Jak je možné, že Babišonoviny tisknou už otevřené lži?

14. 6. 2016

V syrské válce zahynulo už 470 000 lidí. 9 dětí tuto neděli

14. 6. 2016

Devět dětí je mezi 30 mrtvými v Sýrii. Rusko a Asadovo letectvo intenzivně bombardují civilní oblasti

V syrském městě Idlib zahynulo v důsledku leteckých úderů v neděli 34 lidí. Při útoku na trh a na činžovní dům zemřelo devět dětí. Provincie Idlib je v posledních týdnech terčem intenzivního bombardování. 46 lidí, včetně 14 dětí zahynulo v Idlibu během posledních 24 hodin. Několik monitorovacích organizací a místní aktivisté obvinili z náletů na civilní cíle Rusko. Ruské úřady to popírají. V syrské válce zahynulo už 470 000 lidí. Polovina obyvatelstva Sýrie byla vyhnána ze svých domovů, uvádí OSN.

Polská vláda zaútočila na svobodu internetu

14. 6. 2016

Varšava utužuje dohled nad internetem jménem "bezpečnosti států", přestože Polsko nezažilo teroristický útok od roku 1939, píší ve Foreign Policy.

Polská vláda schválila zákon, který četnými mlhavými formulacemi omezuje svobodu internetu. Odmítla kritiku parlamentní opozice s tím, že "opozice napomáhá teroristům". Zákon umožňuje svévolné věznění cizinců a jejich sledování. Polská výzvědná služba dostala právo bez soudu likvidovat servery, o nichž její agentu rozhodnou, že jsou "hrozbou bezpečnosti státu". Po vyhlášení (mlhavě definovaného) mimořádného stavu bude mít od nynějška polská policie právo vyřadit z provozu veškeré telekomunikace (také mlhavě definované). Zákon také poskytuje výzvědným službám neomezené právo shromažďovat informace o polských občanech.

Nebezpečím je, míní server Foreign Policy, že tento drastický zákon se lehce může stát inspirací pro vlády jiných zemí střední Evropy.

Poland’s government now attacking internet freedom https://t.co/zMtB1UTnMs pic.twitter.com/UEMfd0PvqU

— Andrew Stroehlein (@astroehlein) June 14, 2016

Rozhovor Britských listů 61:

Jsou Češi přijímáním čínských investic užitečnými idioty?

10. 6. 2016

V tomto rozhovoru Britských listů hovoří Bohumil Kartous s Tomášem Hrudou, bývalým ředitelem Czechinvestu, o tom, co jsou a co nejsou prospěšné investice do České republiky a zda a kdy mohou vést k modernizaci a technologickému rozvoji české ekonomiky. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 10. června 2016.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Vlivný bulvární britský deník The Sun podpořil dnes ráno Brexit

14. 6. 2016

Čtyři další průzkumy veřejného mínění ukazují, že stoupenci Brexitu mají převahu.

Británie: Stoupenci Brexitu mají údajně už šestiprocentní náskok

14. 6. 2016

Z průzkumu veřejného mínění, provedeného o víkendu společnostní ICM pro deník Guardian vyplývá, že podpora mezi britskými voliči pro odchod Británie z EU zřejmě sílí. Pro Brexit se vyslovilo 53 procent voličů, zatímco pro setrvání Británie v EU 47 procent, pokud se vyloučí procento dosud nerozhodnutých voličů. Podpora pro Brexit vzrostla před čtrnácti dny, kdy se jeho stoupencům podařilo učinit z imigrace zásadní téma, a od té doby sílí.

Klesá počet nerozhodných voličů, kteří se zřejmě přidávají na podporu Brexitu. V současnosti je nerozhodných voličů jen 7 procent, před čtrnácti dny jich bylo 9 procent.

Setrvání Británie v EU podporují labourističtí voliči poměrem 58 procent vůči 38 procentům, konzervativní voliči poměrem 47 procent vůči 49 procentům a voliči euroskeptické strany UKIP poměrem 2 procenta vůči 97 procentům.

Mladí lidé ve věku 18-34 let podporují setrvání Británie v EU poměrem 56 procent vůči 39 procentů, kdežto penzisté starší 65 let podporují odchod Británie z EU poměrem 55 procent k 39 procentům.

Labouristé se opožděně snaží své voliče zmobilizovat, aby hlasovali pro setrvání Británie v EU, neboť odchod Británie z EU by byl strašlivě nebezpečný nejen pro Británii a pro celou EU, ale i pro budoucnost samotné Labouristické strany. Je však možná už pozdě, zejména proto, že britský bulvární tisk nedá politikům z Labouristické strany prostor pro jejich argumentaci. Britský bulvární tisk je tak posedlý hysterickou podporou Brexitu, že ignoroval i masakr v Orlandu.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

Uprostřed slepé paniky se Labouristická strana pokusí přesvědčit Brity, aby hlasovali pro setrvání Británie v EU

14. 6. 2016

Šéf Labouristické strany Jeremy Corbyn zmobilizuje celý svůj stínový kabinet i předsedy tří hlavních britských odborových svazů uprostřed rostoucí paniky mezi stoupenci setrvání Británie v EU, že by Británie 23. června mohla hlasovat pro odchod z Evropské unie.

