BBC: Izrael se pokusil ilegálně zrušit britský konzulát pro Palestince ve Východním Jeruzalémě
9. 10. 2026
čas čtení
14 minut
"Britský ministr zahraničních věcí před několika týdny oznámil pomoc pro Palestinu ve výši 88 milionů liber a úkolem mise bude tuto pomoc doručit."
Moderátorka, pořad The World at One, BBC Radio 4, čtvrtek 8. října 2026, 13 hodin: Jde o velmi diplomatický úhybný manévr. Izrael prohlásil, že uzavře britský konzulát ve Východním Jeruzalémě, přičemž ministr zahraničí Ed Miliband uvedl, že Izrael nemá žádné právní oprávnění k jeho uzavření.
Místo toho odejde 20 z 27 diplomatů a konzulát bude nově označován jako diplomatická mise.
Jedná se o zahraniční misi, jejíž počátky sahají až do dob Osmanské říše a která je zcela oddělená od britského velvyslanectví v Tel Avivu.
Izraelský ministr zahraničí Gideon Sarr uvedl, že toto rozhodnutí je reakcí na sankce, které Spojené království uvalilo na izraelské osady na Západním břehu. Na sociálních sítích pak zveřejnil, že dnes britský konzulát ukončuje svou činnost.
Britský ministr zahraničí Ed Miliband prohlásil, že tamější britský konzulát bude i nadále poskytovat palestinskému lidu nezbytné služby. Máme tu diplomatického korespondenta BBC Jamese Landella. Jamesi, pomozte nám pochopit, jak jsme se dostali až sem.
Reportér: Jak jste řekla, před měsícem Spojené království oznámilo řadu nových sankcí vůči izraelským osadám na Západním břehu, na okupovaném Západním břehu, a Izrael na to reagoval rozhořčeně a mimo jiné prohlásil, že za 30 dní bude britský konzulát ve Východním Jeruzalémě uzavřen. Měl bych zdůraznit, že z izraelské strany tvrdí, že nejde pouze o reakci na tyto sankce. Mají dlouhý seznam stížností vůči Britům, včetně uznání Palestiny, zastavení studia izraelských důstojníků v Londýně a vrácení finančních prostředků agentuře OSN UNRWA. Tvrdí tedy, že se jedná o jakousi konečnou reakci Izraelců na to vše. Jednání trvala 30 dní. Včera večer byla uzavřena dohoda, která umožňuje oběma stranám prohlásit, že dosáhly určitého úspěchu.
Závěrem tedy je, že Izraelci donutili britskou vládu k odvolání 20 diplomatů. To je stále značná věc. Nejsou prohlášeni za persona non grata. Nebyli formálně vyhoštěni. Jedná se o dohodu, že musí odejít. Na oplátku se však Spojenému království podařilo vyjednat pokračující přítomnost v těchto prostorách.
Moderátorka: A aby bylo jasno: nemám na mysli izraelské velvyslanectví v Tel Avivu ani britské velvyslanectví v Tel Avivu. Jedná se o jakousi šedou zónu na území okupovaném Izraelem, ale je to konzulát pro Palestinu a Palestince.
Reportér: Naprosto správně. Klíčovým bodem zde je, že Izraelci nechtějí, aby ve Východním Jeruzalémě existovalo mezinárodní diplomatické zastoupení. Myslí si, že byste měli mít své velvyslanectví v Tel Avivu jako všichni ostatní, protože Izraelci toto území považují za izraelské.
To však není názor západních spojenců, včetně Spojeného království. Klíčovým bodem tedy je, že tento konzulát se již nebude nazývat konzulátem. Nyní je to mise. Zůstává však diplomatickým objektem. Stále je chráněna Vídeňskými úmluvami. Stále je nedotknutelná. Nikdo tam nesmí vstoupit, pokud to Britové nepovolí. Podle britské strany si tamní diplomaté zachovají přesně stejný status. Budou moci cestovat stejně jako dosud, pomáhat britským občanům na Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě a spolupracovat s palestinskou komunitou tak, jak to dělali dosud. Budou to však muset dělat v menším, omezeném rozsahu.
Moderátorka: Jak špatné jsou vztahy mezi Izraelem a Spojeným královstvím?
Reportér: No, jsou strašné, ale dnes podle mě dochází k příměří. V podstatě se obě strany dohodly, že během probíhající volební kampaně ustoupí od hranice konfliktu. Na konci tohoto měsíce se v Izraeli konají volby. Britové dávají jasně najevo, že nechtějí, aby byla tato záležitost „zneužita“ – jak sami říkají – některými politickými stranami. Nechtějí, aby došlo ke spirále odvetných opatření, kdy by Izrael vyhostil britské diplomaty z Londýna a Britové by následně poslali izraelské diplomaty z Tel Avivu domů. Tomu se podařilo zabránit. Spojené království však dává velmi, velmi jasně najevo, že tím příběh nekončí. Jednání budou pokračovat. A podle svých slov si rozhodně vyhrazují právo reagovat a oplatit to, co nyní Izraelci udělali. Hrozba eskalace a odvetných opatření tedy rozhodně zůstává na stole, jen ne prozatím.
