Prezident Václav Klaus ve svém dopise ministru spravedlnosti ze 14. ledna 2005 oznámil, že odmítne jmenovat ty kandidáty na soudce z řad justičních čekatelů, kteří nesplňují dosažení věkové hranice alespoň třiceti let. Na tomto svém stanovisku i přes odpor ministerstva spravedlnosti i české justice trvá, nic nehledě na argumentaci obstrukcí s plánovaným doplněním stavů soudcovských postů. Problém se přitom netýká pouze odmítnutých 32 čekatelů z 55, ale též mnoha desítek dalších, kteří již justiční zkoušky složili a nebo je pravděpodobně složí v nejbližší době. Současná koncepce ministerstva spravedlnosti o ideálním stavu soudců se s realitou stále rozchází o 174 míst.

Překvapuje mne drzost osmadvacetiletých právníků, kteří se domnívají, že mohou rozhodovat o osudech druhých, aniž by jim jejich vlastní životní zkušenosti daly návod na řešení řady životních situací, na správnost či nesprávnost konání - ideu spravedlnosti. Dokonce se tito spratkové domnívají, že mají na jmenování právní nárok. Už toto je ne-právní drzost, za kterou by měli vrátit diplom. Nechci se dožít rozhodování lidí, kteří se sice po nocích našprtali některé právní poučky, kterým však neporozuměli a o jejich aplikaci v životě nevědí nic. Povolání soudce bylo vždy v civilizované, právní kulturou prodchnuté společnosti vyvrcholením kariéry právníka, důstojným završením profesního životopisu. Ne pro peníze, ale pro důstojnost.

Dnes se dožíváme toho, že čekatelé chtějí žalovat toho, kdo je odmítl jmenovat. Jako kdyby snad měli na důstojnost taláru a soudcovský stolec právní nárok... Už to je znakem nedospělosti. Už to je to, co židé nazývají v jidiš termínem chucpe. Po kindervajíčkách s plastikovými hračkami uvnitř, po pravicovém kindermanagementu porevolučních svazáků z VŠE v modrých košilích a bílých ponožkách, po bankrotech a likvidaci českého průmyslu přichází do Česka kinderspravedlnost. Jak vystřižená z dílny mládí milujícího ministra spravedlnosti z US-DEU. Nejhorší není mafie zdivočelých asociálních ekonomů v manažerských pozicích. Nejhorší je mafie zdivočele nesebekritických soudců, kteří se domnívají, že nepotřebují stát, že si umí vládnout sami. Pilíř státní moci, zvaný "spravedlnost" se utrhl. Stavba se hroutí.

Spaste duši, ultraliberální kuřata budou učit konzervativní slepice snášet "ta pravá" kapitalistická vejce.

Osoby, vězněné už několik let v americkém táboře v zálivu Guantánamo na Kubě, mají být nyní zřejmě podrobeny ještě většímu týrání než dosud, ve vězeních ve svých vlastních zemích. Pentagon totiž plánuje, že polovinu z nich pošle do věznic v Saúdské Arábii, v Afghánistánu a v Jemenu, navzdory obavám, že tam budou čelit ještě většímu porušování lidských práv než na Kubě.

Vzhledem k tomu, že Polsko a její politiku (nejen ji) sleduji pravidelně se zájmem, přečetl jsem si článek pod názvem "Poláci v létě stáhnou většinu vojáků z Iráku" uveřejněný na novinkach.cz (koexistenční internetový portál deníku Právo) a odkazující na agenturu DPA. Po přečtení jsem bylo ohromen, jak mi taková informace mohla uniknout! Po chvíli, kdy jsem udělal každodenní webové kolečko a navštívil oblíbené zpravodajské servery, mě napadlo, že "tady něco není v pořádku". A taky nebylo.

Ukázka práce novináře v redakci serveru Novinky:

Stalo se módou nadávat na Grosse. Ano, tomuto člověku, kterému se kdysi říkalo "baby", aby se dnes v očích některých transformoval až na "vlkodlaka", dnes nikdo nevěří. To podle naladění, někdy i školní povinné četby. Premiér České republiky a předseda ČSSD Stanislav Gross čelí dosud největší skandalizaci médií od roku 1997, kdy padla vláda. Vstoupíme dvakrát do stejné řeky?

Připadá mi, že nějak nerozumím publicistům hájícím premiéra Grosse. Ač je to absurdní přirovnání, politika a medicína mají něco společného, a tím je důvěra, míní Petr Wagner. Budujete jí roky a ztratíte během vteřiny. Podobně jako u lékařů je i u politika Grosse v tuto chvíli úplně jedno, jaké jsou jeho schopnosti, dovednosti či vzdělání, prostě a normálně mu nejde věřit.

