Podporuji politiku jednoho dítěte

16. 5. 2011

Jako mladý čínský občan, kdo je žijícím svědkem této politiky, myslím, že mám k této politice více co říci než západní media. A upřímně, jsem příznivkyně této politiky. Zde jsou moje důvody.

Nejdříve ze všeho, tato politika je plně v souladu s naší celostátní situací. Tato politika byla zahájena v 70. letech v čase, kdy Čína již byla nejlidnatější zemí na světě. Kdyby neexistovala takováto politika k omezení růstu populace, dokážete si jistě představit, jaké situaci bychom čelili nyní. Věřím, že nikdo nežije rád v přelidněné společnosti. Pokaždé když se vydám do centra nebo jinam v přeplněných autobusech, přála bych si, aby politika jednoho dítěte byla započata mnohem dříve.

Myšlenka této politiky pochází z počátku založení naší země, kdy jeden čínský vládní úředník, který byl také demograf, navrhnul kontrolu populačního růstu zákony na politické schůzce již v roce 1953. Jeho návrh se však setkal se silnou opozicí a byl ignorován.

Jistě si dokážete představit následky, když mnoho lidí žije na příliš omezených zdrojích. Jen nyní problémy bydlení, nezaměstnanost, zdravotní a sociální zabezpečení, které blízce souvisí s velkou populací a stávají se komplikovanějšími než dříve. Když se tyto problémy vymknou kontrole při nekontrolovaném růstu populace, nemohu očekávat lepší budoucnost mé země, ani svoji.

Za druhé se zaměřím na ekonomickou stránku věci. Většina obyvatel nepatří k zámožnějším a nemohou pečovat o mnoho dětí s vizí dobrého vzdělání pro ně. Nemohu ani spočítat, jak mnoho za mě mí rodiče vydali od narození. Pro bohatší obyvatele Západu největší výdej rodiny jde na bydlení a zábavu. V čínské rodině rodiče nejčastěji šetří opravdu každou korunu pro své děti. Obětují se dětem a nemají už pak čas a peníze na zábavu pro sebe. Pokud je v rodině jedno nebo dvě děti, rodiče mohou být schopni je vyživovat a věnovat se jim více ve výchově.

Připomínám vám, že západní média ráda zapomínají zmínit, že na venkově mohou mít rodiče dvě děti, jako jsem já a můj bratr, kteří jsme oba narozeni se souhlasem vlády. Politika jednoho dítěte je aplikována v těch nejvíce zalidněných částech Číny, jako je jih a západ. Dnes tato politika není tak silně vymáhána. Pokud obyvatelé měst chtějí mít také dvě děti, mohou tak učinit, pouze musí zaplatit určitou sumu. Naopak pokud se některé páry rozhodnou pouze pro jedno dítě, vláda jim dá za toto rozhodnutí odměnu jako kompenzaci.

Za třetí. Politika je široce akceptována čínskými páry, kromě některých milionářů a těch nejchudších a méně vzdělaných, jejichž rodiny žijí z těžké práce a potřebují tak více dětí, které by vydělávaly pro rodinu. Tyto rodiny ale žijí v začarovaném kruhu. Čím více mají dětí pracujících pro rodinu, tím více musí sehnat potravy a oblečení a tím více se zadlužují. Většina dětí narozených v těchto chudých rodinách má nižší vzdělání a fyzickou odolnost. Žijí v chudobě a potřebují sociální dávky a tím zpomalují pokrok Číny.

Navíc sama vím, že dnes mladé páry chtějí pouze jedno dítě. Hodnoty se změnily od těch tradičních, kde více dětí znamenalo více požehnání, a ukázaly se být vědecky a ekonomicky nevhodné. V minulosti lidé dávali prioritu rodině a zasvětili svůj život podpoře rodičů a výchově dětí, jak zní jedno staré přísloví: "Člověk, který vytvoří velké bohatství, není cennější než ten, co má více skvělých dětí." Dnes se lidé nesvazují tolik rodinou, protože si chtějí užít i sami.

Minulý rok jedna z mých příbuzných přivedla na svět děvčátko. Ona s jejím manželem se rozhodli nemít další dítě přesto, že podle zákona mít ještě jedno můžou. Moje nejdražší sestřenice bude mít také brzy děťátko. I jí se líbí představa mít pouze jedno dítě.

Myslím, že zpráva v Reuters je něco, co se stalo před desetiletími, kdy méně vzdělané rodiny si neuvědomily důležitost a nezbytnost této politiky. Kdyby se vláda nesnažila jim zabránit, snažili by se mít více dětí nelegálně. Znám mnoho podobných příběhů. Jedna rodina v sousedství měla tři děti. Víte, jak toho dosáhli? Poté co měli dvě děti, matka nešla na sterilizaci a porodila ještě třetí dítě v tajnosti. Toto dítě dala do výchovy do jiné rodiny příbuzných daleko od jejího domova, aby se vyhnula nebezpeční odhalení. To třetí stále nemá dokument schválený vládou, což pro něj znamená, že nikdy nebude mít rovné příležitosti. Už nyní ve škole na něj ostatní pohlížejí jako na bastarda. Nešťastný to osud chlapce! 

Nakonec chci poukázat na stáří obyvatelstva zmíněné v článku Reuters. To, že se průměrný věk obyvatelstva zvyšuje, je irelevantní. Je známý fakt, že většina západních zemí je na tom stejně a jsou to také bohaté země. I když Čína zestárne, může být stále prosperující.