Vládní pravicová koalice vedená SDS si v květnu zajistila těsnou většinu ve slovinském parlamentu díky podpoře prokremelské strany Resni.ca. Koalice poté rychle předložila nové pozměňovací návrhy k návrhu zákona o veřejnoprávních médiích, u nichž kritici obávají, že vládě poskytnou větší kontrolu nad Slovinskou rozhlasovou a televizní společností (RTVSlo) a omezí redakční nezávislost této stanice.

Tyto pozměňovací návrhy, předložené v srpnu, přiměly Evropskou federaci novinářů k vydání výzvy k „ochraně institucionální a redakční nezávislosti“ RTVSlo. Lhůta pro veřejné připomínkování změn návrhu zákona skončila již 9. září, čímž se otevřela cesta k parlamentnímu hlasování.

„Janša postupuje rychle s vojenskou disciplínou,“ říká Marko Milosavljevič, profesor mediálních studií na Univerzitě v Lublani.

Janšova vládní koalice také prosadila vypsání nezávazného referenda na 11. října o zrušení koncesionářských poplatků veřejnoprávní stanice, což by znamenalo, že RTVSlo by byla při financování závislá na státním rozpočtu.

Zdroj v angličtině ZDE

Zrušení koncesionářských poplatků již kritizovali mediální odborníci – a to z dobrého důvodu. Maďarská vláda tak učinila již v roce 2004, načež vláda Viktora Orbána z Fideszu v roce 2011 zrušila poplatky, které mediální subjekty platily nezávislé tiskové agentuře MTI. Výsledkem bylo, že v době, kdy Fidesz na začátku tohoto roku přišel o moc, se všechna média stala pouhými vládními hlásnými trubkami. Teprve nyní, poté, co strana Tisza Petera Magyara zvítězila ve všeobecných volbách, může země začít obnovovat alespoň zdání nezávislosti veřejnoprávních vysílatelů. Nová legislativa počítá s tříletým rozpočtem pro veřejnoprávní média s účinností od roku 2028, ten však bude rovněž přidělován parlamentem.

Podobně i v České republice radikálně-populistická vláda Andreje Babiše prosazuje svůj volební slib nahradit od roku 2027 veškeré koncesionářské poplatky přímými dotacemi ze státního rozpočtu. Ačkoli vláda tvrdí, že tím sníží zátěž domácností a zavede „stabilní a předvídatelné“ financování, kritici se obávají zvýšeného politického vlivu na veřejnoprávní vysílatele.

Obavy o budoucnost RTVSlo ještě více podněcují členové vlády, kteří se pravidelně vyhýbají rozhovorům s veřejnoprávní stanicí a bagatelizují její význam v souladu s dlouhodobými konspiračními narativy strany SDS, které považují svobodný tisk, občanskou společnost a nezávislou justici za nepřátele. Za to si Janša vysloužil nechvalně známou přezdívku „Princ temnoty“, stejně jako podporu národně-konzervativních vůdců v zahraničí, včetně Orbána v době, kdy byl ve funkci, amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

Politický komentátor Aljaz Pengov Bitenc tvrdí, že nejnovější útoky na veřejnoprávní média jsou součástí agendy Janšovy vlády, jejímž cílem je „zasáhnout vše, co tuto zemi od 80. let učinilo tak liberální, jak jen mohla být“. Janšu popisuje jako „posledního leninistu“ kvůli jeho bolševickému železnému sevření nad SDS a disciplíně ve vládě, která vyžaduje bezpodmínečnou loajalitu.

Pod novým vedením

Obavy, že Janša by tentokrát mohl zanechat trvalejší stopu ve slovinské mediální krajině, ještě umocňují nejnovější změny vlastnických vztahů u komerčních médií.

29. května došlo ke změně vlastníka jednoho z předních slovinských zpravodajských kanálů N1, když společnost United Group, poskytovatel telekomunikačních a mediálních služeb v jihovýchodní Evropě, prodala svou síť Adria News Network (ANN) společnosti European Future Media Investments (EFMI). Součástí sítě ANN jsou kanály N1 v Srbsku, Bosně a Hercegovině a dalších zemích západního Balkánu, kde často představují jeden z posledních zbytků nezávislého zpravodajství.

Mezinárodní tiskový institut (IPI), organizace dohlížející na svobodu médií, se k této akvizici v září vyjádřil takto: „Bez zavedení významných ochranných opatření se IPI obává, že by tato transakce mohla významně ovlivnit situaci nezávislého žurnalismu na Západním Balkáně, představovat hrozbu pro investigativní žurnalistiku a vést k oslabení mediálního pluralismu.“

Tato akvizice vyvolala obzvláštní obavy, protože společnost EFMI je podporována portugalským investičním fondem Alpac Capital, v jehož čele stojí Pedro Vargas David, jenž má úzké vazby na osoby z okruhu Orbána a jeho strany Fidesz. Alpac Capital již v roce 2022 koupil panevropskou televizní stanici Euronews; následné reportáže deníků Le Monde a Direkt36 odhalily, že tato akvizice byla z velké části financována maďarským státním kapitálem a společnostmi blízkými Orbánovu propagandistickému aparátu.