Moderátorka: Jamesi Landelle, moc vám děkuji. Sir Vincent Feen byl generálním konzulem Spojeného království v Jeruzalémě v letech 2010 až 2014. Nyní je členem správní rady organizace Britain Palestine Project, která se zasazuje o rovná práva pro Izraelce a Palestince. Zeptala jsem se ho na roli tamějšího konzulátu.
Sir Vincent Feen: Jedná se o nezávislou misi, stejně jako je jakákoli jiná diplomatická mise na světě, avšak zejména nezávislou na britském velvyslanectví v Tel Avivu. Podléhá přímo britskému ministrovi zahraničních věcí. Má tedy poměrně jedinečný status a jejím úkolem je spolupracovat s palestinskou vládou, tedy s vládou, kterou Británie uznala, když loni v září uznala palestinský stát.
Každodenní práce mise tedy spočívá v navazování kontaktů v Ramalláhu a, je-li to povoleno, v návštěvách Gazy, kde hovoří s Palestinci, naslouchá jejich názorům, podává o nich zprávy do Londýna a předává politiku britské vlády Palestincům, Organizaci pro osvobození Palestiny (PLO), Palestinské samosprávě a vládě palestinského státu.
Máme také rozvojovou složku. Britský ministr zahraničních věcí před několika týdny oznámil pomoc pro Palestinu ve výši 88 milionů liber a úkolem mise bude tuto pomoc doručit, samozřejmě s podporou FCDO a regionálních partnerů, jako jsou britské ambasády v Jordánsku, v Bejrútu atd.
Moderátorka: A ten konzulát má neuvěřitelně dlouhou historii.
Sir Vincent Feen: Mise byla založena v roce 1838 a budova, ve které jsem dříve pracoval, byla pořízena těsně před válkou v roce 1967, tedy v době jordánské okupace Západního břehu a Východního Jeruzaléma. A klíčová věc, z dnešního prohlášení Eda Milibanda je podle mě to, že mise zůstane.
Moderátorka: Říkáte, že zůstane. 20 diplomatů muselo odejít a sedm zůstalo, takže je to opravdu hodně zredukované.
Sir Vincent Feen: To ano, a doufám, že je to dočasné. Kolegové, kteří odešli včera a dnes a pravděpodobně míří do Ammánu, nám budou chybět. Zvláště silně to pociťuji, pokud jde o těch asi 50 palestinských zaměstnanců mise – toto opatření, které je ze strany Izraele jak nezákonné, tak nepřiměřené, vrhá stín na jejich kariéry i na jejich budoucnost. A velmi mi záleží na tom, aby bylo zachováno jejich blaho a jistota jejich pracovních míst.
Moderátorka: Nezákonné a nepřiměřené. No, mohli bychom si o tom trochu popovídat?
Sir Vincent Feen: Ano, stanovisko mezinárodního společenství, podporované Radou bezpečnosti OSN již v roce 1980, kdy se Izrael pokusil nelegálně anektovat Východní Jeruzalém, zní, že mezinárodní společenství tehdy i dodnes trvá na tom, že Izrael nemá právo vykonávat svrchovanost nad Východním Jeruzalémem. Z právního hlediska je tedy situace jasná.
Z praktického hlediska, v každodenním životě, může Izrael vyvíjet tlak, aby ve Východním Jeruzalémě prosadil, co chce, ale je to nelegální. A nepřiměřenost tohoto kroku je poměrně důležitá. Izrael tímto opatřením v podstatě zasahuje proti Palestincům. Přirozeně to má politický dopad na naše vztahy s Izraelem, ale nemá to žádný dopad na diplomatické vztahy mezi Izraelem a Spojeným královstvím.
Sir Vincent Feen: Britslá vláda zatím zdržuje reakci v podobě reciprocity, tedy „oko za oko“. Dnes tak nečiní, částečně kvůli blížícím se volbám v Izraeli a částečně proto, že mezi touto izraelskou vládou a britskou vládou probíhají zákulisní jednání. Myslím, že je to moudré. Čas ukáže. Je zřejmé, že sedm lidí nedokáže to, co dokázalo 27. Bude tedy nutné stanovit priority.
Ed Miliband a vláda však, jak se domnívám na základě jeho prohlášení, doufají, že se jedná o dočasný jev a že se nám podaří obnovit vztahy – britská vláda je může obnovit prostřednictvím vyjednávání. Proto se Ed Miliband, podle mého názoru moudře, zdržuje od okamžité odvetné reakce.
