Osobně bych si nedovolil vyslovit tak kategorický názor, jako Helena Svatošová, že na CzechTek nelze vztahovat zákon o právu shromažďovacím č. 84/1990 Sb. v platném znění, neboť tato akce dle mého názoru nepochybně slouží i "k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod a k výměně informací a názorů", jak má na mysli ustanovení § 1 odst. 2 tohoto zákona, byť nikoli primárně. Rozhodně však nejde o akci, která by byla z působnosti zákona vyloučena pro primárně komerční charakter.

Ministr Bublan má pravdu, když v tomto směru poukazuje na nejasnost zákonné úpravy a nutnost jejího zpřesnění. Na druhou stranu ale v případě nejasnosti zákonné úpravy mají státní orgány a organizace vykládat zákon ve prospěch občanů, nikoli v jejich neprospěch, jak se mi jeví, že Policie ČR učinila v případě CzechTeku.

Na serveru Hypno.cz se objevila reportáž přímého účastníka CzechTeku - Alefa. Ten pro Britské listy v minulosti zpracoval několik materiálů o technoscéně i akcích, na kterých jsme nebyli. V průběhu sobotního odpoledne jsem ho potkal na louce. Já s fotoaparátem, on s tužkou a papírem, na který připravoval plánek s umístěním jednotlivých soundsystémů. Mohu potvrdit, že to, co Alef napsal do soboty 22 hodin, než auto s Davidem Němcem z Českého rozhlasu Online a mnou z louky odjelo, je pravda. Nikterak nepřikrášlená, nikterak neučesaná. Nikterak nepřehnaná. Takové byly i vynikající reportáže Ľubomíra Smatany z ČRo Plzeň. Tam, kde jsem se pohyboval já, to bylo mnohdy o trochu horší. I fotoreportérům, kteří se pohybovali po okraji zásahu a byli označeni jako PRESS, házeli policisté úmyslně taktické výbušky a granáty se slzným plynem pod nohy. Vydrželi jsme.

Z celého policejního zásahu během sobotního večera mám a v současné době zpracovávám zvukový záznam. Mám záznam, dokladující, že tisková mluvčí policie několikrát lhala novinářům. Mám zvukový záznam dokladující, že ředitel policie v Tachově se odmítl zabývat upozorněním na porušení zákona o policii jeho podřízenými, kteří arogantně schovávali svá identifikační čísla a nebo je vůbec neměli. Mám záznam dokladující, že policisté odmítli nájemce louky zkontaktovat po celou dobu s policejním velitelem.

Připravujeme velkou obrazovou reportáž, dokládající hromadné porušování zákona o policii, nesmyslné a brutální násilí i špatnou taktiku policie. Ta během pátečního večera a sobotního rána úmyslně zavinila kolaps dopravy v přilehlých obcích s jedním jediným cílem. Vynutit si tak od rozhořčených občanů "postižených" obcí souhlas s tvrdým zásahem proti technařům. Díky starostovi vesnice, na jejímž katstru se CzechTek 2005 konal, se to nakonec povedlo. Ten nerespektoval přání obyvatel obce, kteří chtěli nakonec vpustit technaře na louku a předejít tak policejnímu násilí i hluku v obci, a poskytl během soboty policejním stratégům plnou součinnost. Na petici občanů policisté neodpověděli.

Alef na serveru Hypno tak trochu pateticky píše v závěru své jinak věcné reportáže: "Rána tonfou nezmění náš názor. Zásah vodním dělem nezmění náš přístup. Výbuch slzáku nezmění náš životní styl!" Snad.

Zatímco mladí punkeři z Berlína byli delegáty posledních sjezdů německé sociální demokracie i PDS, český sociálně demokratický premiér a jeho "disidentský" ministr vnitra dosáhli v poslední době jediného: že několik stovek zmlácených, několik tisíc účastníků a několik desítek tisíc jejich přátel budou nenávidět český stát, jeho představitele, politický systém i společnost, ve které žijí. Ti lidé, kteří dnes s prázdnýma rukama stáli proti policejním zásahovým jednotkám, budou za několik let vládnout - a nejen tomuto státu. I to je poselství, které by měli slyšet politici, starostové a velitelé policejních jednotek. Aby se pak někdy v budoucnu nedivili... V tu dobu budou totiž v důchodu. Gratuluji, pane premiére, k politické prozíravosti a politickému úspěchu gestapáckých metod.

