Stovky mrtvých po výbuchu v nemocnici v Gaze, těsně před příletem Joea Bidena do Izraele
18. 10. 2023
Podle ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem bylo zabito více než 500 osob, představitel civilní obrany uvádí počet více než 300 osob
Stovky lidí údajně zahynuly při mohutném výbuchu v nemocnici ve městě Gaza v předvečer příletu Joea Bidena na návštěvu, která měla odvrátit humanitární katastrofu v Gaze a zabránit přerůstání konfliktu v regionální válku.
Ministerstvo zdravotnictví Gazy, které řídí Hamás, prohlásilo, že při izraelském leteckém útoku na baptistickou nemocnici al-Ahli Arabi zahynulo více než 500 lidí, což by v případě potvrzení znamenalo nejsmrtelnější bombový útok za všech pět válek, které Izrael a Hamás o Gazu vedly.
Bombardování nemocnice vrhlo temný stín na Bidenovu středeční návštěvu, která byla již tak nejnáročnější a nejkritičtější zahraniční cestou jeho prezidentství.
Pozdě v úterý Jordánsko zrušilo summit v Ammánu, kde měl Biden jednat s králem Abdulláhem, a egyptským prezidentem Abdelem Fatahem al-Sisim po návštěvě amerického prezidenta v Izraeli.
Jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí řekl televizi Al-Džazíra, že summit byl zrušen, protože "nyní nemá smysl mluvit o ničem jiném než o zastavení války"
Bílý dům později vydal prohlášení, v němž uvedl: "Po konzultaci s jordánským králem Abdalláhem II. a s ohledem na dny smutku, které vyhlásil prezident Palestinské samosprávy Abbás, prezident Biden odloží svou cestu do Jordánska a plánované setkání s těmito dvěma představiteli a egyptským prezidentem Sísím."
Palestinský prezident Mahmúd Abbás již dříve ze setkání odstoupil poté, co vyhlásil třídenní národní smutek.
V prohlášení Abbás uvedl: "To, co se děje, je genocida. Vyzýváme mezinárodní společenství, aby okamžitě zasáhlo a zastavilo tento masakr. Mlčení již není přijatelné."
Po výbuchu v nemocnici vypukly na celém Západním břehu protesty a v Ramalláhu, sídle palestinské samosprávy, házeli demonstranti kameny na palestinské bezpečnostní síly, které do davu střílely omračujícími granáty.
Biden má ještě jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a snažit se projevit solidaritu USA s Izraelem po útoku Hamásu ze 7. října, při němž zahynulo více než 1300 Izraelců, v naději, že se mu podaří odradit od zásahu Íránem podporované milice Hizballáhu z druhé strany libanonské hranice.
Zároveň americký prezident doufal, že se mu podaří omezit izraelskou odplatu vůči Gaze a jejím 2,3 milionům obyvatel, kteří jsou pod neustálým bombardováním a zároveň jim dochází voda, potraviny a lékařské zásoby. Podle OSN zemřelo za 10 dní od útoku Hamásu více než 3 000 Palestinců.
Podmínkou Bidenovy návštěvy byl souhlas Izraele s humanitárním balíčkem, který zahrnoval koridory do Gazy pro dodávky pomoci a bezpečné oblasti pro palestinské civilisty. V předvečer jeho příjezdu však zůstala hranice s Egyptem, kde je pomoc uskladněna, uzavřena.
Město Gaza se nachází v severní části Gazy, kterou Izrael nařídil před plánovanou pozemní ofenzívou evakuovat od civilistů, ale mnoho palestinských obyvatel odmítlo opustit své domovy nebo nemohlo cestovat, včetně pacientů v nemocnici al-Ahlí. Ta byla plná Gazanů zraněných při dřívějších náletech a těch, kteří hledali úkryt před bombardováním.
Mezi cíli byl i hraniční přechod v Rafáhu, přes který čekají konvoje s humanitární pomocí. Agentura OSN pro pomoc a práci (UNWRA) v úterý oznámila nálet na jednu ze svých škol v centrální části Gazy, kam se uchýlily rodiny vysídlené ze severu. Bylo hlášeno šest mrtvých.
"Opět to ukazuje flagrantní přehlížení životů civilistů. V Gaze už není žádné místo bezpečné, dokonce ani zařízení UNWRA," dodal Lazzarini.
