Sbohem, lásko` dá ošklivé megeře, která ho týrá, facku, až tato spadne se židle, zažil jsem i potlesk v biografu. Nejspíše to je případ od případu -- jak publikum nenávidělo hrubé dozorce ve Frajeru Lukovi...

Padl rozsudek nad Andersem B. Někdo je rád. Mě to naplnilo nechutí a spíše pocitem, že jsme si znovu zatloukli další hřebík do rakve. Co ho čeká? Třípokojová cela s vlastní televizí. Považuje se za politického vězně a "normálního". To mu potvrdili. Nemá žádné blízké, od nichž by se mohl cítit "odtržen". Vyhrál. Ani pracovat nebude muset. Je slavný. Časem si bude psát se stovkami obdivovatelů po celém světě, zejména, až zase nějaký jiný, pro změnu fanatický islámský magor někde zabije spoustu lidí. Myslím, že mělo být jasně řečeno, že jen nechutný ubohý šílenec může udělat něco takového, jako on, že je to dílo hlupáka a cvoka -- a všichni další jsou také jen a jen ubožáci.

0
Vytisknout
14406

Diskuse

Obsah vydání | 27. 8. 2012