DIY, techno a CzechTek TÉMA BL

Zajímalo by mne, milí technaři, proč MEZINÁRODNÍ TEK nekočuje po celé Evropě. Proč vždycky směřuje do Česka, když jsou s tim vždycky stejné problémy, a přinejmenším nevstřícnost? Česká republika jako členský stát EU je dnes již součástí Eurozóny, kde platí volný pohyb osob - a do mnohých míst v EU je geograficky násobně blíž než pro Čechy napříč republikou. Zkuste tedy udělat jeden CzechTek, pak DeutschTek, pak PolandTek, RussiaTek, SwissTek, HungaryTek, HollandTek, . . . . než objedete celou Evropu, v Česku se vymění jedna generace (mezitím třeba zdechne OSA, a ta příští generace třeba bude k soukromým polím méně vstřícná) - a mezitím můžete sledovat, ve které zemi jsou podmínky pro pořádání TEKů nejlepší a policie nejmírumilovnější. Nejen mne by zajímalo, jak by se v podobné situaci zachovala francouzská nebo švýcarská policie. Vás ne? Třeba by v Británii byly lepší podmínky pro TechnoPárty než v "zaostalém" "totalitním" a "grosstapáckém" Česku. Třeba by se Britské Listy uvolily takovou událost také zaštítit. Vysvětlí mi někdo, proč MEZINÁRODNÍ Techno párty s mezinárodní účastí musí být každý rok jenom v Česku, když máme volnou celou Evropu? zdar všem "free" akcím

Pozn. JČ: Je to zcela jednoduché: Např. ve Velké Británii jsou akce typu "rave", jako je Czechtek, od roku 1994 zcela zakázány:

"Rave" je definován jako shromáždění více než 100 osob, při němž se hraje v noci na volném prostranství zesilovaná hudba, která vážně obtěžuje místní lidi. Tyto odstavce zmíněného zákona poskytují britské policii pravomoci nařídit účastníkům, aby pozemek opustili, pokud policie usoudí, že

• Připravují rave (dva nebo více lidí)
• Čekají, až rave začne (10 nebo více lidí)
• Účastní se rave (10 nebo více lidí).

Pokud někdo neuposlechne příkazů policie či vrátí se během nadcházejího týdne na pozemek, dopouští se v obou případech trestného činu, kdy je trestem tříměsíční vězení anebo pokuta 2500 liber (125 000 Kč) anebo obojí.

Podrobnosti ZDE

Rave parties international tekno underground community se KONAJÍ po celé Evropě. Ve Francii, Španělsku, Itálii, Holandsku, Irsku, Izraeli, Rakousku... I v Británii. Nebo není Glastonbury v Británii??? Je. Existuje Dutchtek, SlovTek či EastTek. Snad NIKDE nedochází ale k tak brutálním střetům s policií, k jakým došlo v Čechách. Techno komunita je pacifistická a internacionální. Žije nomádským - kočovným způsobem. Díky techno komunitě nezbohatne žádná globální nahrávací společnost. Díky techno komunitě zbohatnou tak maximálně pumpaři u cest a prodejci ojetých aut. DIY komunita nemá ráda komerci všeho druhu, i když zbožňuje high technologie a roboty. Lidé jsou dnes stejně digitální mutanti... Jen díky nim se dnes totiž dá komunikovat, vyrábět hluk zvaný elektronická hudba, na kterou se dá tančit i sdělovat informace i multimediální názory nejen na hudbu, ale i na svět okolo >>>>. 5. 8. 2005 začíná třebas CYBERRISE SOUNDSYSTEM FREE PARTY ve Vídni...

Create your happy 365 days...

Poznámka JČ: Je to jinak. Glastonbury není "rave party", ale oficiální komerční akce.

Akce typu "raves" vznikly v osmdesátých letech jako rebelie proti trendům v populární hudbě, v kultuře hudebních klubů a v komerčním rozhlase. V některých zemích bezpečnostní orgány v podstatě akce typu "rave" zcela zakázaly. Zákony, které je potlačily, donutily organizátory přesunout akce do formálních míst, jako jsou noční kluby a amfiteátry. Některá tato místa zakazují určité druhy odívání a pomocných předmětů.