K lékaři, kterému nevěřím, nepůjdu. Politikovi, kterému nevěřím, nedám hlas.

Je to možná krutě pragmatické a nespravedlivé, ale prostě a jednoduše to tak je. Tvrzení ostatních - spolustraníků nebo managementu nemocnice - povede k jedinému. Důvěru ztratí i oni bez ohledu na to, jak si rozdají funkce.

Nad přístupem sdělovacích prostředků k premiéru Stanislavu Grossovi se v následujícím příspěvku zamýšlí Jan Čulík.

Aniž bych jakkoliv hájil premiéra Stanislava Grosse, který se zejména vlastními výroky v médiích podstatně zdiskreditoval -- je to známé, už to všechno tady nebudeme znovu rozbírat - mám velký problém s tím, že dlouhé týdny vedla česká média hon jen na Grosse, a ještě větší problém s tím, že jim to většinou česká veřejnost polyká i s navijákem.

Vysílalo se v ČRo 6 v pátek 11. března

V době, kdy se křesťané ztišují v očekávání ukřižování a zmrtvýchvstání, sociální demokraté se před sjezdem na katolické Moravě chystají na lítý boj. Kohout snad ani nebude muset kokrhat a někdo někoho zapře. Někdo bude ukřižován a někdo vzkříšen. Je jen otázka, kdo.

Domnívám se, že na rozdíl od stohů rádoby úvah na předmětné téma, je toto zpracování střízlivé, věcné, včetně několika zajímavých variant. Mám jednu připomínku. Nejsem si jist, že by Miloš Zeman měl ještě dnes zájem boxovat s Václavem Klausem, oba jsou totiž dostatečně inteligentní na to, aby již před časem, spojeni vzájemným respektem k sobě a despektem k většině ostatních, pochopili, že svými vzájemnými spory pouze baví a posilují "křoví".

Je nutno zvážit naopak variantu hry se dvěma "žolíky" o nový toleranční patent, v jehož době sice všichni prskali, ale jinak byl poměrně klid. Václav Klaus nepotřebuje ODS ve funkci parního válce, mohl by pod ním nakonec skončit i on, naopak potřebuje v situaci, kdy ODS ovládá Mirek Topolánek, dbát na fungování regulativu v podobě politické strany, která přibrzdí "modrého ptáka". KSČM to být nemůže, KDU-ČSL nepřichází ze známých důvodů v úvahu, zbývá pouze ČSSD.

Vážený pane ministře, dověděli jsme se z denního tisku, že státní zástupkyně pro obvod Praha 4, JUDr. Blanka Valsamisová, prodloužila koluzní vazbu obv. Bohumilu Kulínskému přes zákonem stanovenou hranici 3 měsíců. Jsme si vědomi, že měla právo tak učinit, je-li skutečně pravda, že se obviněný pokoušel před vzetím do vazby ovlivňovat svědkyně (tuto informaci ovšem nemáme ověřenu z vlastních zdrojů).

Dne 10. 3. 2005 Nejvyšší soud zprostil viny vydavatele českého překladu Hitlerovy knihy Mein Kampf Michala Zítka. Zprávu pokládám za důležitější, než by se na první pohled zdálo. Jsem přesvědčen, že nejde o nic menšího než o svobodu slova a o demokracii.

Vydání Mein Kampf , díla neúspěšného pučisty, zpočátku nevzbudilo větší pozornost. Nevzbudilo by pozornost téměř žádnou, nebýt obrovské bídy poraženého Německa, nebýt ponížení a frustrace velkého národa, nebýt tržního zájmu o zbrojní zakázky a hospodářské oživení... K zásadnímu růstu významu knihy dopomohl teprve pád demokracie v demokratických volbách.

Někteří autoři mají zvláštní způsob používání jazyka. Zatímco totiž v jejich ústech deformuje skutečnost, jíž popisují, vypovídá naopak mnohé o nich samotných.

Názorně to předvedl Jakub Patočka. Když reagoval na tiskové ohlasy vývoje v Literárních novinách, vytvářel naprosto zkratkovité souvislosti. Lidové noviny a Reflex jej prý odsoudili kvůli jejich filiaci k Václavu Klausovi, případně Ivanu Brezinovi, ač ve skutečnosti dotyčné články byly dílem kulturních redaktorů těchto listů, kteří si s největší pravděpodobností řešili s Literárkami mnohem triviálnější a méně politické problémy.

