Každodenní vystavení chemickým látkám zvyšuje riziko obezity a cukrovky

21. 3. 2012

Vědecké důkazy o roli chemických látek pro vznik obezity a cukrovky v posledních letech rychle narůstaly a staly se přesvědčivými zejména během posledních šesti let. To zpochybňuje názor, že rostoucí míru obezity a cukrovky lze vysvětlit pouze nevhodnou dietou a nedostatkem pohybu.

Studie upozorňuje na výzkumy ukazující, že potomstvo myší vystavených nízkým dávkám chemických látek známých jako "endokrinní (nebo hormonální) disruptory" trpí v dospělosti obezitou. Na rozdíl od potomstva neexponovaných samic, které byly živeny jinak stejnou potravou. Také poukazuje na spojení mezi hladinami kontaminantů v lidském těle a vzrůstající pravděpodobností vzniku cukrovky.

Profesor Porta uvádí: "Náš přehled poskytuje nejsilnější možnou pobídku k tomu, aby byla minimalizována expozice lidí všem relevantním endokrinním disruptorům. Zvláště důležité je to pro ženy plánující těhotenství, neboť se jeví, že největší riziko představují pro plod vyvíjející se v děloze matky".

Lidská populace je vystavena těmto podezřelým chemickým látkám každodenně, většinou prostřednictvím potravin a spotřebního zboží. Některé z látek identifikovaných jako podezřelé již byly zakázány, jako DDT nebo polychlorované bifenyly (PCB), ale další jsou stále na trhu jako bisfenol A (uniká např. do potravin z plastových obalů) nebo bromované zpomalovače hoření (uvolňuje se např. z čalouněného nábytku nebo z elektronických zařízení).

Organizace CHEM Trust a HEAL společně vytvořily leták o studii nastiňující preventivní opatření, která mohou podniknout jak jednotlivci, tak politici.

Genon Jensen, výkonná ředitelka Health and Environment Alliance (HEAL), říká, že vzhledem k rostoucí míře obezity a cukrovky v Evropě je pravděpodobné, že politická akce pro snížení expozice lidí těmto chemickým látkám by pravděpodobně znamenala významný přínos. "Je odhadováno, že počet lidí s diabetem v Evropské unie vzroste z přibližně 33 milionů v roce 2010 na 37 milionů v roce 2025. Proto potřebujeme mnohem větší důraz na prevenci na všech úrovních. I pokud by vystavení chemickým látkám hrálo roli jen u malé části případů diabetu, přínosy z lepší regulace chemikálií by byly významné jak ve smyslu lepší kvality života, tak z hlediska úspory výdajů na zdravotní péči."

Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví doplňuje: "Za poslední tři desetiletí se počet diabetiků u nás zhruba ztrojnásobil. V roce 2010 se u nás léčilo s cukrovkou přes 800 tisíc pacientů a další tisíce lidí o své nemoci zatím neví. Podle dostupných údajů se výdaje na léčbu diabetu v České republice podílejí asi 15% procenty na celkových výdajích na zdravotní péči. Alarmující je také šíření obezity. V Evropské unii má nadváhu už čtvr tina školáků a mezi českými školáky ve věku mezi 6 a 9 lety trpí nadváhou dokonce 31% dětí."

Dánská europoslankyně Christel Schaldemose, spolupředsedkyně pracovní skupiny Evropského parlamentu pro diabetes, by si přála, aby byly rychle využity všechny možnosti pro prevenci cukrovky. "Nedávné odhady naznačují, že v Evropské unii cukrovka spotřebovává asi 10% rozpočtů na pro zdravotnictví . To prostě není udržitelné. Pokud tato nová studie poskytuje dostatek důkazů, je třeba velmi rychle přijmout opatření, která by pomohla snížit rostoucí incidenci cukrovky a obezity." 

14. března 2012 byla v Evropském parlamentu přijata rezoluce zabývající se epidemií cukrovky v EU, která připomíná význam začlenění prevence do politiky v oblasti životního prostředí, potravin i ochrany spotřebitelů.

Lisette van Vliet, poradkyně HEAL pro politiku v oblasti toxických látek, říká: "Evropská unie v současné době pracuje na rozhodnutí o tom, které chemické látky označí jako endokrinní disruptory, aby mohly být opatrněji kontrolovány nebo zcela odstraněny z trhu. Ale tato definice nebude k dispozici do konce roku 2013 a ani pak se nebude vztahovat na všechnu relevantní legislativu EU. To je příliš pomalý postup. Rádi bychom viděli, aby evropské vlády přijaly rychlá regulační opatření a aby firmy učinily proaktivní kroky směrem k bezpečněj&sc aron;ím alternativám. Například, nahradit bisfenol A v materiálech pro balení potravin."