Channel 4 News: Macron varuje před ruskými útoky. Putin šílí, protože ví, že prohrává

18. 9. 2026

čas čtení 10 minut
Moderátor, Channel 4 News, pátek 18. září 2026, 19 hodin: Ukrajina čelí ruskému raketovému útoku a francouzský prezident varuje, že Moskva zintenzivnila svou hybridní válku proti Evropě. 

Dobrý večer. 

Zatímco Rusové jdou k volbám, prezident Putin dnes zintenzivnil své raketové útoky na Ukrajinu a Francie ho obvinila z hybridních útoků na Evropu. Prezident Macron nařídil zavést nová ochranná opatření proti kyberútokům a sabotáži kritické infrastruktury a obranných objektů. Kanadský ministr financí se dnes v Londýně setkal s britským ministrem financí  a poté v tomto pořadu vysvětlil, proč naléhá na Johna Healeyho, aby zvrátil odpor svého předchůdce vůči vstupu do nové kanadské Banky pro obrannou bezpečnost a odolnost, což by umožnilo uvolnit miliardy na výdaje na obranu.

 

Reportér: Ruský útok na tento ukrajinský osobní vlak si dnes ráno vyžádal jednu oběť a západní představitelé jsou čím dál více přesvědčeni, že Vladimir Putin útočí v reakci na rostoucí ruské ztráty na bojišti a ukrajinské údery hluboko na samotném území Ruska.

Minulý víkend byl tento vlak napaden krátce poté, co stejným nádražím projel Boris Johnson. Promyšlená eskalace? Ano, pravděpodobně, ale možná ne natolik, aby to naznačovalo, že Rusko usiluje o přímou konfrontaci s NATO. 

V pondělí ruská fregata, jako je tato, vystřelila světlice nebezpečně blízko dánského vojenského vrtulníku, který byl vyslán, aby ji natočil – což by vojenští experti mohli nazvat „podprahovým útokem“, opět těsně na hranici provokace širšího konfliktu. 

Zatímco na začátku minulého měsíce byla na letiště v Lipsku vyslána německá pyrotechnická jednotka poté, co se poblíž ukrajinských nákladních letadel nepodařilo odpálit dron nesoucí výbušniny. Němci nepochybují, že vinu nese Moskva. 

Dnes ráno tedy francouzský prezident v Elysejském paláci svolal lídry opozice své země na bezpečnostní briefing. Emmanuel Macron nařídil své vládě, aby vypracovala plány proti ruským útokům dronů a kybernetickým útokům.

Macron: "V posledních několika týdnech se hybridní hrozba, kterou Rusko představuje pro Evropany a Francii, zintenzivnila. Chci zdůraznit, že povaha ruské agrese a jejích hrozeb v Evropě se mění. Záměrem je zastrašit nás a zmařit naše úsilí o podporu Ukrajiny. Výsledek bude přesně opačný."

Reportér: Pokud jde o hybridní útoky, jedná se o pojem, který v dnešní době zřejmě pokrývá obrovskou škálu různých možných ruských scénářů.

Na druhém konci Evropy hovoří Polsko o potenciálních skutečných útocích dronů či raket na Evropu jako o součásti ruské eskalační kampaně. Ať tak či onak, Macron velmi jasně řekl, že Francie musí posílit svá opatření na vlastní ochranu.

Včera v noci bylo prezidentským dekretem více než 200 ruských poboček francouzského obchodního řetězce Auchan převedeno pod kontrolu Moskvy. Kreml obvinil Francii z jejího zapojení do války na Ukrajině. Totéž se stalo ruským dceřiným společnostem švýcarského giganta Nestlé, ačkoli Švýcarsko na Ukrajinu zbraně nedodává. A dnes byla  britská chargé d’affaires v Moskvě, předvolána na ministerstvo zahraničí na protest proti rostoucím dodávkám dronů a dalších zbraní ze strany Spojeného království. Andy Burnham minulý měsíc navštívil Kyjev a přislíbil větší vojenskou podporu.

Burnham: "A navzdory pobuřujícím výhrůžkám Ruska vůči mé zemi budeme i nadále podporovat obranu Ukrajiny."

Reportér: Západní představitelé se domnívají, že Vladimír Putin je rozrušen svým neúspěchem při dobývání Donbasu a snaží se zvýšit cenu za zapojení Západu. 

Dnes ráno 73letý ruský prezident elektronicky hlasoval v parlamentních volbách, prvních od jeho rozsáhlé invaze – volbách, z nichž je vyloučena většina protiválečných kandidátů a které mají posílit jeho autoritu po poklesu jeho popularity. Vzhledem k frontám u čerpacích stanic z minulého týdne, způsobeným ukrajinskými útoky dronů na ropné rafinerie, to bylo léto, kdy se ruská válka obrátila proti samotnému Rusku. Moskva se proto neomezuje pouze na útoky na Ukrajinu, ale naznačuje, že by mohla zajít ještě dál. Jak daleko? To zatím opravdu nevíme.

Moderátor: Vzhledem k tomu, že hrozba ze strany Ruska je v popředí rozhovorů světových lídrů, zejména pokud jde o to, jak maximalizovat výdaje na obranu, setkal jsem se s Françoisem-Philippem Champagnem, kanadským ministrem financí, který se právě vrátil ze schůzky s britským ministrem financí. Nejprve jsem se ho zeptal, jak podle něj by Kanada a Velká Británie mohly financovat výrazné zvýšení výdajů na obranu.

