Zelenskyj: Putin se Evropy nebojí

9. 10. 2026

čas čtení 5 minut
Jedním ze způsobů, jak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí ruským útokům a snaží se projevit odhodlání, je objevit se na nejnebezpečnějších místech, napsal Luis de Vega Hernández.

Činí tak od doby, kdy jeho ruský protějšek Vladimir Putin zahájil plnohodnotnou invazi v únoru 2022. V té době byl hlavním cílem Kremlu Kyjev, ale pokus byl odražen. V posledních týdnech Moskva zvýšila své letecké útoky a bombarduje město dnem i nocí, zasahuje řadu civilních cílů. "Chtějí, aby Ukrajinci — zejména ti v hlavním městě — odešli. Ve skutečnosti to bylo to, o co usilovali, když začala plnohodnotná invaze," řekl Zelenskyj během rozhovoru s EL PAÍS při návštěvě školy, která byla napadena v Kyjevě.

"Putinova taktika je co nejvíce eskalovat konflikt a on to udělá. A jak se blíží americké volby do Kongresu, bude to dělat stále častěji," předpovídá ukrajinský prezident s odkazem na hlasování, ve kterém budou v sázce Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu, které se uskuteční 3. listopadu ve Spojených státech a poslouží k posouzení úrovně podpory prezidenta Donalda Trumpa.

"Pamatujte, že v roce 2022 to byl jejich cíl: přimět lidi, aby opustili hlavní město, aby dokázali, že pokud nemáte hlavní město, nemáte ani zemi," ale "naše země je víc než jen hlavní město a hlavní město zůstává silné," dodává obklopen svým bezpečnostním týmem ve městě, kde neustále zní poplachy na mobily a sirény před leteckým poplachem, aby varovaly obyvatele před útoky. Kromě bombardování školy se Rusům podařilo také zasáhnout jeden z mostů přes řeku Dnipro dronem právě ve chvíli, kdy přes něj projížděl vlak metra.

"Nejde o vojenské cíle, ani nejsou na frontové linii," zdůrazňuje Zelenskyj. "Útočí, aby ochromili město a zabránili lidem chodit do školy nebo do práce, protože jejich děti nemohou kvůli všem těmto útokům chodit do školy nebo do školky," tvrdí prezident na školním dvoře asi 20 metrů od fasády budovy, kterou zasáhl dron.

"Snaží se uvrhnout Ukrajinu do chaosu a je pochopitelné, že lidé jsou demoralizováni," říká vážným tónem. První věcí, kterou prezident uvádí mezi nepřátelskými cíli, je logistika — včetně základních věcí, jako jsou potraviny a nemocniční zásoby. Zemědělství je také cílem, protože Ukrajina je považována za jednu ze světových obilnic. To vše má za cíl "jednoduše zničit schopnost lidí žít".

Těsně předtím, než se prezident objevil ve škole, kde už v době útoku začalo vyučování, se sirény znovu rozezněly. Nedaleko školy byly na obloze viditelné kouřové stopy a bylo slyšet výbuchy způsobené místní protivzdušnou obranou. Mezi delegací čekající ve škole se nikdo nepohnul a plánovaný program pokračoval. Mezi muži, kteří prezidenta doprovázeli, byl i ten, kdo neustále skenoval oblohu dalekohledem. Podle protokolu byli studenti přemístěni do bunkru a navzdory škodám nedošlo k žádným obětem.

Valentin, čtrnáctiletý student, se motá u houpaček a je rád, že zaspal a nešel do školy. "To patro je knihovna, to dole je počítačová učebna..." Vysvětluje, když ukazuje na horní patra budovy, kde oheň a rázová vlna zanechaly stopy.

"Svět může důvěřovat sdělením Kremlu a očekávat, že Putin s blížícími se volbami zintenzivní své kroky, aby ukázal svou sílu," říká Zelenskyj. Rusko "se nebojí Evropanů, ani ho sankce neovlivňují a samozřejmě své sdělení směřuje především na Spojené státy," dodává. Zároveň vzpomíná na své rozhovory s Trumpovým vyjednávacím týmem, vedeným Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem, kteří navštívili Kyjev 6. září. "Varoval jsem je, že budou vidět — zejména po volbách — masivní útoky, které přímo ovlivní civilní obyvatelstvo," poznamenává prezident. Každopádně zůstává přesvědčen o roli, kterou by Trump mohl sehrát při ukončení invaze, navzdory střetům, které oba zažili.

Kromě role Washingtonu — která byla často spojena s Moskvou — Zelenskyj poukazuje na některé z těch, kteří jsou podle něj v současnosti Putinovými spojenci. "Čína, Indie a další země mu opravdu pomáhají obejít sankce" a "také poskytují vojenské vybavení," kromě "Íránců", kteří nabízejí své "vojenské znalosti s drony". Teherán, věří ukrajinský lídr, je zdrojem velké části vojenské síly, kterou Moskva v současné válce nashromáždila.

Navzdory všemu ukrajinský prezident brání revoluci v zbrojním a obranném průmyslu, která umožňuje jeho zemi postavit se jedné z předních vojenských a ekonomických mocností světa. "Čelíme masivním útokům, které je velmi obtížné odrazit, ale daří se nám vítězit a máme velkou domácí výrobní kapacitu pro obranné drony a další systémy," vysvětluje. Poté však poukazuje na hlavní obrannou slabinu, kterou představuje nedostatek potřebných zbraní k boji proti balistickým raketám, které podle statistik z tohoto roku zasáhnou své cíle ve více než 90 % případů.

Zelenskyj neustále opakuje, že Kyjev bude i nadále hledat další financování, aby se pokusil řešit domácí nedostatek zbraní. A musí to udělat, zdůrazňuje, vzhledem ke proměnlivé povaze války — zejména díky pokroku ve zbraních a taktice — která nyní má jen málo společného s konfliktem, který začal 24. února 2022. Ale bez ohledu na to, kolik získají, "nebude to dost," říká.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
190

Diskuse

Obsah vydání | 9. 10. 2026