Konzervativní premiér David Cameron se rozhodl ustoupit do pozadí a dát prostor labouristům, kteří přiznávají, že jejich voliči souhlasí s argumenty stoupenců Brexitu, že odchod Británie z EU by zastavil imigraci. (To by bylo pravda pouze potud, pokud by Británie byla ochotna ztratit přístup k jednotnému evropskému trhu.)

V Downing Street se prý podle informovaných zdrojů šíří "slepá panika". Britští voliči obviňují politiky, argumentující pro setrvání Británie v EU, ze zrady.

BRITÁNIE SE ROZPADÁ - DOPADNE EU STEJNĚ?

Stoupenci Brexitu pustili ze řetězu fúrie, které sami nezvládnou

14. 6. 2016

Vzbudíme se ráno po referendu dne 24. června a vzpomeneme si, že jsme byli umírněný národ, kterého nedokázali svést na zcestí svou píšťalou krysaři ani z ultrapravice, ani z ultralevice? Moc s tím nepočítejte. Víme, jak lze zničit civilizované demokracie vlnou rasismu a xenofobie. A ať referendum dopadne jakkoliv, kam bude dál směřovat veškeren tento hněv?

Angličtí fotbaloví fanoušci v Marseille to říkali jednoznačně: "Ať jde Evropa do prdele, všichni hlasujeme pro odchod!" skandovali. Přesně tak skálopevně jsou o nutnosti odchodu Británie z EU v Británii přesvědčeni mnozí voliči Labouristické strany. Zacpávají si uši a neakceptují věcné protiargumenty, píše Poly Toynbee.

V ústředí Labouristické strany v Londýně telefonují mladí dobrovolníci labouristickým voličům a snaží se je přesvědčit, aby hlasovali pro setrvání Británie v EU. Setkávají se s odporem, všichni chtějí hlasovat pro odchod. "Podporoval jsem Labouristickou stranu celý život, ale teď chci z EU odejít," zní jednotný hlas. Proč? Prvním argumentem je odpor vůči imigrantům. Na druhém místě je lživé tvrzení, že Británie posílá každý týden do EU 350 milionů liber. "Chci svou zemi zpět - třetí argument." A čtvrtý: "Chci, aby pro setrvání Británie v EU nehlasoval vůbec NIKDO."

Pokud považujete Britské listy za důležitý informační zdroj, předplaťte si je

18. 10. 2016

K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa,  anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.

Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.

Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.

Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.

Prosíme, přispějte.

Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Stoupenci Brexitu: Pokud Británie neodejde z EU,"stane se terčem islamistického extremismu jako v Orlandu"

14. 6. 2016

"Islamistický extremismus je opravdovou hrozbou našemu způsobu života. Jednejte nyní, než i u nás budeme svědky masakrů jako v Orlandu. Hlasujte pro odchod z Evropské unie," argumentovala v transparentu v pondělí britská kampaň za Brexit. Transparent, který rozšířil miliardář Aaron Banks, vyvolal takový odpor politiků a veřejnosti, že musel být stažen:

Leave.EU Brexit campaign attacked for 'shameful' use of Orlando shooting in poster https://t.co/JIE2ffqjjh pic.twitter.com/RFSJDuRU86

— HuffPostUK Politics (@HuffPostUKPol) June 13, 2016

Daily Mail: "Zuřivost nad spiknutím pustit do Británie 1,5 milionů Turků"

14. 6. 2016

Podobně jako Parlamentní listy v Česku, britský bulvární deník Daily Mail dál šíří před referendem o Brexitu do britské veřejnosti nesmysly. Podle listu je Británie ohrožena "tajným plánem britského premiéra vpustit do země 1,5 milionu tureckých občanů":

Donald Trump zrušil akreditaci deníku Washington Post

14. 6. 2016

Donald Trump zrušil akreditaci amerického deníku Washington Post, protože "nemá novinářskou integritu". List získal během své historie 45 Pullitzerových cen.

V Trumpově prohlášení se praví: "Washington Post bohužel píše o panu Trumpovi velmi nepřesně. Dnešní titulek "Donal Trump tvrdí, že se prezident Obama podílel na střelbě v Orlandu" je toho dokonalý příklad. Už nebudeme spolupracovat s publikací, která dává přednost počtu "kliků" před novinářskou integritou. Nemají vůbec žádnou novinářskou integritu a píší o panu Trumpovi falešně. Panu Trumpovi nevadí záporné články, ale musejí být poctivé. Faktem je, že deník Washington Post je zneužíván majiteli Amazonu jako jejich politický lobbista, aby ta firma nemusela platit daně a nemohla být žalována za monopolistické tendence, které vedly k zničení obchodních domů a maloobchodního průmyslu."

Šéfredaktor listu Washington Post Marty Baron to označil za "odmítnutí role svobodného a nezávislého tisku".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Moskevský fotbalový činitel ruským chuligánům ve Francii:

Výborně, chlapci, jen tak dál!

14. 6. 2016

Igor Lebeděv zdůraznil, že ruské fotbalové fanoušky, kteří páchali v Marseille násilí, je nutno pochválit, že "hájí čest své země". "Nevidím nic špatného na tom, že se fanoušci perou," napsal Igor Lebeděv na Twitteru. "Naopak. Jen tak dál chlapci, výborně!"