Protřelí lišáci zbaveni vinic páchají nedozírné škody na voličstvu. Vyber si menší zlo, bratře, tápej, hledej, i za pomoci křišťálové koule, možná nalezneš vhodné osoby nezatížené rakovinou moci a seženeš třeba reka jemuž nezemřelo svědomí dříve než on sám. Kapička svobody vyschla, postáváme u otrávených studní a přemýšlíme o nesmrtelnosti chrousta -- hojně nám v tom pomáhají mediální eskamotéři.

1730 pracovních příležitostí v BBC bude zrušeno v prvním kole úsporných opatření, která prosazuje nový ředitel BBC Mark Thomson. Rozhodnutí potvrdilo "nejhorší obavy" novinářských odborů. "Likvidační akce" zasáhne odbor "profesionálních služeb" v BBC, jehož součástí je marketing, komunikace, lidské zdroje a právní a podnikatelské záležitosti.

Dost dlouho se mlčelo, avšak teď je třeba promluvit.

Z akademických kuloárů se stále častěji proslýchá, že svou hantýrku, kterou jste s arogancí a suverenitou sobě vlastní nazvali již před dávným časem obecnou češtinou, byste rádi dále pašovali skrze pojem "hovorová" až ke spisovnosti, a že už si oťukáváte terén.

Až doposud se vztahovaly pojmy český a Čech i ke všem obyvatelům českých historických krajů za Vysočinou, jejichž přirozené hranice Parlament každých dvacet let arogantně počmárá nesmyslnými klikyháky a opatří dosud neslyšenými názvy, což se pak nazývá "novým územně-správním členěním"; to vše podle hesla "k čertu s tradicí, do háje se zemským uspořádáním!" Zřídíme vám kraje třikrát novější a pětkrát účinnější -- leda houby. Hanák se touto metodou štědřejším nestane.

Nechtěl jsem se zapojovat do diskuse o bydlení, kterou inicioval poslanec Křeček. Snad proto, že se předseda Sdružení nájemníků Křeček za ta dlouhá léta, co řeší nespočet konkrétních případů současné, málo systematicky vyřešené politiky bydlení, již asi nedokáže na problém podívat z pohledu zásadně systémově odlišného. Možná dokonce ani nemůže, protože jako ústavní činitel ČSSD by musel polemizovat s jejím programem.

Nikdy jste se nepozastavili nad tím, jak to, že je úroveň příspěvků o (de)regulaci nájemného tak mizerná, přestože se o této problematice píše již dlouho? Proč autoři vytrhávají jednotlivé údaje ze souvislosti tak, že srovnávání vždy vychází velmi podivně? Tyto otázky nám zodpoví jednoduchá analýza.

Charta práv pracujících žen byla prvně vypracována v šedesátých letech Výborem žen MKSO, po druhé Světové konferenci žen (Vídeň 1963) a byla pak přijata osmým Světovým sjezdem MKSO (Amsterdam 1965). V letech 1975 a 1985 byla Charta přepracována. Sedmý Světový sjezd žen (Rio de Janeiro 1999) uznal potřebu aktualizování Charty. Hlavní obsah Charty se nezměnil, ale byl přepracován zejména s ohledem na nárůst počtu žen na trhu práce, vzhledem k dopadu globalizace na ženy a také s ohledem na revizi Úmluvy o ochraně mateřství. Tento text byl aktualizován v roce 2003. Česká republika tento dokument podepsala v roce 2003.

Unikátní projekt, který svým širokým historickým záběrem nemá obdoby v Evropě a pravděpodobně ani ve světě, spustila česká parlamentní knihovna. Jde o zveřejnění dostupných pramenných materiálů vztahujících se k dějinám českého sněmovnictví. Veřejnost se tak může seznámit například s obsahem Břetislavových dekretů, které svým původem sahají až do roku 1039. O projektu České sněmy informovala veřejnost ČTK. Archiválie jsou nejen naskenovány, ale i přepsány do textové podoby a opatřeny poznámkovým aparátem a indexem, stejně jako současné stenozáznamy.

