Zdá se, že globální produkce uhlíku se zastavila: úroveň emisí v roce 2025 byla v zásadě podobná jako v předchozím roce. Analytici UNEP se však zdráhali hovořit o vrcholu či stabilizaci, a to vzhledem k obrovským nejistotám v geopolitice a zvýšené závislosti na fosilních palivech, a to i přes silný růst v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Snížení emisí skleníkových plynů o 18 % do roku 2030 a o 45 % do roku 2045 by přineslo velkou šanci omezit nárůst teploty na 1,7 °C nad předindustriální úrovní. I tak by se jevy, jako jsou rekordní vlny veder z posledních několika měsíců, mohly vyskytovat často a běžně, ale mohlo by to zabránit jejich drastickému zhoršení.

Vlády jsou již roky varovány, že čas se krátí, uvedla Inger Andersenová, výkonná ředitelka UNEP. „[Dříve jsme říkali], že stále existuje šance, pokud vynaložíme toto herkulovské úsilí [k udržení se v rámci limitu 1,5 °C],“ řekla. „Nyní je jasné, že toto herkulovské úsilí nebylo vynaloženo. Odkládali jsme to a nyní říkáme, že tato příležitost již pominula.“

Přesto vyzvala země, aby se držely cíle 1,5 °C – ústředního bodu Pařížské klimatické dohody. „Můžeme zajistit, aby překročení tohoto limitu bylo co nejkratší. Není čas hodit ručník do ringu a vzdát se. Jde o to, jak najít cestu zpět, a to co nejdříve a nejrychleji.“

Za vlády Donalda Trumpa se USA – druhý největší emitent na světě po Číně – stáhly z Pařížské klimatické dohody a hrozí, že zvrátí svůj dlouhodobý trend klesajících emisí skleníkových plynů.

Bill Hare, výkonný ředitel think-tanku Climate Analytics, řekl: „Všechny vlády mají co dělat, ale zejména je na čase, aby velcí producenti fosilních paliv, jako jsou USA a Saúdská Arábie, kteří produkují 20–25 % fosilních paliv na celém světě, přestali hrát politické hry a postavili se tváří v tvář vědecké realitě. Právě teď se dívají na oheň, popírají jeho existenci a přilévají do něj další benzín, zatímco jejich vlastní občané čelí stále častěji spalujícímu horku, lesním požárům a dalším dopadům.“

Zdá se, že neústupnost USA ovlivnila i další země – podle analýzy UNEP byly loňské závazky týkající se skleníkových plynů znatelně slabé. Na klimatickém summitu COP30 v Brazílii loni v listopadu měly vlády v rámci Pařížské dohody přijmout nové závazky ke snížení emisí. Přijaté závazky však zdaleka nebyly dostatečně silné.

I kdyby byly všechny tyto aktualizované závazky splněny, teploty by podle prognóz UNEP stále stouply o 2,6 °C nad předindustriální úroveň, což by ohrozilo život v rozsáhlých částech světa. Ani politika neudržela krok se závazky: při současných politických opatřeních po celém světě by teploty stouply o 2,8 °C. Každých pět let emisí skleníkových plynů na současné úrovni zvyšuje prognózy globálního oteplení o 0,1 °C. Vědci se také obávají, že čím větší bude odchylka, o kterou překročíme hranici 1,5 °C, tím větší bude pravděpodobnost spuštění bodů zlomu v klimatickém systému.

Mohamed Adow, ředitel think-tanku Power Shift Africa, uvedl: „Tragédií je, že řešení máme na dosah ruky. Solární a větrná energie rostou mnohem rychleji, než kdokoli očekával, přesto se vládám stále nedaří dostatečně rychle upustit od fosilních paliv. Technologie se řítí vpřed, zatímco politické vedení váhá.“

Nedostatečnost závazků jednotlivých zemí má být napravena v rámci mechanismu Pařížské dohody zvaného „globální bilance“, což je hodnocení emisních cílů naplánované na rok 2028. I to je však nyní zpochybněno: tento týden se Mezivládnímu panelu OSN pro změnu klimatu nepodařilo stanovit harmonogram zveřejnění své nejnovější zprávy před globální bilancí, což by vládám znemožnilo posoudit svůj pokrok na základě nejnovějších vědeckých poznatků.

Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu a jeden z předních světových klimatologů, uvedl, že spory ohledně načasování zpráv IPCC nesmí brzdit vládní opatření. „Pokud budou splněny všechny současné národní závazky, globální emise podle prognóz dosáhnou do roku 2035 přibližně 50 gigatun ekvivalentu oxidu uhličitého ročně, zatímco by měly být pod hranicí 35 gigatun. Vědecké poznatky jsou již jasné. Vyrovnání tohoto rozdílu je otázkou politického jednání, nikoli nedostatku vědeckých důkazů,“ uvedl.

Jedním ze způsobů, jak rychle omezit oteplování, je podle UNEP snížení emisí metanu, skleníkového plynu, který je 80krát účinnější než oxid uhličitý.

Zdroj v angličtině ZDE