Plzeňská práva pro všechny ! A Rathovi psí smrt...

21. 8. 2012

odpověď Janu Potměšilovi na jeho text "Žádné extrabuřty pro oblíbené agresivní politiky", jako reakce na článek Štěpána Kotrby "Nemorálka a protizákonnost výroku soudu v případu Rath"

Nabízí se srovnání s kauzou bývalého vysokého funkcionáře ODS a senátora A. Nováka. Soud mu prokázal (!!!) přijetí úplatku 2,27 mil. DM (cca 40 mil. Kč). Pokud je mi známo, tento pán vazebně stíhán NEBYL a nebyl mu ani blokován majetek, píše čtenář Ladislav Brzobohatý.

Přitom vazba z důvodu vyhýbat se řízení, případně útěku (potenciálně hrozilo 5-12 let natvrdo), byla docela zdůvodnitelná (1981-1990 žil jmenovaný v zahraničí - mohl tam mít vhodné existenční podmínky) . V první instanci byl odsouzen k dvouleté podmínce a (vzhledem k výši úplatku směšné) pokutě 5 mil. Kč (zbytek úplatku byl tímto legalizován?!?!). Po odvolání dostal letos v červenci čtyři roky "natvrdo", pokuta údajně zůstala. Do věznice, pokud je známo, zatím nenastoupil a v poklidu podniká a rozmnožuje svůj majetek.

Případ autonehody a okolnosti vyšetřování pana Janouška ani netřeba připomínat (předpoklad: případ se povleče dostatečně dlouho, aby se na to víceméně zapomnělo, pak to skončí nějakou směšnou podmínkou a "mimosoudním" vyrovníním.). Sraženou ženou byla dle informací redakce manželka šéfa tržnice SAPA. Takže s těmi extrabuřty to je v reálu dost odlišné od výkladu Mgr.Potměšila a rána trochu "podpás".

Pozn. ŠOK: Pokud psané právo (ius scriptum) nesleduje nepsané, přirozené právo (ius non scriptum) a nemá rysy spravedlnosti jako aristotelovské ctnosti, je pouhou zvůlí právě panující moci. Platónova řečnická otázka na úvod Ústavy (Politeia) "co je spravedlnost", definovala odpověď jako úhelný kámen veškerého právního myšlení od té doby. Moc jednající na základě platného práva je legální, nemusí mít však legitimitu. Legitimitou nemíním krvelačné vytí davu, lynčujícího nebo chtějícího lyčnovat toho, který se dřív povyšoval. Myslím tím společenské zmocnění se týraného úspěšně zastat. Proces legitimování činí moc akceptovatelnou v očích těch, kterým vládne. Aristotelés v Etice Nikomachově píše, že zákony, které se týkají typických případů, někdy vedou k nespravedlnostem. Soudcům radí proto jako "opravu zákonné spravedlnosti" slušnost či férovost (řecky epieikeia, latinsky aequitas, anglicky equity nebo fairness, dle Havla "duch zákona"). Rawls pak chápe Teorie spravedlnosti jako slušnosti 1. Právě tupý právní formalismus a absence fairness v soudcovském chápání práva udělal z moci soudní v Česku plzeňskou karikaturu, jíž je Jan Potměšil živým příkladem.

1 Rawls, John.: Theory of Justice, Harvard University Press, Cambridge, 1971,, str. 12, 118 an. česky - Teorie spravedlnosti, Victoria Publishing, Praha, 1995.

0
Vytisknout
5214

Diskuse

Obsah vydání | 22. 8. 2012