Jaká byla jeho přítelkyně Fiona Shaw v titulní roli? "Velmi dobrá". Kde se setkali? Ticho. V USA? "Jasně, že ne v Rusku." Co zrovna píše? "Je poněkud nudné o tom hovořit. Většina spisovatelů vypadá, jako by nedělala téměř nic jiného, než že mluví o sobě a své práci, ve vznešeném stylu." Myslí sebeoslavování? "Zakopl jste o tu frázi," říká dost panovnicky. "Jen ji dál používejte."

Vidal sedí v hotelu Connaugh na Mayfair, kde při pobytech v Londýně přebývá už šedesát let. Ukazuje na apartmá naproti hotelu, v němž během 2. světové války působil Churchill, protože Downing Street byla zasažena nacisty. "Davy ho mohly zdravit rovnou z ulice, výborně se vyznal v PR."

V tomto záblesku se odrážejí dějiny, které Vidal prožíval s velkou důvěrností: Byl přítelem JFK, bojoval ve válce, jeho otec Gene, olympijský desetibojař a učitel pilotáže, kromě jiných aerolinek založil společnost TWA a měl vztah s Amelií Earhartovou. (Vidal poprvé vzlétl a přistál s letadlem, když mu bylo deset.) Byl scénáristou společnosti MGM v posledních dnech studiového systému, pohrával si s myšlenkou stát se politikem, napsal 24 románů a je považován ze jednoho z největších světových esejistů.

Říkám, že překročil všechny hranice. "Prolomil mnoho bariér," opravuje mě.

Během loňského nominačního procesu do prezidentských voleb v Demokratické straně vzbudil pozornost přechodem od Hillary Clintonové k Baracku Obamovi. Nyní odhaluje, že změny své náklonnosti lituje. Jak si Obama vede? "Příšerně. Vypadal nadějně. Byl nejinteligentnější osobou, kterou jsme v této pozici za dlouhou dobu měli. Ale je nezkušený. Je zcela neschopný porozumět vojenským záležitostem. Zachází s Afghánistánem jako s magickým talismanem: Vyřeště to a vyřešíte terorismus."

Říká, že Američané by měli z Afghánistánu odejít. "V našem úsilí o dobytí Středního Východu, nebo jak to chcete nazvat, jsme po všech stránkách selhali." "Válka proti terorismu" byla "vyrobená", říká Vidal. "Celá ta věc byla PR, stejně jako 'zbraně hromadného ničení'. Zničila leteckou dopravu, kterou můj otec ve 30. letech založil. Podřezal by si žíly. Když teď letíte, jste současně vystrašen k smrti i unuděn k smrti, což je ta nejprotivnější kombinace."

Jeho hlas zesiluje. "Jedna z věcí, které jsem celý svůj život nenáviděl, jsou LHÁŘI [říká s kypící zlobou], a žil jsem v zemi, která je jich plná. Nebylo tomu ale vždycky tak. Nepožaduji čest, to může být rovněž podfuk. Neříkám, že existoval Zlatý věk, ale bývala doba obecné inteligence. Měli jsme hlídací psy v podobě médií." Média jsou příliš pasívní? "Kéž by byla. Mají plné ruce práce, aby nás připravila na válku s Íránem." Uchovává si ve vztahu k Obamovi jistý optimismus, "protože nelže. Víme, že ten blázen z Arizony [tak mluví o Johnu McCainovi] je lhář. Nikdy jsme se nedozvěděli, jak doopravdy se svým letadlem havaroval [v roce 1967 poblíž Hanoje v Severním Vietnamu] a byl zajat."

Vidal se původně přiklonil k Obamovi, protože vyrůstal v "černém městě" (tím myslí Washington), a současně protože na něj udělala dojem jeho inteligence. "Ale důvěřuje generálům. Dokonce i Bush věděl, že generála lze získat tím, že mu přidáte hvězdičku. Obama věří, že Republikánská strana je stranou, zatímco ve skutečnosti jde o mentalitu, něco jako Hitlerjugend, založenou na nenávisti — náboženské a rasové. Když vy cizinci slyšíte slovo ‘konzervativec’, myslíte na laskavé staré pány bavící se honem na lišku. Ale oni takoví nejsou, jsou to fašisté."