Až v polovině osmdesátých let vznikly akce zaměřené na psychedelickou taneční hudbu, konkrétně acid house a techno. Tyto akce se konaly v Londýně a v Manchesteru. Policejní razie proti těmto často ilegálním akcím je zahnaly na venkov. V roce 1994 přijala Británie zákon, který tyto akce zakázal. V devadesátých letech se kultura akcí "rave" stala součástí nového mládežnického hnutí ve střední Evropě, kde byly zákony liberálnější. Po roce 2000 počet ilegálních akcí začal klesat a počet oficiálně schválených akcí vzrostl. Avšak užívání drog, jako je kokain, tablet ecstasy a organizovaná trestná činnost vážně poškodily kulturu akcí "rave" především v Británii.

Koncem devadesátých let začala kultura "rave" stagnovat. Po roce 2000 se mnoho stoupenců tohoto hnutí začalo identifikovat jako "clubbers" a už ne "ravers", protože výraz "rave" nabyl záporných konotací. Některé komunity dávaly přednost výrazu "festival", jiné "party". Autentické "raves" pokračovaly po určitou dobu ve střední Evropě, kde liberálnější zákony dovolovaly konání těchto akcí dlouho po jejich likvidaci v Británii.

Poznámka ŠOK: Ani jeden teknival v ČR není autentickou "rave party". Tedy ani CzechTek. To by totiž nikdo neřešil právní otázky pronájmu pozemku, hygienu ani následný úklid...

Možná by nebylo od věci, pokud už se CzechTeku tolik věnujete, zkusit skutečně věcnou analýzu faktů a událostí. Článek ZDE je bohužel jen aktivistická agitka, aniž by byla tvrzení jakkoliv doložena, píše Petr Souček a vznáší tyto otázky:

Opravdu nevím, proč kdykoliv se to někomu hodí poukazuje na to, co je běžné na západ nebo na východ od našich hranic. Mne nezajímá, že v Británii upírají právo shromažďovací lidem, kteří se nelíbí vládní moci. Mě nezajímá, že na východ od nás je poloviční totalita (Bělorusko atd). Mě nezajímá, kolik stojí litr benzínu v Německu nebo Rakousku, či jiných produktů, které jsou tam eventuálně dražší než u nás a používá to někdo jako argument, že u nás je třeba to či ono podražit. Jsou to velmi laciné žvásty mající jediný cíl - zmanipulovat veřejné mínění. Stejně na mne působí váš dnešní úvodník v BL, míní Pavel Blaheta.

Vaše první články a obrazový doprovod na mě působil poněkud tendenčně - nebohá mládež úpí pod dopadajícími obušky nepříčetných policejních monster.

Shodou okolností jsem jel v pátek stejným vlakem jako příznivci techna a připadal jsem si spíše jako ve vlaku plném fanoušků Baníku. Davové chování a občasný řev (individuální i skupinový) bych ještě pochopil, poněkud mě ale vadili někteří ožralí jedinci, kteří si odvaz představovali jako fekálně-genitální vyřvávání a obtěžování cestujících, kteří občas - světě div se - nesdíleli jejich pohled na zábavu, píše Jan Potměšil.

The recent bombings in Britain and Egypt have shaken the world. People are reassessing their values as governments consider how to guard against social destabilization.

Ve Světové obchodní organizaci definitivně nedošlo k průlomu v mnohostranných obchodních jednáních, jak potvrdilo včera ukončené zasedání Generální rady této organizace (29. 7. 2005). Přes politickou vůli nejvyšších představitelů členů k dosažení předpokládaného pokroku vyjednavači nebyli schopni dohodnout se na jasných směrech jednání o liberalizaci obchodu se zemědělskými a průmyslovými výrobky a se službami, o nových pravidlech obchodování a o konkretizaci zájmů rozvojových zemí. To je špatným znamením i pro VI. konferenci ministrů v Hongkongu v závěru tohoto roku, která měla být předposledním stupněm k ukončení mnohostranných obchodních jednání zahájených v roce 2001 v Doha. Zpráva o stavu vyjednávání, kterou přednesl generální ředitel a předseda Výboru pro obchodní jednání a kterou přetiskujeme v příloze, neobsahuje nic povzbudivého. Nyní už jen největší optimisté věří v nové a rychlé nastartování vyjednávání, v úspěšnou ministerskou konferenci a v ukončení současného kola v dohledném termínu.

