Obamova politika nevídané povolnosti vůči protivníkům a maximální přísnosti ke spojencům skončí za několik týdnů

12. 10. 2016 / Karel Dolejší


Existuje naprosto mizivá pravděpodobnost, že by Spojené státy ve zbytku funkčního období Baracka Obamy něco podnikly pro obležené východní Aleppo. Jako vůbec první byla vyloučena možnost humanitárního leteckého mostu, údajně "příliš riskantní". Jako druhá byla vyloučena varianta útoku na režimní vojenská letiště, z obavy, že by přitom mohlo dojít k usmrcení ruského personálu.


Zničené východní Aleppo padne do rukou jednotek podporujících Bašára Asada pravděpodobně ještě do konce roku. Proti bombardování, dělostřelecké palbě, dobývání ani následným represím Američané nepodniknou nic, co by stálo za řeč. Ledaže by obránci zázrakem vydrželi do výměny v Bílém domě. To je však vysoce nepravděpodobné.

Protivníkům Spojených států se za slabošského prezidenta Obamy dařilo nejlépe v historii. Asad může používat chemické zbraně, bombardovat nemocnice, pekárny, tržiště a záchranáře, ale nic se mu nestane, zatímco syrská opozice čelila opakovanému pomlouvání, veřejnému shazování přímo z úst Baracka Obamy a také výhrůžkám, které vyvrcholily při posledních jednáních o tzv. příměří s Ruskem, během nichž americký útok zabil řadu předáků umírněnějších uskupení, kteří právě plánovali další pokus o proražení blokády Aleppa. Putin může na východní Ukrajině po léta udržovat ozbrojený konflikt s konstantním nasazením velkého množství těžkých zbraní, avšak je to Kyjev, na který Obamova administrativa vyvíjí systematický politický nátlak, žádá ústupky a neprodá mu zbraně.

Pokud Saúdská Arábie nezvládne konflikt v Jemenu, budou do něj, podobně jako již do konfliktu v Sýrii, zatahováni další vnější aktéři. Íránem podporovaní Húsiové udělali velikou chybu, když v neděli ostřelovali americkou loď. (Je téměř vyloučeno, aby to provedl někdo jiný.) Není v zájmu Spojených států ani Evropské unie, aby Saúdové vynucenou intervenci v Jemenu prohráli. Jde o to, jakým způsobem přivedou konflikt ke konci. Konflikt, který nezačali a který si ani nevybrali.

Namísto zbraňového embarga požadovaného mediálními aktivisty, kteří ani jednou nezmíní íránskou podporu protivníkům Saúdů, jemenským Húsiům, bude zvolena sofistikovanější reakce na saúdské vedení letecké války. Dojde zřejmě k omezení přístupu k západní výzbroji, případně budou Američané požadovat kontrolu nad procedurami výběru cílů tam, kde dochází k nasazení jimi dodaných zbraní. Tlak bude směřovat k zefektivnění saúdských leteckých operací a k omezení civilních obětí - ne k tomu, aby se Saúdové vzdali a nechali Írán zvítězit v konfliktu v sousední zemi, po němž by následovala přeshraniční subverze zaměřená na saúdské šíitské obyvatelstvo. V sázce je přežití Saúdské Arábie, ta proto válku neukončí, dokud nedojde k zabezpečení jejích zájmů.

V případě hypotetického uvalení jednostranného zbraňového embarga prosazovaného mediálními aktivisty by Rijád byl nucen nakupovat místo moderních zbraní "hloupou" leteckou munici u pákistánských nebo tureckých výrobců a nahrazovat pak kvalitu kvantitou. To co dnes mediálním aktivistům nejvíce vadí, to co bývá eufemisticky označováno za "vedlejší škody" - počet zabitých nevinných civilistů - by se pak velmi rychle začal šplhat k počtům, které již pozorujeme v Sýrii.

0
Vytisknout
3034

Diskuse

Obsah vydání | 13. 10. 2016