"Demokraticky vládnoucí prezident Batista"?

19. 1. 2010 / Karel Dolejší

Pavel Urban ve své kritice článku Daniela Veselého napsal: "Před rokem 1959 byla navíc Kuba svobodnou zemí s demokraticky vládnoucím prezidentem Batistou v čele. Měřeno haitskými či tehdejšími dominikánskými standardy určitě. O co tedy vlastně kubánským revolucionářům šlo ?"

Skutečnost je ovšem taková, že se Fulgencio Batista v roce 1952 dostal k moci vojenským pučem proti demokraticky zvolenému prezidentovi Carlosu Príu Socarrásovi - již druhým pučem, kterého se zúčastnil (k prvnímu došlo v roce 1933). Po převratu v roce 1952 Batista suspendoval ústavu, vládl pomocí dekretů a dalšími způsoby omezoval možnosti opozice před volbami vypsanými na rok 1953, v nichž potom "demokraticky" zvítězil. Volby v březnu 1958 vypsané na nátlak Washingtonu byly voliči kvůli nerovným podmínkám politické soutěže široce bojkotovány, například v Havaně se jich odmítlo zúčastnit 75% lidí. Když po příchodu Fidela Castra vypuklo povstání, Američané vědomi si Batistových vazeb na organizovaný zločin, krutosti tajné politické policie a útlaku širokých vrstev obyvatelstva sami svého chráněnce přemlouvali, aby ze země odešel; nakonec mu zastavili přísun zbraní.

Je jistě zajímavé srovnat například svobodu tisku v době Batistovy vlády se současným stavem lidských práv na Kubě, potažmo se vůbec ptát, zda jsou revoluce opravdu účinným řešením společenských problémů - ale ptát se, o co vlastně kubánským revolucionářům šlo, jak to dělá Pavel Urban, to myslím předpokládá ochotu nechat se opít zcela povrchní propagandou, již je u nás zvykem servírovat v okruhu Člověka v tísni a podobných tendenčních proamerických organizací.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 19.1. 2010