Dopady jsou „objemově srovnatelné s jinými faktory“ nebo dokonce větší než u dalších faktorů spojených s vývojem dítěte a duševním zdravím, včetně majetkových poměrů rodiny, chování rodičů a toho, zda se děti narodily předčasně či nikoli.

Studie naznačuje, že častější používání obrazovek pro hraní her, sociální sítě a streamování může vést k horším studijním výsledkům a problémům s jazykovým vývojem.

Někteří odborníci uvedli, že zpráva má svá omezení, a argumentovali, že její závěry „v žádném případě“ nepodporují přesvědčení, že obrazovky jsou hlavní příčinou psychických potíží u adolescentů.

V přehledu, který vyšel v časopise JAMA Pediatrics, vědci zjistili, že děti, které tráví více času u obrazovek, mají častější „socioemocionální“ a duševní problémy. Vědci provedli tzv. souhrnný přehled, který shrnuje výsledky předchozích rozsáhlých přehledů na toto téma.

Vědci zjistili, že delší doba používání digitálních zařízení a sociálních sítí souvisí s „méně příznivými výsledky v několika (i když ne ve všech) měřených oblastech vývojového zdraví dětí“. Analýza zahrnovala celou řadu zařízení, od smartphonů po televize, a celou škálu činností, včetně procházení sociálních sítí, hraní her a hovorů přes FaceTime.

„Celkově tyto výsledky naznačují, že používání obrazovek může představovat jeden potenciálně ovlivnitelný faktor související s blahobytem dětí v několika oblastech,“ uvádí se ve zprávě.

Zjistilo se, že delší doba strávená před obrazovkou souvisí s celkově horšími školními známkami. Když vědci zkoumali konkrétní předměty, nezdálo se, že by doba strávená před obrazovkou souvisela s výsledky v matematice, čtení nebo přírodovědných předmětech, ale výzkumníci uvedli, že tyto předměty patří „mezi nejméně studované“, takže tento výsledek může být způsoben nedostatkem důkazů.

Výzkumníci pod vedením akademických pracovníků z Univerzity v Calgary v Kanadě zjistili, že delší čas strávený před obrazovkou souvisí také se slabším jazykovým vývojem.

Při zkoumání duševního zdraví zjistili, že častější používání obrazovek souvisí s emocionálními problémy a „problémy s vrstevníky“, s „internalizujícím chováním“, které zahrnuje příznaky deprese a úzkosti, a s externalizujícím chováním, včetně agresivity a příznaků poruchy pozornosti s hyperaktivitou.

„Naše studie odhalila, že vyšší takzvané ‚dávky‘ expozice obrazovkám jsou spojeny s nižšími celkovými školními výsledky a horším jazykovým vývojem, stejně jako s vyšším internalizujícím a externalizujícím chováním, emocionálními problémy a problémy s vrstevníky,“ napsali autoři.

„Je pozoruhodné, že velikost těchto efektů je srovnatelná nebo větší než u jiných dobře zavedených prediktorů výsledků dětí, jako je socioekonomický status, chování rodičů a předčasný porod.“

Tatiana Íñiguez Berrozpe, docentka sociologie na Univerzitě v Zaragoze ve Španělsku, uvedla, že zpráva prokázala souvislost mezi časem stráveným před obrazovkou a špatným duševním zdravím a školními výsledky, avšak tato souvislost je slabá.

„Nejde o bezvýznamný poznatek, ale v žádném případě nepodporuje mantru, že obrazovky jsou hlavní příčinou emocionálního utrpení adolescentů,“ řekla. „Samotné používání obrazovek nevysvětluje, proč je teenager emocionálně rozrušený nebo má horší školní výsledky.“

Esther van Sluijs, profesorka behaviorální epidemiologie na Univerzitě v Loughborough, uvedla, že studie je „vysoce kvalitní“, ale nedokázala rozlišit mezi různými typy používání obrazovek.

„Nelze z ní vyvodit spolehlivé závěry o konkrétních typech používání obrazovek, jako je používání sociálních médií nebo hraní her, protože k prozkoumání těchto aspektů nebylo k dispozici dostatek dat. Při interpretaci těchto výsledků v kontextu současných návyků mladých lidí při používání obrazovek bychom proto měli být opatrní,“ řekla.

Zdroj v angličtině ZDE