Lebeděv je členem výkonného výboru ruského fotbalového svazu a poslanec nacionalistické Liberálnědemokratické strany a náměstek předsedy ruského parlamentu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V Orlandu nezabíjel islámský terorismus, nýbrž rasismus a homofobie

13. 6. 2016 / Daniel Veselý

Otřesný masakr v gay klubu v americkém městě Orlando, během nějž útočník Omar Mateen zastřelil 50 lidí a posléze byl sám usmrcen zasahujícími policisty, je bezesporu nejhorší masovou střelbou v dějinách USA. Uvážíme-li, že jde již o 161. masovou střelbu spáchanou letos ve Spojených státech, při nichž přišlo o život celkem 213 osob ZDE, je na místě spíše kriticky reflektovat excesy kultury zbraní v USA, než horečně sbírat politické body při volebním klání, jak činí především republikánský uchazeč o křeslo v Bílém domě Donald Trump.

O vraždění v Orlandu a obyčejné korelaci

13. 6. 2016 / Karel Dolejší

Oba zbylí američtí prezidentští kandidáti, Hillary Clintonová i Donald Trump, interpretují víkendový masakr v Orlandu na Floridě a využívají jej ve volební kampani, aniž by se snažili vysvětlit, co se skutečně stalo. Místo toho se upínají ke korelaci vraždění s určitým vybraným znakem - podle toho, jak vypadá jejich vlastní politická agenda. Korelace sama o sobě racionálně nevysvětluje, proč se dva znaky vyskytují společně; maximálně může být podnětem k dalšímu zkoumání příčinné vazby. Přesto, statisticky vzato, i na základě korelace můžete formulovat určité (statistické) prognózy.

3. Váš názor a váš pohled na věc nás zajímá

11. 6. 2016

Sdílejte na Facebooku!

V polovině května se konalo v Evropském parlamentu ve Štrasburku Evropské setkání mládeže 2016 (EYE - European Youth Event 2016) s mottem "Společně to můžeme změnit". Podrobné informace v angličtině jsou ZDE

Odkaz a témata z předchozích týdnů:

Téma 1. Apatie, nebo účast? Agenda pro dynamickou demokracii ZDE

Téma 2. Válka a mír: Perspektivy pro mírovou planetu ZDE

Díky Britským listům se můžete o tématech, která víří Evropou i světem, dozvědět a diskutovat o nich společně s námi.

V nadcházejících týdnech vám chceme postupně zprostředkovávat otázky z pěti tematických okruhů, o nichž mladí lidé z celé Evropy ve Štrasburku diskutovali. Přijde nám, že otázky, které pro setkání připravili jeho organizátoři, jsou vynikajícím způsobem zformulovány a jsou nesmírně aktuální a důležité. Řeší budoucnost Evropy i světa, který je na rozcestí. Rádi bychom, kdybyste se k nim vyjádřili. Chtěli bychom vyvolal aspoň ozvěnu vynikající diskuse, jaká se konala ve Štrasburku. Chtěli bychom vědět, co si o těchto otázkách myslíte vy. Napište nám svůj názor, na twitteru či emailem. Zajímavou diskusi zveřejníme.

Dominika Švecová k tomu dodává: Čtenáři našich článků se nás ptají na vznik a význam této iniciativy. Je to otevřená diskuse pro všechny. Zajímají nás názory lidí, kteří nejsou normálně slyšet. A tímto jim dáváme prostor. Děláme to proto, aby se v Čechách na tato témata otevřela diskuse. Každý kdo tu žije, tak má právo se vyjádřit k dění v ČR a v EU. Nevěříme, že nikdo nikoho neposlouchá. Věříme, že jen společně můžeme najít odpovědi na otázky, které se nás týkají.

Pokud o těchto tématech nebudeme mluvit, a budeme dělat, že neexistují, tak budou jiní rozhodovat za nás. Aby ti, co neustále křičí, měli možnost vidět, co si lidi opravdu myslí. Když si tyto věci budeme sdělovat pouze osobně už nikdo jiný si je nepřečte nedozví se o nich. Důležité je zapojit se, jakkoliv. Jen otevřenou diskusí si můžeme tříbit názory a na něčem se shodnout, protože věc / téma uvidíme z různých úhlů pohledu. A opravdu nemáme na mysli mít diskuzi pro diskuzi! "have a discussion for the sake of having discussion"! Tak snad touto iniciatiou rozmluvíme lidi, kteří se k těmto tématům normálně nevyjadřují. A přineseme čerstvý vítr do plachet lidem, kteří se nemohou dohodnout, a nabídneme jim diversitu - názory od lidí, se kterými se normálně nesetkávají.

Zmatené reakce na masakr v Orlandu

13. 6. 2016

Donald Trump napsal na Twitteru:

"Zmíní se prezident Obama konečně o islamistickém terorismu? Pokud ne, měl by okamžitě s ostudou rezignovat!"

Is President Obama going to finally mention the words radical Islamic terrorism? If he doesn't he should immediately resign in disgrace!

— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) June 12, 2016

Hilary Clintonová reagovala nejuměřeněji. Vyjádřila jen soustrast s obětmi a uvedla, že čeká na výsledky vyšetřování. Bernie Sanders zdůraznil potřebu kontroly zbraní.