Už i před výbuchem v nemocnici v Gaze byla tato návštěva pro Bidena riskantní z hlediska jeho mezinárodní reputace i domácího postavení před volebním rokem. Spojené státy se domnívaly, že v uplynulých dvou dnech uzavřely s Netanjahuovou vládou humanitární dohody, které však nebyly dodrženy.
Prezidentovu cestu oznámil americký ministr zahraničí Antony Blinken po více než sedmihodinovém jednání s Netanjahuem a jeho kabinetem národní bezpečnosti. Deníky Washington Post a Haaretz uvedly, že oznámení bylo odloženo do doby, než se izraelské vedení dohodne na koridorech pro vstup humanitární pomoci do Gazy a na vytvoření bezpečných oblastí pro civilisty, které nebudou bombardovány.
Blinken řekl, že Biden přijíždí "v kritickém okamžiku pro Izrael, pro region i pro celý svět".
Uvedl, že Izrael bude Bidena informovat o svých válečných cílech a strategii a o tom, jak bude provádět operace "tak, aby minimalizoval civilní oběti a umožnil přísun humanitární pomoci civilistům v Gaze způsobem, který nebude ku prospěchu Hamásu".
Na egyptské straně hranice s Gazou čekají konvoje nákladních automobilů s nouzovým zásobováním potravinami, vodou a léky, které čekají na otevření přechodu v Rafáhu, zatímco Palestinci s cizím občanstvím čekají na druhé straně, aby mohli enklávu opustit. Egypt kontroluje hranici, ale vyžaduje souhlas Izraele s tím, co a kdo smí přes hranici projít.
Do úterního večera brána stále nebyla otevřena a hraniční přechod a blízké městské oblasti byly zasaženy leteckými údery. Nejméně 49 Palestinců bylo zabito při izraelských úderech, které zasáhly domy v Rafáhu a Chán Júnisu, uvedlo ministerstvo vnitra Gazy.
Úřad OSN pro lidská práva odsoudil "otřesné zprávy" o zabíjení civilistů na jihu Gazy, kam jim izraelské úřady řekly, aby v zájmu vlastní bezpečnosti uprchli. Mluvčí úřadu Ravina Shamdasaniová vyzvala Izrael, aby se vyvaroval "nevybíravých nebo nepřiměřených útoků".
Na otázku ohledně leteckých útoků na Rafáh odpověděl v úterý mluvčí izraelské armády podplukovník Richard Hecht: "Když vidíme cíl, když vidíme, že se něco pohybuje, že je to Hamás, postaráme se o to. Je to tak jednoduché."
Izrael částečně obnovil dodávky vody do jižní části Gazy, ale podle OSN to představuje pouze 4 % normálního přítoku na území. Nedostatek čisté vody a přítomnost těl pod sutinami vyvolaly obavy z epidemie. Nemocnice jsou kvůli nedostatku elektřiny a paliva pro generátory v havarijním stavu.
Izrael shromáždil kolem hranic Gazy velké síly v rámci příprav na možnou invazi v návaznosti na útok Hamásu ze 7. října. Extremistická skupina drží uvnitř Gazy jako rukojmí 199 Izraelců, včetně žen a dětí.
Netanjahu v úterý po boku německého kancléře Olafa Scholze přirovnal Hamás k nacistům. "Krutosti, kterých jsme byli svědky, když vrazi Hamásu vycházeli z Gazy, byly nejhoršími zločiny spáchanými na Židech od dob holocaustu," řekl.
Izraelský pozemní útok byl během Blinkenovy diplomatické iniciativy a v obavách, že by mohl vyvolat ofenzívu Hizballáhu na severní hranici Izraele, pozdržen.
Při úterním brífinku s novináři Hecht naznačil, že pozemní útok není nevyhnutelný. "Připravujeme se na další fáze války," řekl. "Zatím jsme neřekli, co to bude. Všichni mluví o pozemní ofenzivě, ale možná to bude něco jiného."
Úřad OSN pro lidská práva v úterý uvedl, že izraelský příkaz k evakuaci severní části Gazy by mohl představovat násilný přesun civilistů, což je podle mezinárodního humanitárního práva zločin. OSN uvedla, že více než milion lidí bylo nuceno opustit své domovy.
Izrael nařídil evakuaci 28 vesnic, aby vytvořil dvoukilometrovou bezpečnostní zónu na svých libanonských hranicích, zatímco Netanjahu varoval Izraelce, že by se měli připravit na dlouhou bitvu.
Diskuse