Proč je ve frankofonních zemích tolik džihádistů?

1. 4. 2016


Teroristické útoky v Paříži a nyní v Bruselu zdůraznily znepokojivou pravdu: Džihádisté představují pro Francii a Belgii větší hrozbu, než pro zbytek Evropy. Trend lze vysvětlit povahou sítí IS v Evropě nebo selháními policie ve Francii a Belgii. Obě vysvětlení si zasluhují pozornost. Nicméně náš výzkum ukázal, že ve hře může být jiný faktor: Francouzská politická kultura, napsali William McCants a Christopher Meserole.


Vloni na podzim jsme zahájili projekt, který má empiricky testovat mnohá navrhovaná vysvětlení sunnitské militantnosti po celém světě. Cílem bylo uplatnit na násilí společná měřítka - jmenovitě počet sunnitských zahraničních bojovníků z každé země a počet sunnitských teroristických útoků v ní provedených - a pak analyzovat údaje, abychom viděli, které vysvětlení předpovědělo úroveň radikalizace a násilí.

Co jsme zjistili nás překvapilo, zejména pokud jde o radikalizaci zahraničních bojovníků. Ukázalo se, že nejlepším prediktorem radikalizace nebylo bohatství dané země. Ani nešlo o to, jak dobře vzdělaní jsou občané, jak jsou bohatí, nebo dokonce jaký mají přístup k internetu. Namísto toho byla špičkovým prediktorem otázka, zda je země frankofonní. To znamená, zda je v současnosti nebo minulosti používala jako úřední jazyk francouzštinu. Může se to zdá podivné, ale čtyři z pěti zemí s nejvyšší úrovní radikalizace na světě jsou frankofonní, včetně dvou evropských (Francie a Belgie). Na jednoho muslimského obyvatele Belgie vyprodukuje mnohem více zahraničních bojovníků, než Velká Británie nebo Saúdská Arábie.

Co může mít jazyk lásky společného s islamistickým násilím? Máme podezření, že ve skutečnosti jde o něco jiného: O francouzskou politickou kulturu. Francouzský přístup k sekularismu je mnohem agresívnější než řekněme britský. Francie a Belgie například jsou jediné dvě země v Evropě, které zakázaly závoje ve veřejných školách. Jsou to také jediné dvě země Západní Evropy, které nezískaly nejvyšší skóre v testu Polity měřícím úroveň demokracie.

"Frankofonní efekt" je ve skutečnosti nejsilnější v nejrozvinutějších zemích s největší vzdělaností, infrastrukturou a zdravotnictvím. Nejde o příběh francouzského koloniálního drancování.

Zjistili jsme, že když je 10 - 30 % mladých bez práce, existuje silná vazba mezi nezaměstnaností a vzestupem sunnitských militantů. Údaje mimo toto rozmezí nemají dopad. Pokud dosahuje urbanizace 60 - 80 %, existuje také silná vazba.

Zdá se, že ve frankofonních zemí na těchto zjištěních záleží nejvíce, řadí se mezi patnáct nejsilnějších prediktorů.

Celkově se zatím dohadujeme, proč existuje právě vztah mezi francouzskou politikou, urbanizací, nezaměstnaností mládeže a sunnitskými militanty. Máme podezření, že ve velkých městech mají mladí nespokojenci větší příležitost propadnout radikálním snahám. A když jsou tato města ve frankofonních zemích, které uplatňují přísný francouzský přístup k sekularismu, sunnitský radikalismus je přitažlivější.

V tuto chvíli vyžaduje věc další studium a testování. Nalezli jsme také jiné zajímavé vztahy - jako mezi sunnitským násilím a předchozím občanským konfliktem - ale nejsou tak silné a zarážející.

Pokud jsou data špatná a naše interpretace chybná, doufáme v přesnější vysvětlení toho, co způsobuje džihádismus v Evropě.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2299

Diskuse

Obsah vydání | 4. 4. 2016