Nikdy v historii Oxfamu jsme nezažili takovou humanitární krizi, jako je ta v Gaze
20. 10. 2023
Našim zaměstnancům namísto poskytování humanitární pomoci jde o život. Potřebujeme okamžité příměří - v zájmu Palestinců i Izraelců, píše šéf britské pobočky humanitární organizace Oxfam GBDhananjayan Sriskandarajah.
Hodně nadějí se vkládá do otevření hraničního přechodu Rafáh, který umožní přísun pomoci z Egypta do Gazy. Ale ani 20 nákladních aut nevyřeší humanitární katastrofu, kterou vidíme v tomto obléhaném pásmu země. Joe Biden, Rishi Sunak a další světoví lídři by měli vyzvat k okamžitému příměří a k neomezenému a bezpečnému přístupu humanitárních pracovníků, aby mohli poskytovat pomoc a opravovat základní služby.
Oxfam poskytuje humanitární pomoc lidem, kteří se ocitli ve válce, již desítky let. Děláme to v Somálsku, Jemenu a Sýrii a již desítky let to děláme v Palestině. To, co se dnes děje v Gaze, však nemá obdoby.
Jinde by moji stateční kolegové poskytovali humanitární pomoc, v Gaze jim dnes jde o život. Jinde bychom s nimi byli v neustálém kontaktu; v Gaze jim dnes dochází baterie v telefonech, protože byla přerušena dodávka elektřiny. Jinde bychom sdíleli údaje o své poloze vůči bojovníkům, abychom zajistili bezpečnost zaměstnanců a civilistů; v Gaze dnes není v bezpečí nikdo.
Humanitární pravidla byla zahozena a zdvořilé prosby politiků o "minimalizaci civilních obětí" jsou v lepším případě naivní a v horším případě se zdají být slepé vůči nepředstavitelným hrůzám, které se v Gaze již odehrávají.
Nevíme jistě, kdo bombardoval arabskou nemocnici al-Ahlí, ale ztráta nejméně 500 životů je buď důkazem, že byl spáchán ohavný válečný zločin záměrným útokem na civilní infrastrukturu, nebo důkazem, že v tak hustě osídleném místě, jako je Gaza, je naprosto nemožné minimalizovat ztráty na životech civilistů. Vzhledem k tomu, že se to zvrhává v tvrzení a proti tvrzení o odpovědnosti, můžeme se shodnout na jedné věci: za smrt nemohou zranitelní lidé a statečný zdravotnický personál.
Situace, pokud jde o vodu, je potenciálně ještě smrtelnější. Více než dvěma milionům lidí, z nichž polovina jsou děti, je odepřena jedna ze základních životních potřeb; jsou nuceni pít špinavou vodu nebo zůstat bez ní. Bez funkčních toalet a s odpadem hromadícím se na ulicích hrozí, že se Gaza stane semeništěm cholery a dalších smrtelných nemocí.
Útoky na civilní infrastrukturu, její ničení nebo znehodnocování jsou porušením mezinárodního humanitárního práva. To, že Hamás drží rukojmí, je skutečně děsivé; zvěrstva, která páchá na izraelských civilistech, jsou srdcervoucí. Ani jedna z těchto skutečností však neospravedlňuje kolektivní trestání dvou milionů lidí a nepopírá odpovědnost Izraele za uspokojování těchto základních potřeb civilistů. Palestinci v Gaze nemají doslova kam jít a nezdá se, že by jim někdo chtěl nebo mohl pomoci. Rodinám hrozí smrt dehydratací a nemocemi.
Všichni rukojmí musí být propuštěni. Potřebujeme, aby izraelské úřady znovu zapnuly vodu a elektřinu pro celou Gazu. Potřebujeme palivo pro provoz vodních čerpadel a čističek odpadních vod. A potřebujeme bezpečný a neomezený přístup humanitární pomoci.
Diskuse