Marko Ribac, výzkumník v oblasti vlastnictví médií v lublaňském Mirovni institut (Institut míru), zdůrazňuje, jak znepokojivé je, že „k netransparentnímu prodeji médií kritických vůči Aleksandaru Vučićovi fondu spojenému s Orbánem došlo“ těsně předtím, než prezident vyhlásil předčasné volby na 25. října.

Ribac dodává, že „za pět let své existence se N1 Slovenija etablovala jako důvěryhodný a široce čtený online portál s pracovitým týmem oddaných novinářů, který přinesl několik důležitých hloubkových a investigativních reportáží.“

Slovinský úřad pro ochranu hospodářské soutěže (AVK) zatím převzetí N1 neschválil, ale mediální analytici se obávají, že Janšova vláda je odhodlána pokračovat ve významné restrukturalizaci mediálního prostředí v zemi.

„Složení voličů podporujících Jansu a SDS se změnilo,“ říká Pengov Bitenc a poukazuje na to, že „čtvrtina voličů SDS je ve věku 18–25 let“, ačkoli tato skupina voličů zatím netvoří pevnou základnu podpory pro stranu.

Pengov Bitenc tvrdí, že Janša je „v boji o moc bezohledný a pro její získání se nezastaví před ničím“. Domnívá se, že kontrola a přístup k mediálnímu obsahu jsou pro Janšův cíl upevnění podpory SDS klíčové, přičemž poznamenává, že „méně regulace znamená, že se do éteru může dostat více nekvalitního mediálního obsahu“.

Slovinský premiér Janez Janša (vlevo) a tehdejší maďarský premiér Viktor Orbán (vpravo) hovoří během Strategického fóra v Bledu ve Festivalové hale v Bledu ve Slovinsku, 31. srpna 2020. EPA/IGOR KUPLJENIK

Nesrozumitelná galaxie SDS

Ještě se nestačil usadit prach po převzetí ANN, když slovinský investigativní server Necenzurirano.si informoval, že společnost Alpac Capital by mohla vést jednání o převzetí i stranického kanálu SDS Nova24TV.

Během Janšova předchozího působení ve vládě, v letech 2020 až 2022, se Nova24TV dostala pod drobnohled mediálních hlídacích psů kvůli šíření krajně pravicového obsahu, konspiračních teorií, antisemitských klišé a dezinformací, stejně jako kvůli tomu, že v letech 2017 až 2022 byla ve vlastnictví maďarského podnikatele Petera Schatze, což sloužilo jako zadní vrátka pro vliv strany Fidesz ve Slovinsku.

„Nechápu, jak by to všechno mohlo být ziskové,“ říká Pengov Bitenc o Nova24TV a dodává, že „kdyby nebylo Viktora Orbána, už by to dávno zkrachovalo.“

Navzdory historickým vazbám SDS na Fidesz a oligarchy spojené s touto stranou se slovinští pozorovatelé médií a politiky zdráhají spekulovat o možném maďarském vlivu na nejnovější změny v mediálním prostředí.

„Je příliš brzy na to, abychom mohli něco pozorovat,“ říká Ribac na otázku ohledně přetrvávajícího vlivu Fideszu, dodává však, že oficiální „údaje stále ukazují, že ve vlastnických strukturách dvou mediálních společností SDS figurují maďarské firmy blízké Orbánovi“, čímž naráží na společnosti Hespereia, Ridikul a R-post-R ve vlastnických strukturách společností Nova Hisa a Nova24TV spojených se SDS.

Pengov Bitenc souhlasí a uvádí, že „netransparentnost galaxie SDS“ je důležitým faktorem při posuzování vazeb SDS na Orbána a další nacionalisticko-populistické vůdce, přičemž dodává, že pokud jde o stranu a média, „vše lze popřít, dokud se neprokáže opak“.

Stisk se může ještě zesílit i bez Orbána

Milosavljevič říká, že by to bylo pouze „divoké hádání, co by se mohlo stát dál“. Poukazuje na další důležité aktéry na slovinském a širším regionálním trhu, mezi něž nedávno patřily transakce společnosti United Group s českou investiční skupinou PPF, které vedly k potlačení stanic N1 a Nova S v nabídce srbských kabelových operátorů poté, co je PPF prodala státní společnosti Telekom Srbija.

Kromě toho v roce 2024 získala technologická a investiční skupina e& ze Spojených arabských emirátů kontrolní podíl v telekomunikačních aktivech PPF v Bulharsku, Maďarsku, Srbsku a na Slovensku, čímž připravila půdu pro historický vstup SAE na trhy EU a trhy kandidátských zemí EU. Vzhledem k jeho úzkým vazbám na SAE se spekuluje, že za „vazbami na SAE“ by mohl stát sám Vučić.

PPF se také dostala do negativního světla médií kvůli omezení kritického zpravodajství na Markíze, největším komerčním televizním kanálu na Slovensku, krátce poté, co se populista Robert Fico přeorientoval na prokremelského nacionalistu a spojence Orbána a následně se v roce 2023 nečekaně vrátil k moci.