Dalším Obamovou vážnou chybou byla reforma zdravotnictví. "Podělal to. Nechápu jak, protože země si to přála. Nikdy se toho nedočkáme." A co se týče jeho širší vize: "Možná že žádnou nemá, což ale neznamená, že je podvodník. Má rád citáty z Lincolna a existuje nádherný Lincolnův citát z dopisu, který napsal jednomu ze svých generálů na Jihu po Občanské válce. ‘Jsem prezidentem Spojených států. Mám úplnou všeobecnou pravomoc a nikdy na to nezapomínejte, protože ji budu vykonávat’. To je to co Obama potřebuje — trochu lincolnovského chladu." Setkal se s Obamou? "Ne," říká tiše, "doba, kdy jsem se setkával s prezidenty, je už za mnou." Vidal natahuje prsty, aby naznačil pušku a bručí: "Prásk prásk." Naznačuje možnost, že Obama bude zabit. "Jen takový záhadný osamělý střelec ukrytý ve stínu hlavního města," říká zahořkle snivým způsobem.

Vidal nyní věří tomu, o čem byl přesvědčen původně — že by Clintonová byla lepší prezidentkou. "Hillary ví víc o světě a o tom, jak zacházet s generály. Historie ukázala, že když jsou ženy zapojeny do hry, jsou v ní dobré. Alžběta I. věděla, že Raleigh bude muž vhodný k tomu, aby mu svěřila loď." Republikáni v příštích volbách zvítězí, je přesvědčen Vidal; ale pro něj mezi oběma stranami existuje jen malý rozdíl. "Vzpomeňte si na státní převrat v roce 2000, kdy Nejvyšší soud místo voleb (election) zfixloval výběr (selection) nejhloupějšího muže v zemi, pana Bushe."

Vidal důrazně prohlašuje, že by si přál, aby se byl v roce 2000 ze svého domu na vrcholu hory v Itálii nikdy nevrátil a nežil v Holywoodu. Jeho partner po dobu 53 let, Howard Austen, který zemřel v roce 2003, uspořádal soubor fotografií z celého Vidalova života, který letos na podzim vychází v knize Gore Vidal: Snapshots in History’s Glare.

Pohlíží na držitele prezidentské funkce dosti zlověstně. "Jediný, koho jsem dobře znal, byl Kennedy, ale jako prezident na mě neudělal dobrý dojem. Je to jako byste se zeptal: ‘Co si myslím o svém bratrovi?’ Je to složité. Znal jsem ho celý život a až do konce jsem ho měl rád, ale zničil své šance v Zátoce sviní a při Suezské krizi; a protože každý byl tak hrr volit Bobbyho, když byl Jack pryč, začalo se o něm lhát — že byl ten největší a král Kamelotu."

Dnešní náboženská mánie infikovala politický krevní oběh a Amerika se stala agresívně izolacionistickou, říká Vidal. "Zeptejte se Američanů, co vědí o Švédsku, a řeknou 'Žije se jim dobře, ale jsou to všechno alkoholici'. Ve skutečnosti by nám skandinávský model v mnoha ohledech prospěl." Místo toho Americe zcela chybí "intelektuální třída" a "rozkládá se uprostřed pohřebního ticha. Už brzy budeme mít vojenskou diktaturu, protože nikdo jiný nedokáže udržet věci pohromadě. Obama by udělal lépe, kdyby se soustředil na vzdělávání lidu. Jeho problém je v tom, že je příliš vzdělaný. Nedokáže si představit, jak zabedněné a nevědomé je jeho publikum. Benjamin Franklin řekl, že systém se položí kvůli zkaženosti lidu, a za Bushe k tomu došlo."

Vidal výhrůžně dodává: "Nebuďte na omylu a nemyslete, že lidé jako já touží po hrdinech. Žádní neexistují — a kdyby existovali, okamžitě by byli zabiti. Špatné jednání mě nikdy nepřekvapí, Očekávám je."

