Je nějaká šance, že diplomacie na Blízkém východě nahradí násilí?

19. 10. 2023

čas čtení 4 minuty
Rozhlas BBC: Je nějaká šance, že diplomacie na Blízkém východě nahradí násilí? Mluvili jsme s lordem Peterem Hainem, bývalým britským ministrem pro Blízký východ, který má i zkušenosti ze Severního Irska a apartheidní Jihoafrické republiky, a  Dr. Khatibovou, ředitelkou Middle East Institute na londýnské School of African and Oriental Studies.

Zeptali jsme se lorda Haina, zda existuje způsob, jak prolomit zakořeněné tvrdé postoje.


Lord Peter Hain:
Problém je v tom, že postoje jsou tak zakořeněné a nezpracované, protože nyní již dlouho neprobíhá řádný diplomatický proces mírových jednání. Samotná izraelská vláda a Netanjahu a jeho krajně pravicoví kolegové o takový proces nejeví zájem. Jediné, co nás posledních několik týdnů hrůzy a teroru jistě naučilo, je, že tento problém nelze řešit terorem, jako tomu bylo při útoku Hamásu 7. října. 


Dr. Lina Khatib:  Řekla bych, že první věc, kterou je třeba udělat,  je příměří a pak je třeba znovu aktivovat mírový proces diplomaticky. USA zde mají obrovskou roli, oslovit nejen samotnou postavu Mahmúda Abbáse v palestinské samosprávě, aby palestinská samospráva mohla mít také kontrolu nad Gazou a nenechat  Gazu  v rukou Hamásu.

Moderátorka: Dobře, ale paní doktorko,, vidíte způsob, jak by Palestinská samospráva mohla Gazu kontrolovat? 

Dr. Lina Khatib: Myslím, že existuje. Myslím si, že jedním z klíčových problémů mezinárodního společenství je, že se právě angažuje u Mahmúda Abbáse, i když ví, že jeho vedení je slabé a že v Palestinské samosprávě není žádný jeho jasný nástupce. Ale jsou tu jiné osobnosti, které jsou velmi chytré, rozumné a ochotné se angažovat, což  mezinárodní společenství už ví. 

Moderátorka:  Lorde Haine, vy máte zkušenosti s mírovými jednáními v Severním Irsku a s tím, jak probíhala v Jižní Africe. Z vašich zkušeností vyplývá, že existuje cesta.

Lord Peter Hain:  Palestinské hnutí, které je masivně rozhádané, dost sektářské, a zčásti za to mohou  izraelské vlády a selhání mezinárodní diplomacie. Pokud vytvoříte vakuum neúspěšné diplomacie v neúspěšné mezinárodní fyzické angažovanosti i v rámci regionu, pak vytvoříte úrodnou půdu pro extrémy.

Moderátorka:  Pokud jde o myšlenku, aby obě strany spolu hovořily, a vy jste se zmínila, že prvním krokem je příměří. Ale na obou stranách panuje taková zuřivost, touha po pomstě a odplatě, že je těžké si představit, jak byste se k tomu mohli dostat.

Dr. Lina Khatib: Myslím, že je nutno poopravit tu věc, pokud jde o vnímání palestinských politiků jako sektářů. Já si nemyslím, že sektářství je v palestinském kontextu skutečně problémem. Zde máme politické rozdělení mezi lidmi, kteří většinou pocházejí ze stejného sektářského prostředí. Většina Palestinců, ať už v Hamásu nebo v Palestinské samosprávě, jsou shodou okolností muslimští sunnité. To, co máme, je politické rozdělení. Protože Hamás je podporován Íránem a je součástí sítě íránských zmocněnců a spojenců na Blízkém východě, kteří destabilizují situaci. 

Islámský džihád není spolupracovníkem Hamásu. Je to vlastně další spojenec přímo financovaný Íránem. A Írán má pro tyto zmocněnce jakousi dělbu práce. Samozřejmě, že přítomnost těchto různých milicí na místě velmi ztěžuje představu, že by dodržovaly příměří. Takže si myslím, že to bude velmi obtížné. 

Nicméně pokud Izrael přistoupí na příměří a Hamás ne, pak to samozřejmě staví Hamás do poměrně negativní situace. 

Takže si myslím, že kdybyste se lidí na místě zeptali, jestli chtějí v této fázi příměří nebo ne, tak si myslím, že bez ohledu na to, jestli s Hamásem sympatizují nebo ne, by pravděpodobně příměří chtěli.


Zdroj BBC Radio 4, World at One, středa 18. října 2023.

1
Vytisknout
2332

Diskuse

Obsah vydání | 23. 10. 2023