Už počáteční reakce ukazují, jak zmatené zřejmě budou americké reakce. Tento masakr se netýká imigrace. Omar Mateen se narodil v Americe. Z masakru nelze vinit jiný národ. Jeho nenávist byla domácí, americká, píše komentátor Gary Younge.

Byl střelec z Orlanda "osamoceným atentátníkem"?

13. 6. 2016

Omar Mateen údajně nedávno přislíbil loajalitu Islámskému státu. To naznačuje určitou míru zmatenosti a neznalosti. Stoupenci Islámského státu totiž musejí prokazovat loajalitu jeho šéfovi, nikoliv organizaci. Islámský stát posléze informoval, že útok v Orlandu nebyl proveden, na rozdíl od pařížských útoků loni v listopadu, na příkaz jeho vysokých činitelů ani jimi nebyl plánován, upozorňuje odborník na terorismus Jason Burke.

Netypický pro Islámský stát je i cíl útoku. I když islamističtí extremisté v posledních letech projevují vysokou míru homofobie, Islámským státem plánované masové útoky se dosud nezaměřovaly na homosexuální komunitu. Proto je přímé angažmá Islámského státu nepravděpodobné.,

Americká policie bude zkoumat, do jaké míry byl Omar Mateen samotář. V Evropě bylo většinou zjištěno, že osamocení atentátníci nebyli osamocení, měli vždycky vazby na al Kajdu, Isis nebo jiné extremistické frakce, i když někdy jen vzdáleně. Je zřejmě důležité, že ve svém telefonátu před útokem na nouzovou linku 911 hovořil Omar Mateen o útocích bratří Carnajevů na bostonském maratonu v roce 2013. Ti neměli žádné vazby na žádné džihádistické organizace.

Z výzkumu vyplývá, že většina "samostatných atentátníků" má podporu v malých sítích. Některé podporují rodinní příslušníci nebo přátelé, nebo se alespoň svěří blízkým společníkům. V Evropě pochází hlavní hrozba za posledních devět měsíců ze sítě mladých mužů, kteří se všichni znali a pocházeli z jediné čtvrti v Bruselu. FBI ví, že opravdu osamocení atentátníci bývají spíše výjimkou.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Levicoví euroskeptici mohou rozhodnout o Brexitu

13. 6. 2016

V Evropě se obvykle předpokládá, že členové britské Labour Party jsou přirozenými eurofily, zatímco konzervativci mají spíše sklon ke skepsi ohledně zásluh evropské integrace. Od vedení labouristů se normálně neočekává, že označí osmadvacítku za "úžernickou Evropu, která mění své menší státy v kolonie dluhové peonáže", jak vloni napsal Jeremy Corbyn. Ale když veteránský euroskeptik zvítězil v souboji o předsednictví, mnozí začali pochybovat, kam se strana postaví ve věci referenda o členství v EU.

Téměř milion údajných komunistů byl vyvražděn v Indonésii v polovině šedesátých let

13. 6. 2016

Moderátor: "Jednou z nejděsivějších věcí pro mě, a já jsem dost podrobně seznámen s tím, co se v Indonésii dělo v šedesátých letech, je to, že sousedi se navzájem udávali jako údajní sympatizanti s komunismem. Někdy prostě jen proto, aby tím zachránili vlastní život."

Louise Doughty: "Mnoho těchto příběhů pro mě mělo obrovskou rezonanci, protože můj čtvrtý román se odehrává v Evropě, je to román o holocaustu, a odehrává se na území, které je dnes v České republice. Jsou v něm židovské postavy a romské postavy, které zatkne Gestapo a pošle je do koncentračního tábora. Tohle je jeden z nejděsivějších rysů velkých konfliktů. Že se sousedé proti sobě navzájem postaví. Jako první myslíme na to, že chceme zachránit vlastní rodinu, vlastní děti. To často vede k udávání sousedů. I lidí, kterým byste v normální stabilní společnosti nikdy neublížili. Avšak když se společnost rozloží a když zmizí občanský pořádek, lidé propadnou svým nejhlubším ochranářským pudům. Myslím, že v takové situaci bych se tak začala chovat i já."

Indonéský prezident nařídil vyšetřování masakru, kdy v letech 1965-1966 byl v Indonésii vyvražděn téměř milion občanů, označených za komunisty poté, co byla tamější komunistická strana obviněna, že se pokusila o neúspěšný puč, informoval v neděli publicistický pořad rozhlasu BBC Newshour.

Ještě nyní, o padesát let později, žije v Indonésii mnoho lidí, kteří nechtějí, aby se o tomto vraždění mluvilo. Reportérku BBC podrobila výslechu místní policie a zastrašovala ji, když se pokusila hovořit s ředitelem institutu pro vyšetřování masakru. V Indonésii existuje nejméně 120 hromadných hrobů z této doby.

Selhání abenomiky a prokletí japanizace

13. 6. 2016

"Japanizace" se vztahuje k dlouhé japonské stagnaci - chorobě, která strašila v hlavách všech účastníků nedávného summitu G7. Premiér Šinzo Abe správně odložil zvýšení daní, ale opozici lze prominout, že se do něj pustila kvůli tomu, jak náhle obrátil. Není možné nijak přislazovat špatnou zprávu o takzvané abenomice - snaze oživit ekonomiku monetárním uvolňováním, fiskálními výdaji a strukturálními reformami. Na letitou stagnaci země vycházejícího slunce měla zanedbatelný účinek, napsal Jeff Kingston.

