Zábavná mediálka a konečně poslušný hřbítek nového ředitele

5. 10. 2009 / Irena Ryšánková

Stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky je vrcholným odborným orgánem zákonodárců ve vztahu k médiím. Je sice někdy rozjitřena emocemi, někdy je tam dokonce dusno. Někdy je tam plno lidí, někdy málo. Tento orgán totiž rozhoduje o mediální legislativě a kontrole elektronických médií. Ale za těch několik volebních období, která trávím jako parlamentní novinářka, si nepamatuji, že by se někdy poslanci i veřejnost svorně na zasedání komise smáli. Až teď, když ji navštívila Rada ČTK. I když to byl tak trochu smích přes slzy.

Rada ČTK totiž byla pozvána poslancům vysvětlit, proč se rozhodla, že řádně zvoleného nového ředitele Radima Hrehu odvolá a na jeho místo znovu instaluje na záhadný rok a půl (patrně kreativně vymyšlená varianta děleného období) před časem  rezignovavšího ředitele Stibrala. Postup, který jasně odporuje zákonu. Stibral se po své rezignaci jednoho rána vzbudil a zjistil, že bez četky by byl nejspíš jeho život prázdný. A tak se svou rezignaci rozhodl vzít zpět. Rada mu vyhověla. A teď neumí vysvětlit proč.

Radní Šefčík všemi svými póry dával najevo, jak jsou ti poslanci sprostí, že po něm chtějí vysvětlení, co se to vlastně děje. Co si to dovolují... Šefčíkova kolegyně z Masarykovy univerzity, předsedkyně PhDr. Pavla Valčáková, CSc., která je v Radě stejně jako Šefčík také za ODS, vysvětlovala, že vlastně Stibrala přemluvili k návratu zaměstnanci a ředitel se tedy pro ně obětoval. Báli se prý propouštění. Svatá boží prostoto... Podle přítomného poslance ODS Bratského se chovala jak tetka na rynku. Poslanec ODS Ježek jen němě kroutil hlavou. Odborář Škromach se tomuto argumentu smál nahlas. Bývalý poslanec Miloslav Kučera, toho času poradce klubu ČSSD, se také neudržel. Kromě těchto fascinujících momentů, které se na komisi odehrávaly, stály za pozornost i další okamžiky.

Například, když se člen Rady Jan Bohdal přiznal k tomu, že on byl tím jediným hlasem, který hlasoval proti podivnému ,,odvolání" "nejmenovaného" Hrehy a "znovujmenování" Stibrala. Až do toho momentu si totiž odborná veřejnost, včetně části poslanců, domnívala, že hlasem oponujícím všeobecnému právnímu marasmu v Radě byla komunistka Miroslava Moučková, o níž se to v kuloárech sněmovny tvrdilo a ona tento názor potvrzovala ještě týž den i vedení stranického klubu. Při Bohdalově vystoupení rudla až zmodrala a koutky úst jí povisly.

Druhý zajímavý moment nastal, když týž radní Bohdal vyjevil přítomným, že analýzu advokátní kanceláře Kříž & Bělina, která podpořila Radu v podivně zmateném protiprávním konání a kterou si údajně objednala Rada, si vlastně objednalo "vedení ČTK" – čili odcházející-neodcházející ředitel Stibral. Zaplatila ho ovšem Rada. To o chvíli dříve potvrdila předsedkyně Valčáková. Bohdal jako člen Rady nedostal možnost získat kopii posudku. Advokáti podle Bohdala diktovali předsedkyni Rady usnesení do telefonu.

Vzhledem k tomu, co se stalo na právnické fakultě plzeňské univerzity, je v této zemi možné vše – i u zdánlivě renomovaných právníků.

Bohdal se na zasedání jako jediný zachoval profesionálně. Od advokátní kanceláře děkana pražské právnické fakulty Gerlocha si nechal zpracovat alternativní posudek, tvrdící něco jiného, než požadoval zbytek Rady. Argumentoval racionálně, v souladu se zákonem. Pikantní okolností je, že advokát Gerloch zastupoval Špidlou odvolanou Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a po pěti letech vyhrál spor s předsedou vlády o neplatnost odvolání i o milionové odškodné pro každého z žalobců. Další pikantností je, že Radima Hrehu zastupuje nyní populární advokát Kalvoda, jehož podání nedávno zrušilo mimořádné volby. S rozhlasovou Radou se nyní soudí i odvolaný ředitel ČRo Václav Kasík. Pokud uspěje s předběžným opatřením, zakáže Medkovi rozhlas řídit.

