Jaderná válka je najednou myslitelná - musíme si uvědomit, co by to znamenalo

18. 4. 2017

S krizí vznikající ohledně Severní Koreje je znepokojující si uvědomit, že většina jaderných zbraní je nyní v rukou mužů, kteří jsou připraveni jich užít

Jaderná bomba svržená na Hirošimu měla 15 kilotun. Zničila všechno do vzdálenosti 200 metrů a spálila všechny lidi do vzdálenosti 2 kilometrů. Jaderná hlavice britské střely Trident má 455 kilotun ničivé síly. Ohnivá koule z této exploze by měla průměr 1 kilometru. Způsobila by úmrtí 169 000 lidí okamžitě a 180 000 lidí by vyžadovalo naléhavé ošetření. Vzhledem k tomu, že britské zdravotnictví má jen 101 000 postelí, okamžitě je zjevné, jak by po výbuchu jaderné bomby vypadal apokalyptický scénář, píše Paul Mason.

Ale raketa Trident má osm těchto jaderných hlavic a vojenští plánovači je zřejmě shodí v určitém vzorci kolem jednoho cíle. Tím vznikne ohňová bouře, jakou vytvořilo konvenční spojenecké bombardování v Hamburku a v Tokiu během druhé světové války.

V současnosti je většina jaderných zbraní v rukou mužů, kteří si začínají myslet, že je jejich použití reálné.

Pro Kim Jong-una je to reálné, pro Vladimíra Putina je to natolik reálné, že každé ruské vojenské cvičení končí "deeskalací po jaderné válce" tedy: shodíme jadernou bombu a pak nabídneme mír. 22. prosince minulého roku konstatovali Trump a Putin téměř v tutéž dobu, že chtějí rozšířit své jaderné arzenály a zmodernizovat je.

Víme, že Trump je posedlý jadernými zbraněmi už od osmdesátých let, že odmítá poradenství od vojenských profesionálů a že nechápe, že NATO používá jaderné zbraně jako politický deterent, nikoliv jako vojenskou superzbraň.

Náhlá mánie hovoru o jaderné válce mezi muži, kteří mají neomezenou moc, by měla být zprávou číslo 1 a nejvýznamnějším zdrojem znepokojení demokratických politiků.

Vždycky si budu pamatovat výrazy moderátorů amerických televizí, když dorazili do New Orleansu po hurikánu Katrina. Bylo to, jako kdyby se probudili ze snu, a nejlepší z nich si uvědomili, že odkráčeli jako náměsíčníci do katastrofy.

Katrina dokázala, co se stane, když katastrofa postihne křehké, chudé a sociálně roztříštěné město. V New Orleansu se na několik dní civilizace úplně rozpadla. Policie rezignovala. Docházelo k lynčování. Ústřední vláda a ústřední vojenské velení se rozložily. Moje zkušenosti odtamtud mě přesvědčily, že pokud dojde k velkému útoku na rozvinuté světové město, problémem bude sociální chaos, nikoliv masové onemocnění z radiace.

Trump zintenzivňuje vojenskou rétoriku z děsivě jednoduchého důvodu: před dvěma týdny zvítězili nad jeho izolacionistickým týmem generálové: zkusili válku, jak to funguje na americkou veřejnost, a zjistili, že to funguje dobře.

Je lidskou přirozeností, vzhledem k obrovské katastrofě jaderné války, na tu možnost nemyslet. Avšak od padesátých let dvacátého století až do roku 2000 jsme měli ve všech jaderných mocnostech u moci politiky, kteří rozuměli hodnotě multilateralismu. Dnes všude kolem nás je politika založená na emocích, na unilateralismu, na uspokojování davů. Propadá kontrole nevypočitatelných rodinných skupin a mafií. Už nevládnou technokrati, zastupující vládnoucí elity.

Pro válečné štváče je multilateralismus velmi nepříjemný. Proto tolik světových autokratů požaduje, aby se nevládní organizace registrovaly, a proto jim autokraté odebírají možnost přijímat peníze ze zahraničí a nadávají mezinárodním pozorovatelům, že "sabotují jejich práci".

Theresa Mayová měla o velikonocích zveřejnit toto poselství: Nikdy nepoužijeme svých jaderných zbraní jako první. Budeme výlučně používat diplomatického a hospodářského nátlaku, aby Severní Korea ustoupila. Budeme využívat svého diplomatického vlivu k posílení odzbrojení a nešíření jaderných zbraní.

To by udělala rozumná jaderná mocnost. Mlčení Británie, zatímco si Trump pohrává s vojenskou eskalací a z novým jaderných vyzbrojováním je zločin.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
6963

Diskuse

Obsah vydání | 20. 4. 2017