Inspekční orgán OSN:

Jaderná dohoda s Íránem zatím funguje, avšak inspektoři jsou "přepracovaní"

13. 6. 2016

Šéf Mezinárodního úřadu pro atomovou energii ve Vídni konstatuje, že Írán dodržuje loňskou jadernou dohodu do písmene, avšak že jeho inspektoři jsou přepracovaní vzhledem k tomu, že musejí monitorovat dodržování této dohody v zemi o velikosti Aljašky, píše Washington Post.

Yukiya Amano, generální ředitel Mezinárodního úřadu pro atomovou energii zdůraznil, že tvrdá práce na verifikaci paktu bude zřejmě pokračovat po dlouhá léta, a naznačil, že bude usilovat o to, aby zůstal v čele úřadu po třetí funkční období, aby mohl dohlédnout na dokončení této práce.

"Je to stále ještě nepevné," říká Amano o dohodě. "Dosažení dohody bylo velmi důležité, ale učinit ji udržitelnou vyžaduje velké úsilí."

Bývalý spolupracovník: Floridský vrah byl psychicky labilní homofob

13. 6. 2016

Bývalý policista ve Fort Pierce, který kdysi pracoval s devětadvacetiletým Omarem Mateenem, vrahem z Orlanda, tvrdí, že jeho kolega byl psychicky labilní homofob.

Útok v Orlandu: Zkouška pro Ameriku

13. 6. 2016

Teroristé mívají na mušce víc než jen bezprostřední oběti - jejich terčem jsou liberální, otevřené společnosti, které hodlají zničit. Ve volebním roce zabiják z Orlanda se svým širším záměrem možná uspěl, napsala Ines Pohl.

Uprchlíci učí Němce hrát kriket

13. 6. 2016

Uprchlíci, kteří přišli do Německa, učí Němce hrát kriket, hru široce rozšířenou a populární v zemích britského Společenství národů, avšak v Německu téměř úplně neznámou, informoval v neděli pořad Newshour zahraničního vysílání rozhlasu BBC. Když se vyjádřila kancléřka Angela Merkelová, že uprchlíci Německo změní, asi neměla zrovna příchod tohoto sportu do Německa na mysli, konstatuje reportérka. Mladí muži z Afghánistánu přinesli tento sport a své nadšení pro něj s sebou do Německa a místní lidi na to tak trochu civí v nevíře.

V Německu tu hru totiž skoro nikdo nezná a její pravidla jsou považována za nesmírně složitá, až nesrozumitelná.

Ve východoněmeckém Budyšíně sedí na pokraji hřiště němečtí studenti a dívají se se zájmem na exotickou hru kriketu. Většina z nich se na to dívá zmateně, i když se jim přítomný mladý Ind snaží vysvětlit, o co jde a jak se to hraje.

"Ta pravidla jsou neuvěřitelně složitá," diví se němečtí studenti. "Ale můžeme se o té hře něco dovědět a také o jiných kulturách. A oni se zase poučí o naší kultuře. Všichni se o sobě navzájem učíme."

Před několika měsíci obyvatelé Budyšína jásali, když tam byla vypálená uprchlická ubytovna. Když uprchlíci, čekající na zpracování svých žádostí o azyl, vyjdou z ubytovny a hrají každý den dvě tři hodiny na hřišti kriket, dostávají se do interakce s místním německým obyvatelstvem. Prospěch z toho mají obě strany.

NATO obkličuje Rusko: Spojené státy by jako náměsíčník mohly aplikovat scénář soudného dne

12. 6. 2016

Zatímco americké torpédoborce a válečné lodě poprvé od konce studené války vplouvají do vod Černého moře, desetidenní vojenské cvičení sil NATO, které se odehrává v Polsku, ohrožuje mír v Evropě, soudí profesor Richard Sakwa, zabývající se ruskou a evropskou politikou na Univerzitě v Kentu.

Vojenského cvičení se účastní 31 tisíc vojáků z 24 členských států NATO. Evropské země, které se nacházejí v blízkosti hranic Ruské federace, včetně Polska a pobaltských států, chtějí mít „ujištění“ o „oddanosti Spojených států a NATO“.

Chceme právní stát, nebo novou opoziční smlouvu?

12. 6. 2016 / Boris Cvek

Můj pevný bod, aspoň zatím, ve velmi třaskavém a nepřehledném dění ohledně tzv. „reorganizace policie“ je nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, s jehož nástupem se státní zastupitelství po době paní Vesecké, pana Rampuly a pana Grygárka začalo zásadně měnit ve směru odvážného vyšetřování vážných případů, prorůstajících do politiky.

Mnoho let před jeho nástupem se o těchto případech psalo, psalo se také o jejich zametání pod koberec, vědělo se, že se nedostávají ani před soud. To byl celospolečensky nesmírně drtivý pocit z toho, že vlastně nežijeme v právním státě, že trestné je ukrást deset tisíc korun, ale nikoli deset tisíc milionů (deset miliard) korun. S „akcí čisté ruce“ uspěl u voleb už Miloš Zeman v roce 1998 a dá se říci, že od té doby se nic pořádného nevyšetřilo, ačkoli téma boje proti korupci si zpočátku dal jako heslo i Nečasův kabinet.