Zaráží mne, že se od minulého roku celá věc tolik politizuje. A když je celá věc takto zpolitizovaná, ještě navíc se politická diskuse stáčí nějakým divným směrem.

V téhle situaci by patrně vznikl konflikt za jakékoli vlády, ať už kvůli nepřiměřenosti nebo nedostatečnosti zásahu. Pravda je, že ten zásah byl skutečně neadekvátní a nevhodný. Na druhou stranu je pro policii těžké, když premiér prohlásí, aby byl policejní zásah co nejráznější. Je pravda, že pro policii by to ale nemělo být těžké - měla by být proti takovým výzvám naprosto resistentní a neměla by jim za žádnou cenu podléhat. Tachovský policejní ředitel zdůraznil, že za celý zásah zodpovídá. Otázkou zůstává, jak je to ve skutečnosti.

Dobrovolní hasiči z Kotěhůlek tak jako každý rok připravují bál. Je zřejmé, že se jej podobně jako loni zúčastní desítky rodin s malými dětmi. Je již pravidelným koloritem, že muži zejména středního věku se na veselici oddávají alkoholu a nevázané zábavě. Následně zamořují okolí čůráním u stromků a ničí poklidné prázdniny obyvatelům. Jak našemu zpravodaji řekla obyvatelka Kotěhůlek Marie Nováková, tak "loni hulákali jak na lesy".

S dovolením přejdu téma adekvátní/brutální zásah policie/gestapa proti mládeži/smažkám na CT; o tom jistě vzniká objemný pamětní spis názorů a ohlasů.

Zaujal mě mediálně nejvíce rotovaný argument pana pronajímatele, a posléze rovněž účastníků události - totiž že "akce byla legální, protože se konala na řádně pronajatém soukromém pozemku."

Nehledě na právní ošetření "soukromé oslavy prázdnin (narozenin)" mi přijde příznačné, že pan majitel, natož pan pronájemce v místě nežije ...

19. července vydala provládní Íránská studentská zpravodajská agentura (ISNA) zprávu včetně tří fotografií o veřejné popravě dvou íránských mladíků za homosexuální pohlavní styk. O události, která se stala ve městě Mashad v severovýchodním Íránu informovala britská organizace zabývající se právy gayů a leseb "Outrage!".

Po promítání dokumentárního filmu ze severním Čech Kamenolom boží hovořil Jan Čulík v Uherském Hradišti s jeho autorem Břetislavem Rychlíkem.

Rychlík ve vašem rozhovoru nemluví pravdu. Ten střet probíhal poněkud jinak a nikdy jsem nemluvila o honorářích, což nakonec skutečně dokládá záznam, který ČT vysílala (ačkoli značně prostříhaný) ve zpravodajství (kopii vlastním).

Na Krausův výrok, že zastupuje veřejnost, jsem odpověděla, že pokud vím, tak koncesionáře, kteří na jeho pořad přispívají 9 mil. korun ročně, zastupuje volená Rada ČT. Na to Kraus vyskočil s tím, že to naposledy slyšel za Jakeše a že mu nikdo nebude vyčítat honoráře, a odešel. Za honoráře sumu, kterou jsem uvedla, označil Kraus a ostatní s tím dále pracovali jako se skutečností. Jestli úmyslně nebo nedopatřením, to je otázka.

Dělali revoluci a vzrušení z jejich rolí jim možná na chvíli zatemnilo mozek, takže slyšeli to, co slyšet chtěli. Skutečnost je ovšem jiná a existuje pro to dostatek důkazů. Ať vám Rychlík poskytne záznam, kterým se tak ohání. Za zcela fantasmagorické pokládám potom jeho řeči o zvolení Drahoše ředitelem nanečisto. Nic z toho není pravda a nepsala o tom ani Marcela. Rychlík v sobě stále přiživuje obraz, který si vytvořil a který nechce měnit. Koneckonců, ničim jiným už by asi pro média zajímavý nebyl.

V neděli skončila v Uherském Hradišti letošní Letní filmová škola Jiřího Králíka. Je to záslužná a jedinečná akce. Letos však v Hradišti nebyly žádné výraznější mezinárodní osobnosti ani jsme tam neviděli skoro žádné pozoruhodnější nové, mezinárodní či české filmy.