„Skupina PPF by mohla mít zájem o převzetí společnosti Telemach, jednoho ze čtyř slovinských poskytovatelů internetového připojení,“ říká Ribac a opakuje spekulace, o nichž v září informovala slovinská média. Zároveň podle něj skupina „může být připravena vzdát se svého podílu ve produkční společnosti Pro Plus výměnou za kontrolu nad Telemachem.“

Jedna z nejbohatších Slovinců, Dari Juzna, má údajně zájem o koupi společnosti Pro Plus, největší mediální skupiny ve Slovinsku. Pro Plus je součástí společnosti Central European Media Enterprises, kterou PPF v roce 2020 odkoupila od Time Warner. V té době vyjádřily IPI a další tiskové asociace majiteli PPF, zesnulému Petru Kellnerovi, obavy ohledně vlastnictví médií a redakční nezávislosti.

„Skupina bohatých osob blízkých současnému premiérovi Janšovi by naopak mohla mít zájem o převzetí společnosti Pro Plus, protože ta produkuje nejpopulárnější komerční televizní kanál POPTV a nejnavštěvovanější zpravodajský web v zemi 24.com,“ vysvětluje Ribac.

To zapadá do Janšova záměru soustředit se především na Slovinsko a zároveň udržovat vazby s podobně smýšlejícími politiky a podnikateli v zahraničí. „Janša sám nemá v úmyslu ovlivňovat Chorvatsko ani jiné země blízkého zahraničí,“ říká Pengov Bitenc pro BIRN, dodává však, že i když zůstane Janšovo hlavní zaměření na domácí politiku, nezabrání mu to v tom, aby i nadále využíval stávající síť nacionalistických lídrů v zahraničí k posílení své důvěryhodnosti.

Janša je „nyní zavázán Netanjahuovi“, říká Pengov Bitenc  s odkazem na zapojení izraelské společnosti Black Cube, napojené na Mossad, do slovinské volební kampaně. Tvrdí, že je mnohem pravděpodobnější, že Janša oplatí laskavosti současnému izraelskému premiérovi než Orbánovi, „který je mimo moc a tok peněz byl zastaven“.

Izraelský ministr zahraničních věcí Gideon Saar skutečně v září navštívil Slovinsko, kde slavnostně otevřel stálé velvyslanectví Izraele v Lublani a ohlašoval, že se země proměnila z jednoho z nejhlasitějších kritiků izraelské kampaně v Gaze a násilí proti Palestincům na Západním břehu v jednoho z jejích nejvěrnějších zastánců.

Obavy o nezávislá média

Podle Pengova Bitence jde pro Janšu ve skutečnosti o to, zda získá vliv nad RTVSlo a POP TV, dvěma televizními stanicemi s nejvlivnějším zpravodajstvím v zemi.

Změny týkající se RTVSlo v návrhu zákona vypracovaném Janšovou vládou jsou alarmující, říká Ribac: „Nový zákon ruší klíčové záruky institucionální a finanční nezávislosti RTVSlo a přenáší klíčové rozhodování o jejím fungování pod rozhodující vliv vlády.“

Tento zákon by také ukončil současné mandáty Rady RTVSlo a zřídil novou sedmičlennou dozorčí radu, z níž by šest členů jmenovala vláda, zdůrazňuje Ribac, stejně jako to učinila Evropská federace novinářů.

„Programová rada nejenže přichází o významnou část svých pravomocí, ale z jejího složení mizí organizace z oblasti lidských práv, médií a žurnalistiky atd., zatímco zákon přímo určuje vybrané organizace z oblasti kultury, vědy, ekonomiky a spotřebitelských organizací,“ vysvětluje Ribac.

Milosavljevic v současné situaci jen těžko hledá nějaké pozitivní signály pro budoucnost nezávislé žurnalistiky a lituje, že předchozí středolevicová vláda Roberta Goloba nedokázala během svého funkčního období přijmout legislativu, která by stabilizovala finance veřejnoprávní televize a účinněji zajistila její redakční nezávislost.

Pengov Bitenc uvádí, že Anze Logar, předseda středopravicových Demokratů, měl šanci vystoupit ze stínu Jansy a sestavit vládu s Golobovým Hnutím za svobodu, což se jevilo jako „jedinečná příležitost pro Slovinsko“ poté, co Hnutí za svobodu na začátku tohoto roku ve volbách těsně porazilo SDS. „Bohužel Logar dokázal, že není schopen dělat politiku, aniž by mu Janša poroučel,“ lituje Pengov Bitenc.

Určitou útěchou je podle něj to, že toxický server Resni.ca by se mohl před koncem současného volebního období zhroutit pod tíhou vlastních skandálů, do nichž je zapleten předseda strany Zoran Stevanovič, což by Janšovi fakticky znemožnilo získat většinu.

Pengov Bitenc také očekává, že novináři budou bojovat, až budou čelit omezování redakční svobody. „Není to tak, že by slovinská žurnalistika měla [přes noc] vymřít,“ říká.

Zdroj v angličtině ZDE

Vytisknout