Samozřejmě, rozdíl mezi chaosem a ekonomicky i sociálně úspěšnou společností, jak to přesvědčivě dokazuje Francis Fukuyama ve své studii Trust, neprobíhá mezi černochy a bělochy. Ten rozdíl je způsobován tím, zda v dané zemi existuje vysoká míra důvěry mezi jejími obyvateli, že se navzájem nepodvedou a neokradou. Taková důvěra existuje jen v zemích, kde se z určitých historických důvodů, které Fukuyama líčí také přesvědčivě, během času vytvořila.

Nedůvěra, tedy absence sociálního kapitálu, je ekonomicky neefektivní. Namísto toho, aby si lidi důvěřovali, musejí vytvářet složité právní předpisy. To je samozřejmě nákladné a nad firmami v takových zemích vítězí ekonomicky menšími náklady podniky, které takové právní předpisy vytvářet nemusejí.

Píšu o tom tak podrobně proto, že mě děsí, že dvacet let po pádu komunismu je, jak se zdá, česká společnost stále ještě beznadějně ztracená v prostředí bez vzájemné společenské důvěry a bez sociálního kapitálu.

Lidé pořád považují v ČR své spoluobčany za nepřátele: jen se podívejte, jak se na sebe tváří na ulici či v tramvaji.

Podniky v Česku nepřesvědčíte, že když si stěžujete na poškozený výrobek, neudělali jste to schválně. Tam, kde na Západě vám podnik poškozený výrobek okamžitě nahradí a omluví se vám, případně vám poskytne ještě další odškodnění, protože se k vám chce chovat lidsky a vstřícně, na vás česká firma jako na nepřítele hází zákoník: "Zákon takové jednání neumožňuje." To je ale ve společnosti s vysokým sociálním kapitálem směšné.

Neuvěřitelně, se to týká i nemocnic a lékařů v České republice. Jim se musí vysvětlovat, že imperativ zcela normální lidskosti zcela normálnímu člověku velí, že nezabraňuje příbuzným v přístupu k lůžku umírající matky.

Uprostřed sněhové kalamity posledních týdnů jsme cestovali s rodinnou skupinou z Glasgow vlakem do severního Skotska. Cestou zpět zamrzly výhybky a vlak přijel do cílové stanice s dvouhodinovým zpožděním. Posádka vlaku se, jakmile začal vlak zpoždění nabírat, cestujícím omluvila a jako odškodnění začal personál, projíždějící vlakem s bufetem, nabízet zákazníkům kávu, čaj, džusy a sušenky zadarmo.

Průvodčí pak prošel vlakem a zjistil individuálně u každého cestujícího, kam cestuje dál a zařídil mu na účet železnice další spojení, vlakem, taxíkem či autobusem, anebo ubytování přes noc (vlak místo ve 21.20 dojel ve 23.30.)

Vzhledem k dvouhodinovému zpoždění vlaku jsem železnici Scotral poslal písemnou stížnost. Jejich odpověď jeZDE.