Pavel Kohout nás baví. Jeho rozumování je ale pro Česko nebezpečné

17. 12. 2011 / Petr Wagner

Pavel Kohout se opět pouští do analýz. Tentokrát nepředpovídá jako začátkem roku 2008, že USA mají nejzdravější finance na světě, ale pouští se do teorie her v souvislosti s angažovaností ČR v kapitalizaci MMF.

Pan Kohout svůj příklad poněkud popletl. To se mu ostatně stalo již s financemi USA. Vytváří zmatek. Česko je v jeho představách slabý hráč a mělo by vyčkávat, co se bude dít.

Takže pro pořádek. Pokud nahlédneme současnou mnoharozměrnou situaci teorií her, jde zcela jednoznačně o hru s nulovým součtem v rámci Evropy. V rámci světa bych si jist nebyl.

Jinými slovy: jde o problém obecní pastviny. Pokud mám víc krav a víc spasou při stejné velikosti pastviny, někdo bude mít krávy hladové nebo na jatkách.

V rámci Evropy v této hře nelze vyhrát ani získat dlouhodobou výhodu na úkor jakéhokoliv hráče. A to nejenom pro naší velmoc - Česko, ale dokonce ani pro žádnou jinou. V historii to zkoušeli mnozí - Němci, Francouzi, Britové, Rusové. Nepovedlo se to nikomu zaplatili všichni Evropané.

Nemyslím, že jde příliš o příští rezervní měnu světa. Spíš o to, zda bude svět a nějaká měna. Dnes je situace, kdy nelze čekat. Naopak je třeba nenechat se zbavit iniciativy.

Pan premiér s věčným přemýšlením zda pásek, nebo šle, pan ministr zahraniční s puberťáckými vtípky, pan prezident s narcistní touhou být v médiích, tito géniové Česko spolehlivě vyřadí z jakéhokoliv rozhodování.

Pak se velmi rychle můžeme, jako již mnohokrát v historii ocitnout v mlýnku na maso, aniž bychom věděli proč a mohli to jakkoliv ovlivnit.