Mohou lidé způsobovat zemětřesení?

10. 9. 2012 / Miloš Kaláb

Kdo by chtěl lidem připisovat vinu za zemětřesení? Není toho dost s oteplováním Země? Nezeptá se zítra někdo, zdali mají lidé vinu na existenci slunečních skvrn nebo na neobyvatelnosti Venuše? Takové otázky je možné sice klást, ale jediná kladná odpověď je na otázku v titulku.

Pan Nick Statt se na toto téma rozepsal v americkém časopise Popular Science (2011/11 str. 90). Uvedl, že podle badatele Christiana Kloseho na Kolumbijské univerzitě v USA způsobili lidé za posledních 160 roků více než 200 zemětřesení o síle větší než 4,5. Badatel Klose se věnuje právě tomuto druhu zemětřesení. Vznikla a vznikají následkem vrtů, jimiž se získává přírodní plyn, ropa a minerály a také následkem stavby velkých přehrad. Nejznámější je zemětřesení o síle 7,9, k němuž došlo vinou přehrady Zipingpu v r. 2008 v čínské provincii Sečuan. Přehrada zadržovala 42,3 miliard krychlových stop vody (1,184 miliardy m3) a ta tlačila na tektonickou zlomovou línii pod nádrží. Tento tlak způsobil zemětřesení, při němž zahynulo téměř 80 tisíc lidí. Pan Klose přirovnal tlak vody na tektonickou desku k tlaku ruky na kus lepenky - obě struktury se prohnou. K zemětřesení došlo 2 roky po napuštění přehrady a jeho epicentrum leželo méně než 5 km od nádrže.

Švýcarské úřady v Basileji daly zavřít podnik na získávání geotermální energie poté, co v r. 2006 došlo k zemětřesení o síle 3,4. Hledání geotermální energie (páry) vyžadovalo provést vrty v zemské kůře do hloubky několika kilometrů. V místech s nedostatkem vody, jako bylo u Basileje, se do vrtů vhání pod tlakem voda, aby se v nich vytvořily trhliny. Říká se tomu hydraulické trhání (hydraulic fracturing čili fracking). Někdy způsobuje malé otřesy, ale ke skutečným škodám dochází tím, že se přebytek vody hromadí v trhlinách v hornině a tím horninu destabilizuje. Přehrady dosud způsobily kolem 76 zemětřesení zatímco důlní činnost jich má na svědomí nejméně 137, což je více než polovina všech zemětřesení, která způsobili lidé.

V r. 1989 došlo k zemětřesení o síle 5,6 v Newcastlu (Austrálie) přímým následkem těžby uhlí. Odstraňování milionů tun uhlí z hlubin vede ke stresu na zlomové línii, ale ještě větší nebezpečí představuje odstraňování vody, které doprovází těžbu uhlí. Pan Klose odhaduje, že se s každou tunou uhlí současně odčerpávalo 4,3x více vody, aby se zabránilo zaplavení dolů. Odstranění uhlí a vody změnilo dramaticky stabilitu hornin v dolech. Vzniklé zemětřesení způsobilo škody v hodnotě asi 3,5 miliardy dolarů, což je částka, která se téměř rovná zisku z těžby uhlí v tom dole za posledních 200 roků.

0
Vytisknout
3241

Diskuse

Obsah vydání | 11. 9. 2012