Goebbels tleská z pekla: Izrael je v šoku poté, co Navi Pillayová získala Nobelovu cenu za mír

9. 10. 2026

čas čtení 4 minuty
 

Navi Pillayová se účastnila právnického semináře v Německu, když ji organizátoři požádali, aby se posadila. Ve svých 85 letech se obávala, že se jejím dětem stalo něco strašného. Místo toho se dozvěděla, že získala Nobelovu cenu míru za rok 2026, píše  Kenneth Glade,

Jihoafrická právnička přiznala, že byla ohromena. „V mnoha oblastech mého života jsem byla poctěna, ale v 85 letech už člověk nic takového nečeká,“ řekla na tiskové konferenci. „Toto je největší a nejlepší cena, jakou jsem kdy dostala.“

Předseda Nobelova výboru Jørgen Watne Frydnes žertoval, že organizátoři měli před oznámením potíže se s ní spojit, píše NRK. „Když vidíte, že volá norské číslo, zvednete to,“ řekl Frydnes.

Načasování působilo symbolicky. Pillayová obdržela zprávu v Norimberku, historickém městě, kde byli po druhé světové válce souzeni nacističtí vůdci.

 

Čtyři desetiletí spravedlnosti

Pillay strávila více než čtyři desetiletí tím, že se podílela na utváření moderního mezinárodního trestního práva. Její kariéra zahrnuje působení ve funkci vysoké komisařky OSN pro lidská práva v letech 2008 až 2014 i významné soudní funkce u mezinárodních soudů.

Během svého působení v čele tribunálu OSN pro genocidu ve Rwandě sklidila chválu za svůj bystrý rozum. Její bývalý kolega Erik Møse pro NRK uvedl, že prokázala pozoruhodnou oddanost, a dodal: „Já sám jsem velmi oceňoval její smysl pro humor.“

Působila také jako soudkyně u Mezinárodního soudního dvora a vedla významná vyšetřování. Nobelova komise konstatovala, že „čelila hluboké, strukturální diskriminaci, segregaci a vyloučení.“

Právní vědci ji považují za klíčovou osobnost. Odbornice na mezinárodní právo Sofie Høgestølová v rozhovoru pro rozhlasovou stanici uvedla, že Pillayová je „jedním z největších profesních vzorů, jaké si lze představit.“

Mezinárodní setkání s vysokými sázkami

Ocenění je udělováno v době, kdy jsou mezinárodní právní orgány vystaveny politickému tlaku. Pillayová vedla vyšetřování OSN, které v roce 2024 dospělo k závěru, že válečné zločiny spáchaly jak hnutí Hamás, tak izraelské ozbrojené síly. O rok později napsala komentář, v němž prohlásila, že Izrael spáchal v Gaze genocidu.

Izraelská vláda reagovala rozhořčeně. Izraelské ministerstvo zahraničí na X napsalo, že „Joseph Goebbels jistě tleská z pekla“, a označilo toto ocenění za „groteskní zneužití“ k legitimizaci protiizraelské nenávisti.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk rozhodnutí pochválil a označil jej za „společné vítězství lidských práv a boje za spravedlnost a odpovědnost“. Předsedkyně Mezinárodního trestního soudu Tomoko Akane zdůraznila, že toto uznání má zásadní význam v případě porušování mezinárodního práva.

Výzkumníci v oblasti míru pochválili výbor za jeho jasný postoj. Ředitel PRIO Haakon Gjerløw řekl pro NRK: „Chtěl bych výbor pochválit za to, že se nevzdal ani neopustil bojiště jen proto, že by mohly následovat reakce.“

Obrana globálního řádu

Organizace na ochranu lidských práv uvítaly tuto cenu jako zásadní obranu globálních standardů. Ředitel Amnesty International John Peder Egenæs pro NRK uvedl, že mezinárodní právo „musí platit pro všechny“ a nemůže být jen ‚menu‘ pro supervelmoci.

Norský premiér Jonas Gahr Støre poblahopřál Pillayové a vyjádřil naději, že toto ocenění posílí úsilí o ochranu lidských práv. Støre ocenil její celoživotní angažovanost za spravedlnost v Jižní Africe, Rwandě a Palestině.

Oficiální slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince v Oslu, v den výročí úmrtí Alfreda Nobela. Pillayová byla vybrána z 287 nominovaných kandidátů, mezi nimiž byl i americký prezident Donald Trump.

3
Vytisknout
395

Diskuse

Obsah vydání | 9. 10. 2026