Michael Gove: Největším nepřítelem Británie jsou experti - argumentace, která je tak podobná argumentaci českých xenofobů...

12. 6. 2016

Hlavní představitel kampaně za odchod Británie z EU Michael Gove naléhal na veřejnost, aby v této věci ignorovala názor expertů. "Myslím, že lidé v této zemi," zdůraznil Gove, "už mají plné zuby expertů." Jeho kolegové ho v tom podpořili. Stoupenkyně odchodu Británie z EU Gisela Stewart se vyjádřila: "Existuje jen jediný expert, na němž záleží, a to jste vy, volič." Nigel Farage, šéf euroskeptické strany UKIP, upozornil, že mnoho nezávislých expertů je ve skutečnosti placeno britskou vládou anebo Evropskou unií. Všichni šéfové kampaně za Brexit neustále hovoří o tom, že experti udělali v minulosti četné chyby. Je to typ argumentace, který je tak rozšířený v českých publikacích, jako jsou Parlamentní listy, které pak napodobuje část českých médií.

Rychle se po celé Británii rozšířila nepřátelská nálada vůči expertům. "Experti," posmíval se jeden posluchač v telefonátu do britského rozhlasu, "přece postavili Titanic!"

Poté, co se Británie hlasováním pro odchod z EU vymanila ze smrtícího objetí Evropské unie, musíme doufat, že se také osvobodí od škodlivého a zlovolného vlivu expertů, píše v deníku Daily Telegraph ironicky komentátor Michael Deacon a ptá se:

Kdo přesně jsou ti "experti"? Odkud pocházejí? Co chtějí? Proč si myslí, že vědí víc než my?

Ve svém článku pak Deacon poskytuje podle Goveova vzoru vážné varování před experty:

Lékaři

"Vládne falešná představa, že lékaři vědí něco o lékařství, jen prostě proto, že medicínu studovali až 16 let. Vždyť ještě před několika staletími tito lidé pacientům předepisovali pijavice a amputovali končetiny bez umrtvení. Mýlili se tehdy, mýlí se i dnes. Slušní, obyčejní britští pacienti už mají dost lékařských elit, které nás poučují o tom, kolik tabletek si kdy máme brát. Každý den nás lékaři straší varováním, že když budeme příliš mnoho jíst, ztloustneme, a že kouření způsobuje rakovinu. Je to neodpovědné a nesmyslné vyvolávání strachu. Takový negativní přístup veřejnost od názoru lékařů jen odrazuje. Upřímně řečeno, je načase převzít kontrolu nad operačními sály a začít operace provádět sami!"

Odrazují Britské listy kriticky uvažující čtenáře?

11. 6. 2016 / Michal Musil

Se zájmem jsem si přečetl poslední úvahu pana Kartouse, v níž mimo jiné konstatuje úbytek čtenářů i přispěvatelů Britských listů. Nechci rozporovat jeho argumenty, spíš k nim chci z pozice dlouholetého čtenáře (a příležitostného symbolického podporovatele a přispěvatele) něco doplnit. Podle mého názoru stoji za poklesem zájmu o BL i to, že se váš deník za poslední léta a měsíce dost podstatně změnil. Ještě před pár lety publikoval různé názory. Audiatur et altera pars, vzpomínáte? Dnes je to v podstatě monokultura, názorový blog.

Zvrácený vztah mezi veřejností a médii:

My diktujeme, vy nám to potvrďte

9. 6. 2016 / Bohumil Kartous

Česká televizní rutinérka Obzinová odůvodňovala reportérům TV Prima, že televize musí k uprchlické krizi "zaujmout postoj". Pravděpodobně jen shodou okolností je ten postoj založen na vyvolávání hysterie a podněcování strachu veřejnosti z uprchlíků. Shodou okolností tento "postoj" rezignuje na jakoukoliv snahu o objektivitu a nadbíhá většinovému názoru vytvořenému politickou a mediální manipulací politováníhodné úrovně. Prima má jasno: vzhledem k tomu, že její zpravodajství sledují spíše starší a spíše méně vzdělaní lidé, nabízí jim to, co chtějí slyšet. Nabízí nikoliv zpravodajství, ale confirmation bias, utvrzování stereotypů, v tomto případě bludů. Kdo to nedělá, ztrácí oblibu a to je pro média na historickém ústupu, jako je TV Prima, smrtící... 

Britské listy nikdy nebudou urážet své čtenáře vyvoláváním nenávisti a hysterickým rasismem

12. 6. 2016 / Jan Čulík

Britské listy nikdy nebudou urážet čtenáře tím, že by je, tak jako třeba Parlamentní listy, pro peníze manipulovaly hysterickými lžemi o údajném ohrožení ze strany uprchlíků a jiných kultur. Rasismus, xenofobie a vyvolávání nenávisti - to jsou skutečně hranice, za něž Britské listy nikdy nepůjdou. Považujeme za ohromující, že se toho někdo dožaduje a považuje to za "svobodu slova". Je to asi na takové úrovni, jako je argumentace čelných britských stoupenců Brexitu, že veřejnost "nesmí důvěřovat expertům".

