Kuba versus Haiti ve světle obnošeného dadaismu

19. 1. 2010 / Pavel Urban

Nevím, kdy byla Haiti americkým rohem hojnosti. V každém případě nezávislost získala už v roce 1804, tedy v dobách, kdy byl mučitelský potenciál USA v oblasti ještě dost omezen. V porovnání s jinými zeměmi měla tedy více času na svobodný rozvoj. Navzdory tomu je opakovaně popisována jako nejhorší země pro život na americkém kontinentu, jako symbol beznaděje. Ani v sousední Dominikánské republice není život lehký. Ti, kteří poznali obě země ale tvrdí, že v porovnání s Haiti je to ráj na zemi. Emigrační tok naznačuje, že si to myslí i místní.

Čím vysvětlit tento rozdíl? Obě země se příliš neliší ani přírodními podmínkami, ani původem obyvatel. Po jistou dobu dokonce existovaly jako jeden stát. Dominikánská republika také zažila problematický patronát Yankeeyů (a možná s ním zápasí dodnes) i brutální diktaturu velmi pochybných kvalit. Přesto to zdejší lidi nepoznamenalo zdaleka tolik, jako jejich západní sousedy. Obnošené šatstvo kultu woodoo mi k vysvětlení také nestačí, poněkud světlejší pleť Dominikánců rovněž ne.

Je možné, že španělská koloniální správa byla mnohem civilizovanější oproti francouzské. Tento rozdíl se ale jinde neprojevil. Je také možné, že Haiti věnoval mučitel Washington speciální pozornost, zatímco Dominikánskou republiku zanedbával (o zbytku Latinské Ameriky ani nemluvě). Ani tato skutečnost mi není známa. Myslím, že by Daniel Veselý měl tento rozdíl vysvětlit. K fungl nové konfekci má koneckonců dost daleko i jeho představa USA jako hlavního zdroje všech politických nepravostí všude tam, kam šlápne americká noha.

Ani Kuba nebyla nikdy "rohem hojnosti", v rámci Latinské Ameriky ale vždy patřila k bohatším zemím. Takže to, co by bylo na Haiti krokem vpřed může být na Kubě pořádným krokem vzad. Před rokem 1959 byla navíc Kuba svobodnou zemí s demokraticky vládnoucím prezidentem Batistou v čele. Měřeno haitskými či tehdejšími dominikánskými standardy určitě. O co tedy vlastně kubánským revolucionářům šlo ?

Otázka je, jestli srovnáváme srovnatelné. V porovnání s Ceauşeskovým Rumunskem bylo Husákovo Československo ztělesněním svobody a vysoké životní úrovně. Takovýto argument ovšem nepoužívají ani obhájci někdejší normalizace. Byli by směšní. Každý Čech, který ví něco o Rumunsku, ví také, jaké jsou mezi oběma zeměmi rozdíly. Občas se tyto rozdíly i přeceňují. Naproti tomu Latinská Amerika nám splývá do jedné uniformní masy možná ještě víc, než průměrnému západoevropanovi Evropa na východ od Mohanu.

Na BL publikuje řada autorů, kteří se zabývají situací ekonomicky slabších obyvatel současné České republiky. Pokud je mi známo, žádný z nich dosud nevytáhl pro srovnání z klobouku ani Haiti, ani jinou podobně bohatou zemi. Možná by je měl Daniel Veselý na tuto chybu upozornit také. A pak se jich případně zeptat, zda takovouto relativizaci nepovažují za zbohatlický cynismus. Jistě mu na tuto otázku rádi odpoví.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 19.1. 2010