Moderátorka: Lord Simon MacDonald vedl ministerstvo zahraničí v letech 2015 až 2020. V letech 2003 až 2006 byl britským velvyslancem v Izraeli. Lorde MacDonalde, dobré odpoledne.Jak vyhodnocujete situaci?
Simon MacDonald: Myslím, že jde o kompromis, který oběma stranám vyhovuje. Spojené království si udržuje svou přítomnost ve východním Jeruzalémě. Izrael dal najevo svůj postoj, ale nevyužil svou převahu. Jak již uvedli všichni vaši korespondenti, formálně se jedná o nelegální čin ze strany Izraele, protože východní Jeruzalém, respektive celý Jeruzalém, je území, jehož status podle mezinárodního práva je stále nevyřešený. Izrael však má nad tímto územím jasnou kontrolu, a proto může donutit cizí státy, aby přijaly jeho rozhodnutí. A rozhodl se netlačit tak silně, jak by mohl.
Moderátorka: Myslíte si, že Spojené království – protože se najdou lidé, kteří se na to podívají a řeknou si, že Izrael nemá právo to dělat – mělo zaujmout tvrdší postoj? Není to prostě nereálné, vzhledem k bezpečnostní situaci, jak ostatně říká ministr zahraničí, že z bezpečnostních důvodů stáhli personál a rodiny?
Moderátorka: Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar totiž uvedl, že země zavedla opatření oznámená 8. září v reakci na britské sankce. Myslíte si, že to tak skutečně bylo, nebo se zde děje něco jiného?
Simon MacDonald: Izrael nikdy neměl rád žádnou diplomatickou přítomnost v Jeruzalémě. Jak jste již zmínil, tento problém sahá ještě před vznik státu Izrael. Vychází z osmanské éry a v roce 1948, kdy Izrael získal nezávislost, zde bylo asi tucet takových zastupitelských úřadů. Od té doby vyvíjí tlak na všechny země, aby konzuláty zmizely a byly nahrazeny velvyslanectvími. Jejich posledním úspěchem byly Spojené státy. V Jeruzalémě je tedy nyní pouze devět takových zastoupení, včetně Svatého stolce. Strategickým cílem Izraele je, aby se z nich všech postupem času staly velvyslanectví ve státě Izrael.
Moderátorka: Můžete nám přiblížit, jak to vypadá v zákulisí takovýchto jednání? Protože si klademe otázky typu: Je to nejhorší bod ve vztazích mezi Spojeným královstvím a Izraelem za dlouhou dobu? Ale probíhají v zákulisí otevřenější rozhovory o tom, co je a co není možné?
Simon MacDonald: Ano. Lidé, kteří se těchto rozhovorů účastní, se obecně již dobře znají. Často se mají rádi. Mohou být dokonce přátelé, ale samozřejmě zastupují svou vládu. A tak osobní chemie nemůže zcela potlačit pokyny z vyšších míst.
Moderátorka: Ale zažil jste někdy, že by vztahy byly na tak nízké úrovni?
Simon MacDonald: Ne, myslím, že tohle je nejhorší. Ale jedna věc, kterou jsem se na Blízkém východě naučil, Sarah, je, že věci mohou být tak špatné, ale to neznamená, že se nemohou zhoršit.
Moderátorka: A blíží se nám volby.
Simon MacDonald: A pokud se Netanjahu a jeho čtyři koaliční partneři vrátí k moci, pak si myslím, že to vypadá dost ponuře, a to nejen pro vztahy mezi Spojeným královstvím a Izraelem. Myslím, že ten pesimismus by se projevil mnohem šířeji.
Moderátorka: A pokud jde o načasování těchto opatření, samozřejmě jsme měli určité výhrady k načasování uvalení sankcí. Myslíte si, že Velká Británie v tomto ohledu nezahrála dobře? Neměla to udělat až těsně před volbami, nebo bylo skutečně nutné to udělat právě teď, protože si možná myslíte, že je to správná věc, nebo protože to bylo v součinnosti s ostatními státy?
Simon MacDonald: Je to politické rozhodnutí. Zjevně to sehrálo roli v izraelské volební kampani. Netanjahu to využívá k posílení své kampaně tím, že izraelským voličům zdůrazňuje, že on je ten, kdo dokáže na mezinárodní scéně hájit zájmy Izraele, a to i vůči tak významnému hráči, jakým je Spojené království. Takže to již bylo zneužito. Ale to, co se dělo, na co pan Miliband reagoval, bylo strašné. To, co se letos v létě odehrálo na Západním břehu, bylo strašné. Dalo by se tedy stejně tak argumentovat, že se jednalo o opatření, které mělo být učiněno už dávno. Ale to je politický úsudek a tato vláda se rozhodla, učinila svou volbu.
163
Diskuse