Nevím, jak nakonec Rada ČTK dopadne, ale nedala bych za její budoucnost zlámanou grešli. Požadavek jejího odvolání v nejbližším možném termínu zazněl od všech stran. Nyní se čeká pouze, jak si Rada poradí s požadavkem Stálé komise pro sdělovací prostředky během čtrnácti dnů "uvést volbu generálního ředitele do souladu se zákonem". Odvolá Rada, co odvolala a splní, co slíbila? Čekání bude plné komických situací. Zejména, když předsedkyně Valčáková nebyla schopna pochopit, proč se všichni v sále po jejím vystoupení smějí a pletla si i Hrehu se Stibralem. Po skončení jednání se otočila k přihlížející veřejnosti a informovala všechny v doslechu, že ona je z Brna, z Masarykovy univerzity a "u nich se to tak přece dělá". Srdečně gratuluji Masarykově univerzitě ke geniální pedagožce.

Rada Českého rozhlasu měla kliku, tento týden se ona stala tou nudnější. Zvolila nového generálního ředitele - zcela dle očekávání to byl k Radě podlézavý Richard Medek. Ten té pozoruhodné partě privátních lobbistů slíbil ve svém vystoupení bezmeznou poslušnost – snad až do smrti. Odvahu ho nevolit našli pouze dva – Bohuš Zoubek, toho času ředitel Brněnské filharmonie na penzi a bývalá tisková mluvčí bývalého jihočeského hejtmana Maria Ptáčková. Ani jeden z nich nemá za svou neposlušnost co ztratit a uchovat si tvář je pro ně o to cennější.

Medek se rozhodl šetřit na lidech a rozhazovat peníze z rozhlasové kasy stavebním firmám. Na slovo vzatému odborníkovi, který za Kasíka vedl vyjednávání se stavbaři a dokázal rozhlasu ušetřit desítky milionů, nabídl místo v údržbě. Kasíkova dlouholetá ekonomická ředitelka a posléze poradkyně Skalová, kterou Medek pověřil vedením ekonomického úseku, odmítla kompetence k rekonstrukci převzít. Svému předchůdci Kasíkovi nabídl Medek místo úředníka v orchestru. Z Francie se navrátivší zpravodaj bude první, kdo z rozhlasu sám odejde. Moderátor Pokorný zase do Francie před Medkem utíká. Další zaměstnanci si začínají hledat práci. Cena rekonstrukce se podle Medka má vyšplhat až na 700 milionů korun. Víc to nejde, protože to je strop zákonného omezení schválené veřejné zakázky. Podle odcházejícího Kasíka zbývalo doplatit k již prostavěné částce nějakých 70 milionů.

Bude jistě zajímavé, koho zlikviduje Medek nejdříve. Oznámil rozsáhlé změny, kterým má padnout za oběť 10% zaměstnanců na stanicích. Ještě horší bude situace v zázemí. Hodlá outsourcovat IT technologie, autoprovoz a řadu dalších servisních činností, které doteď zajišťoval rozhlas "postaru" - pouze za mzdy. Teď bude platit i zisky spřáteleným podnikavcům. Technologický rozvoj a proces digitalizace rozhlasu podle Medka není přirozený, jsme se dozvěděli na veřejném slyšení. Omezit chce vysílání DVB-T, zrušit chce přípravy na provozování multiplexu v T-DAB od příštího roku, ačkoliv má rozhlas tuto činnost přikázánu zákonem. Český rozhlas by též neměl v internetu i vysílání konkurovat komerčním stanicím, přikázala zase Medkovi Rada. Provedu, salutuje ředitel v předklonu.

Na vesnici, kam občas jezdím, se traduje příběh o tom, jak si kdysi  na  prahu 20. století vzala děvečka od krav mladého hospodáře. Podle místních to byla ta nejhorší selka. Nepochopila, že statek potřebuje pokoru a tvrdou práci, ale den po svatbě se z ní stala paňmáma, terorizující všechny, Ty, se kterými byla ještě včera v maštali, staré hospodáře na vejminku i všechny v okolí. Vyšvihla se do prachových peřin, tak si toho musela užít.  Umřela pět let po svatbě na souchotě a všem se ulevilo...

Od Richarda Medka v podstatě nikdo nic nečeká, zaměstnanci jen budují tiché zákopy a čekají, jestli se nezačne chovat jako děvečka v parádní sednici. Asi začne. Tolik let se přece snažil stát se šéfem. Kdekoliv, čehokoliv. Výsledky tomu odpovídaly. Odešel z České televize s ostudou, odešel ze stanice Regina. Konečně se mu podařilo stát se poslušnou loutkou, která u politiků hledá "zadání" a od Rady si nejdříve všechny kroky nechá odsouhlasit. On přežije. I kdyby po něm měly zbýt jen kouřící trosky.

Psáno pro server První zprávy

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 5.10. 2009