Jde o okolnosti, za jakých Heider Heydrich získal vztah k Panenským Břežanům

9. 4. 2011 / Pavel Urban

Nedávno vzrušil českou veřejnost, nebo aspoň tu část, která stále považuje druhou světovou válku za aktuální věc, zpráva, že syn někdejšího zastupujícího říšského protektora Heydricha chce pomoci sehnat peníze na opravu zámku v Panenských Břežanech, kde jeho rodina za války bydlela.

Někteří tento plán bezvýhradně, a většinou i bez vysvětlení, odmítli. Jiní namítají, že syn nemůže za otce. Někteří v tom dokonce vidí akt smíření Čechů s Němci.

Dejme tomu, že by Heider Heydrich usiloval o záchranu objektu, ke kterému nemá osobní vztah nebo tento vztah vznikl až po válce. V tom případě by byla otázka jeho původu skutečně irevalentní. A připomínka jeho otce ránou pod pás, pokud by ji Herr Heydrich nepřipomenul sám.

Tak tomu ale není. Starý pán podle všeho usiluje o záchranu domu, ve kterém prožil část svých klukovských let. Na tom jistě také není nic špatného. Jenže skutečnost, že mladý Heider prožil tato léta právě zde je bohužel neoddělitelně spjata s vysláním jeho otce do tehdejšího Protektorátu coby nejvyššího představitele okupační moci. A nepřímo i s jeho vládou i odplatou za jeho smrt, díky němuž se Heydrichovo jméno stalo symbolem nejhoršího nacistického teroru, jaký Češi za války zažili.

Přijmout za této situace nabízenou pomoc by skutečně byl krok ke smíření. Nikoli však s Němci, ale s Heydrichem seniorem osobně. Zdůrazňuji : nejde o osobu jeho syna. Jde o okolnosti, za kterých Heider Heydrich získal svůj vztah k Panenským Břežanům.

Člen vedení Svazu bojovníků za svobodu a odbojový veterán Pavel Vranský prohlásil, že by ten zámek raději zboural. Nedivím se mu.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 8.4. 2011