Navzdory hmotnému pohodlí neměl Vidal šťastné dětství. O matce Nině, herečce a povalečce, říká: "Když jste jí dali sklenku vodky, byla tak mírná, jak jen mohla být. Je těžké vyrůstat, když jediným člověkem, jehož nenávidíte, je vaše matka. Cítil jsem se v pasti. Měl jsem blízko k prarodičům a můj otec byl svatý." Řada následných manželství jeho rodičů znamenala, že se až dodnes nesetkal se všemi nevlastními sourozenci.

První román, Williwaw, napsal v devatenácti. V roce 1948 se ocitl na mediální černé listině, když napsal Město a sloup, jeden z prvních románů, který zachycuje homosexuální touhu. V roce 1956 ho najala MGM, spolupracoval na scénáři filmu Ben Hur a pokračoval v psaní románů, z nichž se nejvíc proslavil Myra Breckinridge pojednávající o transsexuálovi. V jeho satirách, esejích a memoárech — Živě z Golgoty, Palimpsest a nejnověji Navigace bod po bodu — najdete trvalou důvěru v americkou republiku a rozezlený smutek na to, jak byl tento ideál zkorumpován.

Vidal říká, že nenávidí nálepky, a že věří spíše v homosexuální akty než v homosexuály. Tvrdí, že jeho vztah s životním partnerem Austenem byl platonický. "Lidé se ptají, 'Jak jste spolu dokázali žít tak dlouho?' Jediné pravidlo bylo: Žádný sex. Nemohou tomu uvěřit. Tehdy jsem pochopil, že mám co dělat s publikem, které je ještě o polovinu hloupější, než jsem si myslel."

Nyní žije sám. "Nejsem stvořen pro partnerství," říká odmítavě. "Ani nevím, co to znamená." "Ze všeho nejméně" by se staral o sňatky homosexuálů. "Stará se někdo o to, co si Američané myslí? Jsou to nejhůře vzdělaní lidé v prvním světě. Nemají žádné myšlenky, jen emocionální odezvy, a dobří experti na reklamu vědí, jak je vybudit." Mohl jste být první gay v prezidentském křesle, říkám. "Ne, neoženil bych se a neměl devět dětí," odpovídá rychle a vážně. "Nevěřím na tyhle exkluzívní podmínky."

Snížená mobilita ho neotravuje — na jevišti National Theatre se "zázračně vztyčil" — a nestěžuje si ani na smrt. "Buď přijmete, že tu něco takového je, nebo jste tak blbý, že to nepochopíte." Těší se dobrému zdraví? "Samozřejmě že ne. Jsem diabetik. Je to divné, nikdy jsem nebyl tlustý a neměl jsem rád sladkosti, na kterých je většina Američanů závislá."

Lze u něj zaznamenat náznaky zmařených ambicí. "Býval bych byl rád prezidentem, ale nikdy jsem neměl peníze. Byl jsem přítelem trůnu." Život v Holywoodu se ukázal jako méně uspokojivý. "Pokud tam byl sociální vír, mohl jste si být jist, že se nestanete jeho součástí." Vzpomíná na Katherine Hepburnovou, jak si stěžovala na roli matriarchální matky ve hře Suddenly Last Summer, kterou napsal. "Nenávidím tuhle scénu, jsem moc zdravá na to, abych znala takové lidi." Vidal si odfrkne. "Měla Parkinsona. Třásla se jako prašivý pes ve větru."

Zeptal jsem se, co chystá. "Má obvyklá odpověď na otázku 'Nač jsem nejvíc pyšný?' zní, že na mé romány, ale ve skutečnosti jsem nejpyšnější na to, že navzdory enormnímu pokušení jsem nikdy nikoho nezabil — a nemůžete pochopit, jak velké to pokušení bylo."

Ale takovou otázku jsem nepoložil, říkám. "Dobře: Vzhledem k tomu, že jsem nejvíc pyšný na to, že jsem nikoho nezabil, mohl jsem si pro někoho něco schovat." Perfektní řádka: Oba se smějeme.

Je šťastný? "Co to je za otázku," povzdechne si a pak se škodolibě usměje. "Odpovím citátem z Aischyla: ‘Nenazývej nikoho šťastným, dokud není mrtev’."

Celý článek v angličtině ZDE