Pokud se někteří autoři, kteří dříve psali pro Britské listy, rozhodli, že psát pro servery, které systematicky vyvolávají v české společnosti strach a nenávist a prohlubují její rasismus a xenofobii šířením emocionálních lží, je přijatelné, je to  jejich problém, který svědčí výmluvně o jejich charakteru. Každý normální člověk si může udělat o těchto lidech úsudek. Pro mě osobně jen ohromující, že se někdo dokáže snížit tak hluboko, že publikuje na Parlamentních listech, jejichž editoři by v každé normální zemi byli za mřížemi za trestné činy šíření poplašných zpráv a vyvolávání iracionální nenávisti ve společnosti.

Je mi líto, ale je nutno pana Musila opravit - státy skutečně mají zákonnou povinnost přijímat uprchlíky a poskytovat jim útočiště před válkou, vražděním a pronásledováním. Ženevské úmluvy v tom smyslu hovoří jasně a potvrzují to i četné následné judikáty. Žádná vláda a žádný stát tuto skutečnost nezpochybnily. Že se státy a především Evropská unie především pod tlakem visegrádských zemí snaží prostřednictvím různých právních kliček této povinnosti vyhnout, je jiná věc.

Jedna věc jsou závazné judikáty a druhá jsou nesmysly publikované v bulvárním tisku. My se v Britských listech musíme přidržovat faktů. Těmi je, že soudy rozhodly, že Turecko a Řecko nejsou z mnoha důvodů pro uprchlíky bezpečné země. Silně je také experty zpochybňován tzv. dublinský předpis, podle něhož mají za uprchlíky odpovědnost pouze první země EU, do nichž ti uprchlíci přijdou, tedy Řecko a Itálie. Zdravý rozum i praxe dokazují, že takový předpis je neudržitelný.

Redakce Britských listů by neměla přemýšlet o změně diskurzu

12. 6. 2016

Chtěl bych reagovat na článek od Michala Musila, píše Petr Huďa.

Nejsem intelektuál, ale řadový dělník se středoškolským vzděláním.

Nemyslím si,že by redakce Britských listů měla začít přemýšlet o změně nějakého diskurzu.

Chápu,že provozovat zpravodajský a publicistický web není nic snadného, pokud za tím v pozadí nestojí mocný oligarcha a nejasné vlastnické vztahy, apod.

Co je vlastenečtější než snažit se odstranit nespravedlnosti ve své zemi?

11. 6. 2016

Owen Jones: Jak reagujete na záporné reakce od lidí, zejména těch, kteří vás obviňují, že jste "neamerický"? Vždyť vy jste velmi proamerický. Ta otázka se mi velmi líbí, protože lidé, kteří se stavějí proti statu quo, jsou obviňováni, že nenávidí svou zemi. Ale co je vlastenečtější než snažit se odstranit nespravedlnosti ve své zemi?

Michael Moore: A napravit věci. Ano, lidé, kteří si chtějí zachovat dosavadní špatný systém, ti jsou podle mě neameričtí.

Zkrácený úryvek z debaty Michaela Moora a Owena Jonese po celostátním britském promítání filmu Where to Invade Next

(...)

Michael Moore: V Americe ročně jsou usmrceny střelnými zbraněmi desetitisíce lidí. V Británii 32. My v souvislosti s Amerikou hovoříme o "drsném individualismu". "Mám zbraň." Myslím, že nám to moc neposloužilo. Existují dobré věci, o nichž se můžeme od vás poučit a ukrást vám. No, ne vám v Británii, ale v jiných zemích, které dosud nezadlužují své studenty, které mají vlaky, které fungují,

Owen Jones: Z vašeho filmu je vidět, že je tam celá řada příkladů z nichž se právě může poučit i Velká Británie.

Michael Moore: Jsem si jist, že lidé, kteří ten můj film právě viděli, ve 125 britských kinech, doufám, že si uvědomili, že to není film jen o Americe. Mnohé ty věci byste měli i vy mít tady v Británii. Proč jste se jich vzdali? Proč to dokáží udělat ve Slovinsku? Umožnit studentům, aby vystudovali univerzitu zadarmo. A vy nemůžete?

Rozumný a optimistický film

11. 6. 2016 / Jan Čulík

"Where to invade next" (Kde příště provést invazi), nový snímek Michaela Moora, je rozumný a optimistický film. Moore vysvětlil, že mu mnozí v minulosti měli za zlé, že Spojené státy pořád jen kritizuje, tak se v tomto filmu rozhodl ukázat pozitivní řešení. Autor v něm navštěvuje několik zemí světa, do nichž on sám "provedl invazi" s americkou vlajkou a divákům vysvětluje, jak tam vyřešili různé společenské problémy, které v Americe zůstávají zanedbány. Základní filozofii filmu v něm shrnuje jedna občanka z Tuniska. Američané (a potažmo žádný jiný národ na světě) by si o sobě neměli myslet, že jsou nejdokonalejší a nejschopnější národ na světě, zatímco neumějí vůbec žádné jazyky a neznají nic z jiných kultur a vůbec se o ně nezajímají. "Znám americkou hudbu od šedesátých let do dneška, znám americkou literaturu, slyšeli ale Američané vůbec někdy něco o nějakém tuniském spisovateli nebo hudebníkovi?" řekla tato žena. A v tom je všechno. Interakce s jinými zeměmi a jinými kulturami je nesmírně plodná, neboť konfrontací s jinými kulturami vznikají nové myšlenky a nová řešení.