Přiznám se, že tento úsudek může být do značné míry subjektivní. Jezdím do Hradiště proto, abych se tam především informoval o nové české filmové produkci. Letos jsem nabyl pocitu, že možná celá české kinematografie - končí. Z toho, co za poslední rok vzniklo, zdá, že čeští autoři hraných filmů nemají moc co říct. Kritikové poukazují na to, že často nyní neumějí ani napsat pořádný scénář. Provokatér - filmový režisér Jan Němec označil současnou českou "filmovou" produkci za "televizní estrády". Má vlastně pravdu. Je zajímavé, že na tak špatné filmy čeští filmaři jsou stále schopni získávat finance a že jsou i špatné filmy neúnavně znovu a znovu uváděny do kin.

Jak zde napsal Jan Čulík, Letní filmová škola opravdu nenabízí žádné zázemí pro ty, kteří by o ní chtěli aktuálně psát. A co hůře: před lety zde zájemci z řad diváků mohli publikovat v celkem otevřených Filmových listech - osmistránkovém deníku vydávaném na LFŠ. Psali sem nejen o filmech, ale také o doprovodných akcích LFŠ , a to často kriticky a polemicky, též vůči Filmovým listům samotným. "Škole" taková forma diskuse velmi slušela. Letos jsem v tomto ohledu učinil nepěknou zkušenost: pro čtvrteční vydání jsem po předchozím ohlášení nabídl Filmovým listům svou kritiku prezentace kreslíře Štěpána Mareše ze strany LFŠ jako "rebela" (hlavním tématem letos byla vzpoura, revoluce, revolta). Po opakovaném dotazu na osud článku mi šéfredaktor časopisu Martin Pomothy e-mailem odpověděl takto: "Zdravim. Je mi lito, ale ten clanek hned z nekolika duvodu nezverejnim. Jednim z tech duvodu je, ze by mi vas bylo lito... Neberte si to prosim osobne."

Plně respektuji právo šéfredaktora odmítat příspěvky, urážlivost a arogance způsobu, jakým to zhruba dvacetiletý mládenec M. Pomothy v mém případě učinil, je ovšem zarážející. Pro úplnost dodávám, že o filmu a kultuře píši např. do Cinepuru a Filmu a doby a že jsem se redakci Filmových listů řádně představil a jednal s ní naprosto korektně, byl jsem připraven text krátit atd.

Zdá se, že současná politická a pop-kulturní elita si potrpí na okázalost monstrózních pietních akcí úplně stejně jako kdysi komunisté. I tehdy sedávaly v hledištích desítky herců, zpěváků a jiných významných umělců, z nichž mnozí tam při podobných akcích usedají dodnes. Národní divadlo, symbol českosti a vyprázdněná ikona české identity, toho zažila už hodně.

Schizofrenní počínání blíže neurčitelného nejužšího vedení sociální demokracie si s nástupem Jiřího Paroubka do čela vlády vybralo oddechový čas. Zdá se však, že premiérova dovolená způsobila, že time-out skončil. Pozvolná metamorfóza koaliční vlády ve vládu spíše úřednickou má mít pokračování v podobě dalšího ministra nestraníka, už čtvrtého v pořadí.

Před třemi lety z podnětu Pavla Dostála ministerstvo kultury České republiky vydalo knihu Rozumět dějinám? zabývající se vývojem českoněmeckých vztahů. Kniha konstatuje, že v poslední době se u nás vytvořila skupina - více publicistická než historická, která se snaží v rámci národní sebekritiky prosadit do českého povědomí o českoněmeckých vztazích pozici kopírující ne snad pojetí "německé", které je dnes objektivnější, ale spíše "flagelantské" (někdy třeba i dobře míněné) pojetí, které nebere ohled na historické souvislosti.

V důsledku toho vzniká u nás nervozita, vrcholící v politických svárech o vysídlení související s chystaným vstupem České republiky do Evropské unie. Dalo se proto právem očekávat, že po jejím zveřejnění vyvolá místy až bouřlivou diskusi. Do té měla zasáhnout i recenze, která byla objednána jako protiklad ke kritikám, vyjádřeným na adresu této publikace. Nebyla však otištěna. Vzhledem k tomu, že dokonce v době nekrologů na osobu zesnulého Pavla Dostála se ozvala kritika za jeho podnět k sepsání "Rozumět dějinám", Britské listy zveřejňují beze změny recenzi Richarda Seemanna ze začátku roku 2003.