Projekt bude v konečné podobě obsahovat elektronickou podobu, ať již ve formátu HTML nebo v podobě digitálního obrázku, základních dokumentů sněmovní, ústavní a státoprávní povahy z těchto historických období:

• Počátky českého sněmovnictví a jeho vývoj do začátku 15. století
• České sněmy v době husitské do poloviny 15. století
• České sněmy v období stavovské monarchie do počátku 17. století
• České sněmy v období habsburského absolutismu do roku 1848

Britská Arts and Humanities Research Board, která financuje postgraduální i další vědecký výzkum na britských univerzitách, se rozhodla každoročně po dobu nadcházejících tří let udělovat šest stipendií na vypracování doktorské práce z oboru středo a východoevropských studií na britských univerzitách - "ring-fenced awards in Central and East European Studies". O stipendium mohou přirozeně žádat i studenti ze zemí střední Evropy, po dohodě se svým případným školitelem na britské univerzitě. Rádi přijeme na katedře slovanských studií na Glasgow University studenty, kteří by tam chtěli pracovat na doktorské práci z oboru české literatury, českého filmu či středoevropských médií. Vítáme studenty i z oboru polonistiky a rusistiky.

Studenti ze zemí Evropské unie (včetně tedy, od 1. května 2004, i z České republiky), kteří nemají trvalý pobyt ve Velké Británii, mají nárok žádat jen o stipendium na uhrazení školného na britských univerzitách, nedostanou stipendium na živobytí, avšak na to si lze v Británii vydělat.

Lze žádat o studium na plný i na částečný (part time) úvazek.

Podrobnosti o stipendiích AHRB ZDE

Žádosti o stipendium nutno podat do úterý 3. května 2005, pozor ale, největší naději na úspěch mají žádosti, podané prostřednictvím konkrétní britské univerzity, s níž je třeba si případný výzkumný program dohodnout hned teď. Např. Na Glasgow University je interní lhůta pro podání žádostí o postgraduální stipendium AHRB do 1. dubna 2005.

Informace o postgraduálním studiu na Glasgow University ZDE ZDE

Občanské sdružení Dialog vědy s uměním ve spolupráci se Slovensko-českým klubem a Kulturním centrem Nostický palác pořádají dne 21. března 2005 v Konírně Nostického paláce

Občanské sdružení "Dialog vědy s uměním" a Národní korespondent Netdays vás zvou na třetí Mezinárodní letní workshop pro středoškoláky a vysokoškoláky se znalostí angličtiny na konverzační úrovni, jež se koná od 10. do 20. července 2005 v Hluboké nad Vltavou.

Účastníci workshopu budou mít možnost diskutovat se známými vědci a umělci na různá témata a získané poznatky vizualizovat do výtvarné podoby, nebo je sdělit formou eseje. Cílem workshopu je rozvíjet kreativitu, formovat netradiční interpretaci faktů a kladení otázek, jež zatím nebyly zodpovězeny. Účastnický poplatek 2 000 Kč zahrnuje stravu, bydlení, přednášky, internet, a materiál pro uměleckou činnost (reálné náklady činí 5 600 Kč)

Podrobnou informaci najdou zájemci na webu www.sciart-cz.tk, kde se mohou seznámit i s programem loňského Workshopu 2004 a dalšími aktivitami občanského sdružení.

Veřejná debata o budoucnosti sídlišť 9. 3. 2005 se konala v KC Zahrada v Praze 11 za účasti náměstka ministra pro místní rozvoj, zástupkyně magistrátu hl. města Prahy , starostky měststké části Praha 11 a mnoha dalších hostů a to např. i z Nizozemí, neboť tento projekt byl podpořen právě i ministerstvem zahraničních věcí Nizozemí...

Mnoho z nás nemá k sídlištím příliš kladný vztah, mnoho z nás by raději bydlelo jinde, ale skutečnost je taková, že mnoho z nás na sídlištích prostě bydlí. Jelikož i já bydlím v paneláku, nebylo tak složité překonat svou lenost a udělat pár kroků do budovy kulturního centra, kde se debata konala.

Noreena Hertzová je britská ekonomka, specialistka na investiční bankovnictví a ruskou ekonomiku. V 90. letech pracovala pro Světovou banku v Rusku a na Blízkém východě, nyní působí v Centru pro mezinárodní obchod a management na univerzitě v Cambridgi. Účastnila se protestů proti politice MMF v Praze v září 2000. V roce 2001 vydává knihu The Silent Takeover. Global Capitalism and Death of Democracy, ta pak v roce 2003 vychází česky. Publikace vzbudila celosvětový ohlas svým shrnutím znepokojivých změn, k nimž došlo za poslední dvě desetiletí v procesu globalizace.