François-Philipp Champagne: „No, existuje řada iniciativ, ale myslím, že jednou z nich je nalezení způsobu, jak zřídit, pokud chcete, investiční banku pro obranu, která by podporovala naši průmyslovou základnu. Protože jednou z výzev, s nimiž se setkáváme v zemích NATO, a zejména v zemích G7, je rozsah a měřítko toho, co musíme udělat. Víte, svět se rychle mění a my musíme zvýšit naši průmyslovou kapacitu. Nejde tedy jen o nutnost z hlediska obrany, ale podle mě by to mohla být i součást průmyslové politiky.

Moderátor: Předchozí britský ministr financí nebyl příliš nakloněn tomuto nápadu, ale jak víme, John Healey v Kanadě myšlenku obranné banky podporoval. Myslíte si, že se tato propast nyní dá překlenout?

François-Philipp Champagne: Právě jsem se vrátil z britského ministerstva funancí, kde jsem se setkal s ministrem Healym. Důvěra je zásadní. Máme vysokou úroveň důvěry. A tak jsme vedli konstruktivní diskusi. Budeme v ní pokračovat. Myslím, že oba chápeme rozsah příležitostí i výzev zároveň. Prožíváme tak trochu zlatý věk v transatlantických vztazích. Potřebujeme nové instituce, potřebujeme vedení, potřebujeme vizi. A musím říct, že když mluvím s ministrem Healeym, nacházím právě to.

Moderátor:  Mám na mysli tu novou instituci v Kanadě, Obrannou banku. Británie také pracovala na nové instituci pro jakési multilaterální výdaje na obranu, která by mohla fungovat i v oblasti veřejných zakázek. Myslíte si, že by se tyto dvě věci mohly spojit?

François-Philipp Champagne: Velmi se doplňují, protože na jedné straně potřebujete financování, abyste mohli nakupovat. Myslím tím, že když se zamyslíte nad tím, jak byla Defense Security and Resilience Bank původně koncipována – jako způsob financování malých a středních podniků v našich zemích v době, kdy v některých z nich nebylo financování pro obranu zrovna snadno dostupné. 

Musíme to změnit, abychom mohli čelit současné situaci. Zároveň je zadávání veřejných zakázek něco, co musíme více řešit společně. Jde prostě o chytré, dlouhodobě plánované položky, pohonný systém, standardy – to jsou věci, na které se musíme zaměřit. Dává to tedy velký smysl.

Je to velmi účinné. Je to velmi účinné v době, kdy naší největší výzvou je rychlost, rozsah a měřítko toho, co musíme udělat. Řekl bych, že jsme v dobré pozici – britský ministr financí, já, Spojené království a Kanada – abychom v tom šli příkladem.

Moderátor:  Mám na mysli, že jde do značné míry o tvrdou válku. Jste také v obchodní válce s USA. Premié rMark  Carney, hovořil o tom, že jste terčem útoků. Jaký dopad měla tato válka dosud?

François-Philipp Champagne: Daří se nám dobře. Myslím, že zjistíte, že kanadská ekonomika je možná odolnější, než lidé očekávali. Víte, pokud jde o obchod, patříme mezi země s nejvyšší mírou integrace se Spojenými státy. A proto se tehdy uvažovalo, co se stane s kanadskou ekonomikou? A myslím, že kanadští pracovníci prokázali odolnost. Kanadské podniky, kanadská ekonomika – máme nejnižší čistý dluh v poměru k HDP a úvěrový rating AAA v rámci G7 společně s Německem. Příběh Kanady je třeba vyprávět.

Moderátor: Trumpova obchodní válka vás tedy nehání do náruče Evropy, jak to někteří lidé charakterizují, a nenutí vás hledat nové partnery.

François-Philipp Champagne:  Myslím, že jsme oba suverénní subjekty, ale společně jsme silnější. Myslím, že si lidé doma uvědomují, že existuje pocit sdílených hodnot, pocit sdílené vize, pocit sdíleného osudu. Ale jako suverénní národy se také můžeme rozhodnout řadu věcí přetvořit, dívat se do budoucnosti a hledat příležitosti.

Moderátor:  Mohu se vás zeptat na ekonomický dopad války s Íránem? Kanada tuto akci do značné míry podpořila, ale ekonomický dopad je nyní skutečně pociťován po celém světě. Stojí to za to?

François-Philipp Champagne: Rychlost, s jakou se globální události promítají do otázek cenové dostupnosti, je podle mě bezprecedentní. Lidé, kteří to sledují v Leedsu, Londýně nebo v Durhamu, se dívají a říkají si: „Tito lidé neudělali nic špatného, a najednou stoupnou ceny benzínu, jako v Kanadě, nebo ceny potravin.“ V Kanadě panuje pocit ztráty kontroly, protože k těmto událostem dochází, aniž by někdo udělal něco špatného. Naše reakce na to by tedy byla: co je v současné době jistota? Jistota spočívá v tom, soustředit se na to, co můžete ovlivnit.

Moderátor:  Máte ale také tu výhodu, že můžete těžit z ceny ropy.

François-Philipp Champagne: No, jsme energetická supervelmoc, což nám dává výhodu, ale je to také příležitost a odpovědnost. Příležitost spočívá v tom, že můžeme samozřejmě zásobovat naše partnery. A proto, když se vrátím k ekonomické odolnosti – jako energetická supervelmoc bychom mohli být preferovaným partnerem – není překvapivé, že chcete řešit svou energetickou bezpečnost s důvěryhodným partnerem. A důvěra je, jak víte, slovo, které se v dnešní době s Kanadou spojuje nejvíce. A proto, když přehodnocujete své dodávky energie, myslím, že vám Kanada okamžitě přijde na mysl. A právě proto v tom vidím výzvu, ale také příležitost, abychom společně udělali více.

-1
Vytisknout
842

Diskuse

Obsah vydání | 18. 9. 2026