Komu dnes můžete věřit?
29. 9. 2026 / Richard F. Vlasák
čas čtení
4 minuty
Na podporu Britských listů – tiché studánky
v dnešní době
Přátelům, to snad ano. A skautům. Vždycky, když jsem
to potřeboval, spolehnutí bylo na oddíl — na lidi, kteří vědí, že slib se
skládá jednou a platí pořád, a že bratrství není zdvořilostní formule, ale
závazek, který se nevypovídá telefonem. Stisk levicí platí.
S bratrským pozdravem ve sboru mám čím dál větší
problém.
Vím, o čem mluvím. Po rozhovoru, který se mnou vedla
redaktorka Renata Kalenská pro Deník N, jsem byl sociálně ostrakizován. Dveře
se přede mnou zavíraly tiše a elegantně, jedny po druhých. Někdo si dal tu práci a obvolal mé kolegy i
někdejší sestry a bratry v Kristu, aby měli stejný názor. Psali mi: „…aby ses
sem už nevracel, rozhodně v regionu nepodnikal žádné záchranářské aktivity, já
s tebou určitě spolupracovat nebudu a budu proti, pokud se někdo bude ptát na
můj názor."
Urážky, manipulace, odmítání. Uvažoval jsem o
vystoupení z Českobratrské církve evangelické — kde už naštěstí nejsem profesně
vázán. A to všechno proto, že jsem otevřeně pojmenoval situaci na Šluknovsku.
Možná příkře. Ale pravdivě.
Ve skautu jsem zůstal. Tam nikdo netelefonoval. A
v Českobratrské církví zůstávám, všemu „panstvu“ navzdory. Když jsem si
kdysi kvůli šikaně ze strany jihočeské mafie tátovi stěžoval, co se mi děje,
táta, rozhodnutím strany zámečník mi řekl: "Když se pereš, nesmíš se divit, že
dostaneš přes držku." Tož, se budu prát: za sebe; za církev, která začíná
být českobratrskou jen na papíře; za ty, nad nimiž jiní ohrnují nos...
Proč to píšu
Ne kvůli sobě. Kvůli tomu, že společenství, která měla
být baštou svědomí, dnes samo vyrábí mlčení — a že místa, kde se ještě dá
mluvit nahlas, ubývají jako studánek, kam se chodívalo pro vodu.
Média v rukou oligarchů mají své zájmy. Veřejnoprávní
média mají své opatrnosti a své bubliny — a druhá strana v nich bývá slyšet
málo. Počítejte se mnou: kolikrát jste viděli někoho v hlavních médiích, kdo neopakuje mantry o deficitech rozpočtu, kdo by se veřejně zastal odborů
(třeba teď v zápase proti rozšíření švarcsystému), důchodců, kdo by kritizoval krajně pravicovou izraelskou vládu, kdo by mluvil o
náboženském pronásledování v 17. a 18. století… Nikomu neupírám dobrou
vůli. Prostor, kde nikdo necenzuruje ani s dobrým úmyslem, se nedá koupit ani
zdědit. Musí ho někdo držet.
A tady přichází ta metafyzika, bez které to nejde: les
bez hajného není svobodný les. Je to les, kde si Zlý dělá, co chce. Kde se kácí
potichu, pytlačí bez svědků a nikdo nevede knihu. Svobodná média a živé církve
jsou hajní našeho veřejného prostoru — ne proto, že by byli neomylní, ale
proto, že někdo musí chodit po revíru a dívat se. Když hajný odejde, nepřijde
pluralita. Přijde havěť.
Nepřítel — a myslím to s velkým N — nechce vaše hlasy.
Jde mu o vaše svědomí. O schopnost vidět v tom druhém bližního, a ne „hloupého
voliče" Fialy nebo Babiše. Ta schopnost umírá tam, kde se přestane mluvit.
Co potřebujeme
Místo, kde se o věcech mluví slušně a s respektem, a
přitom bez cenzury. Kde budeme občas kroutit hlavou, kdo to zase přišel — a pak
si uvědomíme, že ten někdo může zvedat obočí nad námi a naší pravdou. A že si
po tom všem můžeme sednout na pivo a tatarák jako po dobrém ragbyovém zápase.
Takové místo jsou Britské listy. Drží se bez
oligarchy, bez dotace, bez tiskového oddělení, které by hlídalo, co se smí.
Drží se z peněz čtenářů. Jinak se to dělat nedá — a proto se to dělá těžko.
Prosba
Braňme Britské listy jako horskou studánku.
Pošlete dvě stě korun měsíčně, nebo pětistovku, nebo
tisíc — kolik unesete. Trvalý příkaz je víc než jednorázový dar, protože
redakce podle něj může plánovat, a plánovat znamená přežít další rok.
Jednorázově pomůže každá částka.
Studánka nevyschne naráz. Vyschne tak, že jednoho dne k ní
přestaneme chodit, čistit ji, jako na svatodušní svátky…
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917
206
Diskuse