Se zájmem jsem si přečetl článek pana Zvěřiny „Softwarové patenty - slovo na rozloučenou“. Předně musím říct, že jsem rád, že si poslanec Evropského parlamentu našel čas na sepsání svého stanoviska. Bohužel, s některými jeho názory nemohu souhlasit. Chtěl bych nabídnout pohled na odmítnutí směrnice z pohledu „kolegů pana Jursíka“, s nímž pan Zvěřina ve svém článku polemizuje.

Tato slova vyšla v sobotním rozhovoru deníku Právo s předsedou Senátu ČR Přemyslem Sobotkou (ODS). Jejich autorem byl komentátor těchto novin Alexandr Kramer.

Předpokládám, že se pan Kramer za slušného člověka považuje, ať už jsou jeho politické postoje jakékoli. Přiznám se proto, že mě překvapuje, jak slušný člověk-novinář může vyřknout podobnou větu. Kramer tím v podstatě porušil Etický kodex novináře ze dne 25. listopadu 1999, a to bod číslo 2, odstavec g, kde se praví že novináře je povinen "...nezneužívat výsad, plynoucích z povolání novináře, k prezentování svých osobních postojů." Z uvedené věty je totiž patrné, že Kramer využil stránek Práva k tomu, aby sdělil, že je levičák (abychom použili jeho vlastní terminologii). Dále se touto jedinou větou dopustil hned několika urážek.

Den po druhé serii londýnských explozí byl v metru zastřelen brazilský elektrikář Jean Charles de Menezes. Byl veřejně zabit neuniformovanými policisty, protože se "choval podezřele". Prostě ignoroval výzvy cizích lidí. Také se mi někdy stává, že neslyším, když na mě někdo na ulici volá... Ti lidé Menezese dostihli, přitiskli k zemi a osmi výstřely do hlavy usmrtili. V domnění, že likvidují sprostého vraha, zavraždili tajní pouze sprostého podezřelého. Nevinného. Jen tak.

V neděli ve 14 hodin se i v Brně před Zemským soudem na ulici Joštova v Brně konala demonstrace proti policejnímu zásahu na CzechTeku. Během 20 min se tam shromáždilo za dohledu pořádkové policie asi 100 účastníků, kteří se pomalu přesunuli přes Náměstí Svobody k nádraží a odtud okolo Mahenova divadla na Moravské náměstí a zpět před Ústavní soud. Cestou skandovali hesla Policie - fašisti, Policejní stát, nesli s sebou transparenty Chceme právní stát, Soukromá ochranka tel:158,Policie pracuje na objednávku... a další.

Vcelku mě zaráží jak velkou pozornost věnují česká média ( a to včetně Britských listů) akci zvané Czech Tek. Člověk neznalý věci by snad myslel, že se v tomto případě jedná nejméně o druhý Woodstock. Účastníci by snad měli být vnímáni jako nositelé svobody, novodobí hippies, kteří přicházejí na tento "intelektuální dýchánek" s nosnými myšlenkami, které spasí svět. Kdosi se snaží vzbudit dojem, že jde vlastně o vzpouru proti establishmentu a strnulosti systému, vyjádřený hudbou. Něco jako, když se ve 20. letech objevil jazz a v 50. letech rock 'n roll. Jistě, po zásazích Grossových mužů minulý rok má návštěva této akce nádech dobrodružství, ale je jen samotné porušení zákona rebelanstvím? Pokud vkročí na váš pozemek cizí osoba a vy se ji snažíte vypudit, jste proto zpátečník a škarohlíd?

"Takto reagují policisté, upozorníte-li je, že porušují zákon," přicházejí informace z Czechteku.

sobota 16.00 Na louku právě přijíždějí desítky policejních vozidel a řadí se v kordonu, přicházejí informace z Czechteku. Z oblasti se v podstatě nedá spojit s vnějším světem mobilními telefony.

sobota 16.45: Policie chystá rojnici, přicházejí informace z Czechteku.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Po zveřejnění apelu Jana Čulíka "Proč to nejde" přispělo v červnu 2005 celkem 195 čtenářů na provoz Britských listů úhrnem částkou 75 567 Kč, dalších 11 200 Kč byl příjem z reklamy. Na internetovém účtu Paypal máme nyní dále 715.08 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu cca šest až osm tisíc čtenářů denně, někteří z nich velmi podstatnými částkami, děkujeme. Vybranou částkou budeme financovat dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.