Co Netanjahu věděl před 7. říjnem?
8. 10. 2026
čas čtení
6 minut
Tři roky po útoku ze 7. října představuje izraelský premiér Benjamin Netanjahu reakci Izraele jako příběh odolnosti a drtivého vojenského úspěchu.
Ve svém projevu v OSN minulý měsíc Netanjahu uvedl, že tváří v tvář „válce na sedmi frontách“ Izrael „místo toho, aby se zhroutil“, zasadil „paralyzující rány“ každému ze svých nepřátel, píše Blaise Malley.
„Díky statečnosti našich bojovníků jsme obrátili situaci ve svůj prospěch,“ uvedl premiér v pondělí na vzpomínkové akci za Izraelce zabité během útoku ze 7. října a v jeho důsledku. „Odstranili jsme nad sebou jasné a bezprostřední nebezpečí vyhlazení milionů našich občanů.“Netanjahu kandiduje v nadcházejících volbách, které se konají koncem tohoto měsíce, s cílem prodloužit své bezprecedentní devatenáctileté působení ve funkci izraelského premiéra.
Zatímco žádá izraelské voliče, aby si připomněli jeho reakci na tragédii 7. října, jeho oponenti se soustředí na roli, kterou mohl úřadující premiér sehrát v období před útoky. Řada nedávných zpráv uvádí, že vlády Spojených arabských emirátů a Egypta varovaly Netanjahua před blížící hrozbou ze strany Hamásu ještě před útoky, premiér však tuto informaci nepředal izraelským bezpečnostním úředníkům.
Podle izraelského deníku Haaretz v září 2023 sdělil prezident Spojených arabských emirátů Mohamed bin Zajíd Netanjahuovi, že vedení Hamásu plánuje rozsáhlou vojenskou operaci.„Bin Zajíd naléhal na Netanjahua, aby situaci bral vážně. K jeho překvapení však premiér reagoval relativně klidně,“ uvádí se v článku. „Netanjahu řekl, že podle jeho odhadu má Hamás v úmyslu operovat v oblasti Západního břehu, a ujistil bin Zajída, že Izrael je připraven na jakýkoli scénář.“
Zpráva, vycházející z knihy novinářů deníku Haaretz Shlomiho Eldara a Ruth Yuvalové, uvádí, že útok byl částečně důsledkem narůstající frustrace v rámci palestinské militantní skupiny ohledně toho, jak Izrael zdržoval jednání, která by vedla k uvolnění blokády Gazy a propuštění řady palestinských vězňů. Krátce před útoky údajně Jahjá Sinvár, tehdejší vůdce Hamásu v pásmu Gazy, sdělil představiteli Fatahu, že pokud Izrael neudělá pokrok v jednáních, „připravuje pro ně obrovské překvapení“ a že by se měli připravit na „zilzal“, tedy zemětřesení – termín, který lidé obeznámení se Sinvárem interpretovali jako válku.
Tato hrozba se nakonec dostala až k izraelskému premiérovi. Podle vyšetřování deníku Haaretz si izraelské bezpečnostní složky uvědomovaly rostoucí hrozbu ze strany Hamásu, domnívaly se však, že její rozsah je menší. Netanjahu podle zprávy neinformoval šéfy bezpečnostních složek o tom, že obdržel další, výslovnější varování od bin Zajída. Netanjahu označil zprávu deníku Haaretz za „naprostou lež“. Kancelář premiéra sdělila deníku, že „v daném období s prezidentem SAE nemluvil a žádné varování od něj neobdržel“.
Netanjahu minulý měsíc podnikl cestu do Abú Zabí, během níž, jak uvádí několik zpravodajských zdrojů, požádal bin Zajída, aby popřel zprávy o jejich telefonickém rozhovoru z roku 2023. Emiráťané se dosud odmítli k rozhovoru mezi oběma lídry vyjádřit. Netanjahuova cesta do SAE byla zpočátku utajená, ale izraelská vláda a oficiální emirátská tisková agentura nakonec potvrdily, že se uskutečnila.
Haaretz rovněž informoval, že izraelská vláda bezprostředně po 7. říjnu odmítla diplomatické nabídky hnutí Hamás, v nichž tato palestinská skupina nabídla propuštění všech rukojmí mladších 18 let nebo starších 50 let, „bez jakékoli protihodnoty“, s výjimkou záruky okamžitého zahájení jednání o dalších otázkách.
Neoficiální odpověď Izraelců podle palestinského prostředníka zněla: „Netanjahu nechce o ničem jednat. Chce pouze válku a likvidaci Hamásu,“ načež by rukojmí propustili „násilím“. Kromě toho časopis The Atlantic koncem září informoval, že kromě varování ze strany Spojených arabských emirátů (časopis uvádí, že nezávisle potvrdil, že k telefonátu mezi oběma lídry skutečně došlo) egyptský bezpečnostní úředník rovněž sdělil izraelské vládě, že riskují útok ze strany Hamásu, pokud nezmění kurz a nenabídnou Gaze ekonomické ústupky.
Ačkoli z této zprávy není jasné, zda se egyptský šéf zpravodajské služby Abbás Kamel setkal s Netanjahuem, jeden bývalý izraelský úředník řekl časopisu The Atlantic, že neexistuje „žádný vesmír“, ve kterém by Kamel odcestoval do Izraele, aby doručil takovou zprávu, „aniž by o tom Bibi věděl“. Kamel své varování Izraeli zopakoval krátce poté, jen několik dní před 7. říjnem, podle deníku Wall Street Journal. Kancelář izraelského premiéra tyto zprávy popřela.
S blížícími se volbami 27. října Netanjahuovi političtí oponenti kritizují jeho selhání v oblasti bezpečnosti před třemi lety. Gadi Eisenkot, izraelský generál, který je považován za hlavního uchazeče o sesazení Netanjahua, uvedl na síti X v návaznosti na článek v deníku Haaretz, že „stále více známek ukazuje na stejný závěr: Netanjahu slepě vedl Izrael do katastrofy ze 7. října.“
Eisenkot vyzval k vytvoření komise, která by vyšetřila selhání bezpečnostních opatření, což je krok, proti kterému Netanjahu vystupuje. Bývalí premiéři Naftali Bennett a Jair Lapid, kteří pro nadcházející volby spojili své strany, rovněž Netanjahua ostře kritizovali. Bennett uvedl: „Netanjahu nese osobní a přímou odpovědnost za selhání, které vedlo ke smrti tisíců Izraelců během jeho funkčního období.“ Lapid dodal, že kdyby premiér plnil své povinnosti, „masakru by se dalo zabránit“.
Úřadující premiér odvrátil vinu za útoky s tím, že pomalá reakce byla selháním ze strany šéfů bezpečnostních složek, kteří ho nevyburcovali. Kdyby tak učinili, jak Netanjahu tvrdí, že „všechno by bylo jinak“.
„Takový je příběh 7. října,“ řekl.
208
Diskuse