Irák byl překvapen novým rozhodnutím loutkové vlády, že sobota se stane volným dnem. Mnoho Iráčanů si myslí, že toto rozhodnutí americko-sionistické loutky bylo učiněno na popud sionistů (pro židy je sobota svátečním dnem). V islámském světě je svátečním dnem pátek -- den velké modlitby a jako další připadá v úvahu spíše čtvrtek jako den přípravy na pátek. Reportér londýnského arabského listu al-Quds al-Arabí oznámil, že Iráčané byli novinou šokováni, zvláště proto, že Američany dosazená vláda je stále zaměstnána volbami a potýká se neúspěšně s ekonomickými problémy. Dr. Mahmúd Abdalláh z Bagdádu listu sdělil, že personál škol nebyl o novém volném dni informován a nic o tom neví.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Britské listy informovaly v polovině února o rezignaci Easona Jordana, dlouholetého pracovníka CNN a jednoho z jejích nejvyšších představitelů, který se prý během Světového hospodářského fóra v Davosu zmínil o záměrných útocích americké armády na novináře. Jeremy Scahill v posledním čísle časopisu The Nation hovoří o kontroverzi způsobené mlčením amerických médií o opakovaném zabíjení novinářů v Iráku.

Co to je za hloupou otázku! Vždyť už je vychovávají a jistě vždycky vychovávali i vychovávaly! Myslím své vlastní děti, manželské i nemanželské, před rozpadem manželství i po rozpadu manželství. Homosexualita není totožná se sterilitou. Mnozí homosexuálové se snažili a snaží být "normální", a tak uzavírají manželství a mají děti, které pak logicky vychovávají.

Děti vychovávají homosexuálové dobře maskovaní v manželstvích, děti vychovávají i homosexuálové, kteří heterosexuální přetvářku opustili a žijí teď s partnery stejného rodu.

Dovolil jsem si napsat k současnému školství několik postřehů zezdola.

V poslední době mne politika uvádí do naprosté apatie a moje chuť nejít k volbám sílí, ačkoli jsem si nikdy dříve neuměl představit, že bych vymoženost svobodných voleb nevyužil. Jsou případy, kdy nevolit je krajním a jediným zbývajícím způsobem volby -- tak např. důsledně odmítám volit do Senátu již od doby jeho vzniku. Nejde jen o to, že a proč je Senát cosi, co nepotřebujeme a co pouze hanebně parazituje na našich peněženkách, jde o ještě důležitější věc: politici nízkou volební účast ignorují, nemají kouska cti v těle, Senát je tu a beze změny.

Parlament projednává v současnosti novelu zákona o sociálním zabezpečení, v jejímž rámci -- navzdory mezinárodním protestům -- se chystá legalizovat užívání klecových lůžek pro všechny druhy pacientů, včetně dětí. Referuje Jan Čulík.

Psáno pro ČRo 6.

tisková zpráva

Centrum advokacie duševně postižených (MDAC), Budapešť

Liga lidských práv, Brno

Výbor Poslanecké sněmovny pro sociální politiku a zdravotnictví dnes projednává novelu legalizující používání omezujících prostředků, včetně klecových lůžek. Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení (sněmovní tisk 786), se týká všech zařízení, které spadají pod rezort ministerstva práce a sociálních věcí, včetně ústavů sociální péče.

V České republice je podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí 17 415 dospělých a dětí s problémy s duševním zdravím a poruchami intelektu, nebo se závislostí na drogách, kteří žijí v ústavech sociální péče. Ačkoli záměrem nového § 89a návrhu je regulace používání omezujících opatření, přijetí této změny povede k legalizaci omezování všech výše uvedených osob včetně dětí. Toto ustanovení totiž umožňuje přímo zaměstnancům ústavů sociální péče, aby rozhodovali o použití omezujících prostředků. Za současného stavu o tom mohou rozhodovat toliko ošetřující lékaři. Stejně tak návrh není v souladu se zásadou používání co nejmírnějšího omezení a zásadou prevence, nezajišťuje žádnou kontrolu při konkrétním omezení jednotlivců, ani nevymezuje podmínky toho, po jakou dobu lze taková omezujících opatření použít.

Podniky sociální ekonomie jsou především družstva, vzájemné společnosti, asociace a nadace. Jsou to organizace, které mají primárně sociální cíl; tyto neziskové organizace však působí kromě oblasti sociálních služeb i v různých oblastech komerčního sektoru, jako je bankovnictví, pojišťovnictví, výroba, obchod či lékárenství. Svým vznikem pomáhají řešit naléhavé problémy současnosti -- vzrůstající nezaměstnanost, nedostatek bytů pro mladé rodiny, zachování životního prostředí, ochranu zdraví apod. Při řešení těchto problémů spolupracují občanské iniciativy na principu využívání ekonomické solidarity.

V lednu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 11 000 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.