Moore ve filmu poukazuje na to - a to je do značné míry, zdá se, také problém postkomunistické České republiky - že Amerika je příliš silně založena na principu individualismu - každý sám pro sebe a kašlu na toho druhého - a tím se silně poškozuje, protože prospívají a prosperují daleko více společnosti, které jsou založeny na vzájemné péči spoluobčanů o sebe a na komunitní spolupráci.

Krajně pravicové domobrany na Slovensku, v Maďarsku či Bulhrasku "chrání před nebezpečím"

Civilní patroly proti imigrantům v místech, kde se takřka nevyskytují

11. 6. 2016

Lidová strana - Naše Slovensko se rozhodla po měsících vyvolávání strachu z cizinců a muslimských migrantů k akci. Předák strany na jaře hrdě stál v popředí hlavního vlakového nádraží ve Zvoleně a ohlašoval, že nová skupina dobrovolníků začne hlídkovat ve vlacích a zajišťovat "slušným občanům" bezpečí před kriminálníky a minoritami.  Je jedno, že takřka žádný imigrant z těch mnoha se tisíc, kteří v posledních měsících prošli Evropou, vůbec vstoupil na půdu této středoevropské země, nebo že se za poslední rok stalo obětí trestného činu ve vlacích, hlídaných šesti sty železničními policisty, pouze 10 lidí.  Xenofobní slovenské uskupení je součástí vlny takových extremistických organizací napříč střední a východní Evropou, jež na tématu imigrace staví svou politickou agendu a popularitu. V některých případech se skupiny domobrany snaží o patrolování na hranicích, ulicích a dalších veřejných místech, aby bránily tomu, co se snaží zobrazovat jako hrozivý vpád žadatelů o azyl, z nichž mnoho přichází z válkou zničených a chudých zemí, jako je Sýrie, Afghánistán, Irák. NY Times v článku o obskurních, ale často populárních a politicky úspěšných skupinách extremistů doplňuje ponurý obraz zemí střední a východní Evropy.

PŘEČETLI JSME:

Petr Uhl: Nový nástup justiční mafie

10. 6. 2016

Zamýšlené sloučení dvou policejních útvarů – Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), řízeného Robertem Šlachtou, a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, v jehož čele stojí Jaroslav Vild – považuje ministr spravedlnosti Robert Pelikán z hnutí ANO za „účelovou reorganizaci, jejímž skutečným cílem je potrestat ÚOOZ za to, že je skutečně nezávislý“.

Potrestání útvaru a Šlachty za jejich nezávislost – to je řečeno příliš jemně. Tvrdím, že cílem této reorganizace má být „potrestání“ Šlachty a jeho útvaru (lépe řečeno odplata či pomsta) za jejich neposlušnost vůči vládní moci, kterou nejvíce prokázali v trestních řízeních proti předsedovi vlády Petru Nečasovi a skutečné vládkyni ve Strakově akademii, obávané Janě Nagyové. „Carevna“ se tam říkalo tehdejší Nečasově milence. Ta jeho prostřednictvím řídila vládu a stát, tedy až do provalení aféry s tajným sledováním své sokyně Radky Nečasové, tehdejší Nečasovy manželky. A této latinskoamerické operetní idylce, připomínající rasputinovské nebo berlusconiovské poměry, učinil Šlachtův útvar v červnu 2013 přítrž. Soudní řízení v několika trestních věcech pokračují. ODS se z této rány už nevzpamatovala a činností ÚOOZ byl ještě zcela nedávno ohrožen olomoucký advokát Ivan Langer, někdejší ministr vnitra za ODS. To se neodpouští. Ať všichni vidí, jak dopadnou, když se vzepřou vládní moci!

Celý článek ZDE

Něco shnilého ve státě českém?

11. 6. 2016

Korupce vždycky vede k dražším a horším službám

Michal Klíma, Od totality k defektní demokracii. Privatizace a kolonizace politických stran netransparentním byznysem. Praha, Slon, 2015

Ve volbách v letech 2010 a 2013 zkolaboval existující český stranický politický systém jako domek z karet - stejně jako všude jinde ve středovýchodní Evropě, píše ve své recenzi britský odborník na středoevropskou politiku z londýnské University College Seán Hanley. Voliči začali podporovat celou řadu protestních stran, které slibovaly, že vyřeší problémy země likvidací politických dinosaurů, bojem proti korupci a podporou přímé demokracie.

Kniha Michala Klímy Od totality k defektní demokracii: Privatizace a kolonizace politických stran netransparentním byznysem argumentuje, že Česká republika vůbec neměla po roce 1989 normální politický systém, mírně narušený prvky korupce, ale že v ní vznikl hluboce zkorumpovaný politický systém, který měl pouze povrchní fasádu předstírání, že jde o politické soutěžení pravice s levicí. Klímova kniha vysvětluje, jak a proč tento systém vznikl a jak se rozvíjel.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2016

1. 6. 2016

V květnu 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 45 339 Kč.   Příjem z reklamy byl 16 913 Kč.

Zůstatek byl koncem května 2016 130 685,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.