Výlet do Prahy

5. 10. 2009

Výlet do Prahy dne 3. 10. 2009 a prožité tři hodiny s lidmi, kteří jsou nespokojeni se současným stavem politiky, mě inspiroval k sepsání úvahy o současnosti.

Současný stav politiky je již dostatečně popsán a finanční, hospodářská a politická krize dává kritikům vývoje v naší zemi za pravdu. Dostali jsme se někam, kam jsme nechtěli. Je snadné kritizovat dnešní stav, jako bylo snadné kritizovat socialismus do roku 1989. Vystoupit před lidi a kritizovat chyby je to nejjednodušší. Proč jsme ale neslyšeli na kritické připomínky posledních 20 let?, napsal Václav Princ.

Nejčastěji je vyslovovali lidé spjatí s režimem před rokem 1989, a to nejen proto, že v něm žili a pomáhali ho budovat, ale protože věděli, o čem mluví. Pokud kritizovali politické kroky novodobých kariéristů lidé, kteří nebyli nikdy v KSČ, tak se svým názorem odepsali jako bývalí členové KSČ. Pokud kritizoval kdokoliv privatizaci, některé zákony a jejich prosazování bez dostatečné kontroly v praxi, tak se jeho argumenty nevyvracely objektivními protiargumenty, ale prostě se každý umlčel a bývalý komunista, ten vůbec neměl právo mluvit. Je pravda, že socialismus v roce 1989 končil tím, že nebyl už ani toaletní papír a dokonce chyběl i novinový papír. To byl pro KSČ dost zoufalý problém. Dnes na ten toaletní papír některé rodiny už nemají peníze, noviny si nekupují nebo dokonce nemají kde bydlet. Za 20 let vyrostla vrstva velmi bohatých lidí. Vážím si těch pracovitých a tak schopných, že dokázali zbohatnout svým vlastním podnikáním. Nezměnili za 20 let jméno své firmy a vždy dostáli svým závazkům. Nemohu si vážit těch, kteří založili 20, 30 firem, některé předlužili a nechali přepsat na bílé koně. Nezůstalo po nich nic než dluhy a zpustošené, zavřené státní podniky. Ví to všichni občané, politici, Policie ČR, která má konat, ale nekoná. My občané i politici se zabýváme nicotnými, zbytečnými pseudoproblémy a nepoctiví úředníci, politici, policisté bohatnou s mafiemi, které si je zavazují.

Plýtvání

Neskutečně plýtváme, a to i dnes, když už nejsou na nic peníze, dokonce už ani na dětské domovy a domovy důchodců. Plýtváme vším a nikdo to není schopen zastavit. Prostě se to zastavit musí samo až na nic nebude, protože my, občané, nemáme dost sil, abychom řekli konečně tak dost. Jenže nejvíce to odnesou občané, kteří na tomto stavu a krizi ve společnosti nemají žádný podíl. O občanech rozhodují jiní. Nic se od doby vlády jedné strany nezměnilo. Jestli KSČ nebo ODS, ČSSD, jsme stále tam, kde jsme byli. Nikdo se nás občanů neptá na nic. Politik po zvolení nemá na nás občany čas. Postupně se dostává do jiných dimenzí mimo normální, občanskou realitu. Má všechno, nač si vzpomene. Lékařskou péči má také jinou než my občané, tedy stejnou, jako papaláš OV KSČ, KV KSČ a ÚV KSČ.

Za největší plýtvání považuji negativní reklamu a předvolební nesmyslné kampaně. Čím je program prázdnější, čím je strana ve větších problémech, tím více plýtvá na reklamu. Negativní reklama mě přímo uráží. Příklad: Vy umíte pracovat, my umíme vydělávat. Když jsem si udělal výlet do Prahy na setkání s lidmi, kteří chtějí tuto situaci změnit, nemohl jsem si nevšimnout reklamy ODS. Hned za Nuselským mostem jsem četl plachty nad ulicí, kterou jsem projížděl. Plachty s nápisy mě provázely až k Národnímu muzeu. ODS vyzývá Pražáky, aby socialismus nechali za hranicemi Prahy a volili ODS. Autora této reklamy bych nechal náklady na tuto předvolební agitku zaplatit. Divím se lidem, že si to nechají líbit. Mimo Prahu žijí snad úplni blbci?

Slibovali nám snížit počet ministerstev a počet úředníků. Zlikvidovali jsme plánovací komisi a necháme si plánovat i počet nadojených litrů mléka z Evropské unie. Přicházíme na to, že rozpočet na jeden rok je málo. Měli bychom dělat rozpočet na 5 let. Zase zavedeme pětiletky? Úředníků máme dvakrát tolik. Máme například zdravotní pojišťovny a další vznikají. Každá zdravotní pojišťovna má úřad a úředníky. Ministerstva jsme nezrušili, ale my je přejmenujeme. Stav se nezlepší, ale zase bude mít sněmovna několik dní o čem jednat.

Problém malých stran a kádrování členů

Není možné každého občana při vstupu do strany kádrovat. Nemáme na to lidi, není na to čas. Do každé strany, od bývalé ODA, ODS, KDU-ČSL, ČSSD vstoupili bývalí komunisté, kteří chtěli dělat kariéru. Každá strana sloužila kariéristům jako startovací rampa k moci. Kdo neuspěl v jedné straně, vstoupil do jiné. Někteří politici, kteří jsou u moci již prakticky 20 let, neuspějí-li v jedné straně, založí si stranu vlastní - a ta je opět bude držet u moci. Když si to my občané necháme líbit! Mám otázku. Dokáže něco změnit politik, který je v parlamentu skoro 20 let? V parlamentu vystudoval, dosáhl všeho, co potřeboval, a to za nadprůměrný měsíční plat a placené ostatní požitky, kancelář, auto, počítač, asistenta. A výsledek? Výsledek je stejný jako za vlády KSČ. Jen mu neříkáme soudruhu, ale pane.

Dvacet let mlčím. Nemohu se na to dívat, ale také to nemohu změnit. Chtělo by to novou politickou stranu? Proč nestačí reformovat ty stávající strany? Nestačí. Současné politické strany, zvláště ty největší, jsou nereformovatelné. Platí na ně přesně to, co platí na KSČ nebo dnes KSČM, jak tvrdí politici tzv. nespolupracující s KSČM. Demokracie v každé straně postupně zdegeneruje a přemění se ve stranickou nedemokracii. Víme to všichni. Máme na to příklady z praxe. Jen to nikdo neříká a nikdo to nechce slyšet.

Přijde nová strana Občané.cz s jinou alternativou? Může to být jinak? Neztrácím naději, že by to mohlo být jinak, ale mám obavy, aby se neopakovaly staré chyby.

Strana si získá své voliče, když bude za každou cenu mluvit pravdu. Strana si získá voliče, když bude chtít demokracii pro všechny. Když bude chtít strana utáhnout opasky lidem, nejdříve si je utáhne sama. Strana, kterou budou lidé volit nesmí plýtvat. Ve straně se nesmí dostat k moci kariéristé. Stranu musí řídit lidé, kteří si uvědomují, že je čeká tvrdá práce, která nepřináší výhody.

Přeji straně Občané.cz, aby se jí podařilo vytvořit soudržný, pracovitý kolektiv. Přejí této straně, aby nikdy neplýtvala nejen penězi, ale ani lidmi.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 5.10. 2009