Syrský soud v nepřítomnosti odsoudil Bašára al-Asada k trestu smrti za válečné zločiny

11. 8. 2026

 

Bývalý prezident a jeho bratr, který velel obávané čtvrté divizi a byl považován za nejvyššího bezpečnostního činitele režimu, dohlíželi na brutální zásahy, při nichž vládní síly bez rozdílu zabíjely, zatýkaly a mučily, aby potlačily protesty, které začaly v roce 2011.

Soud uvedl, že Bašár al-Asad byl odsouzen k trestu smrti za zločiny „úmyslné a záměrné vraždy více než jedné osoby a dětí“, jakož i za „mučení, svévolné zatýkání a zločiny proti lidskosti“.

Uvedl, že se bude snažit využít mezinárodních právních prostředků k tomu, aby se tito dva muži dostali před soud, avšak ruští představitelé již dříve odmítli žádosti o vydání svých bývalých syrských spojenců.

Soud rovněž odsoudil k trestu smrti Atefa Najiba, Assadova bratrance a bývalého šéfa politické bezpečnosti v Dará, k trestu smrti. Najib byl zodpovědný za mučení skupiny 15 mladých chlapců, kteří v roce 2011 napsali na zeď protiasadovská hesla – událost, která odstartovala masové protesty v této jižní syrské provincii, které se poté rozšířily do zbytku země.

Najibův proces byl široce medializován, objevily se fotografie, na nichž je zachycen, jak v soudní síni v vězeňském oděvu a zavřený v kleci poslouchá jednání. Syrská vláda tento proces prezentovala jako přelomový případ v rámci svého úsilí o přechodnou spravedlnost, což je podle odborníků klíčové pro urovnání rozporů v zemi.

Sýrie zažila v období po al-Asadovi vlnu násilí. V březnu 2025 bylo při vlně odvetných vražd zabito asi 1 500 civilistů, převážně alavitů, poté, co ozbrojenci loajální k al-Asadovi zaútočili na bezpečnostní síly. Al-Asad patřil k islámské alavitské sektě – menšinové skupině v Sýrii – a během své vlády se těšil silné podpoře v pobřežním srdci této skupiny.

V červenci 2025 bylo při masakrech v provincii Suweida, kde převažuje drúzská menšina, zabito více než 1700 lidí, když se místní boje zvrhly v sektářské vraždění. V severní Sýrii přetrvává až do současnosti násilí menšího rozsahu, které se zaměřuje zejména na alavitské civilisty.

Syrské úřady podnikly kroky směřující k přechodnému soudnictví, zřídily komise a zatkly úředníky z Assadovy éry ve snaze ukončit násilí mezi komunitami.

Al-Assad se stal prezidentem v roce 2000 ve věku 34 let, kdy převzal moc po svém otci Hafezovi. Vystudoval oftalmologii v Londýně a původně neměl být prezidentem, ale stal se dědicem trůnu poté, co jeho bratr Basil zahynul při autonehodě.

Ačkoli byl prezentován jako mladý reformátor, který měl umožnit určitou liberalizaci syrské politiky a ekonomiky, jeho odkaz byl do značné míry definován brutální reakcí na revoluci v zemi. Pod jeho vládou dostal obávaný syrský bezpečnostní aparát volnou ruku k zatýkání, mučení a zabíjení civilistů v masovém měřítku.

Zdroj v angličtině ZDE