Veverky, Vánoce a svatý Mikuláš

Po deštivé Malé Straně pobíhaly skupiny Mikulášů, čertů a andělů. Tyto roztomilé postavičky se proplétaly mezi sporadickými turisty, kteří si je dílem fotografovali, dílem si před nimi hlídali peněženky. Z každého druhého obchodu předraženým sklem nebo odpornými pseudoruskými suvenýry se, jako už od října, linuly vánoční písně a zářily hnusné stromečky z umělé hmoty.

Po stromě, choulícím se v koutě před hospodou U Vopičky, jaksi bez nálady poskakovala zmoklá veverka, jež sem zabloudila buď z Kampy, nebo možná z Petřína. Hamánek a Penížek, kteří seděli blízko okna, ponuře pozorovali jak zvíře, tak kostýmované občany.

"Hele veverka," řekl inteligentně příchozí Brejžek. "To bude asi z tý strany."

"Haha," pravil Penížek, "Blbrejžek se pokouší o humor."

"Náhodou," poznamenal od pultu Vopička, "véčka vznikly na Malý Straně."

"No jo," souhlasil s ním Hamánek, "spousta zakladatelů ty bydlela a bydlí..."

"Já si tu Karolinku dodnes pamatuju z jednoho Mikuláše," řekl jsem. "Dělala anděla při Mikuláši, byly jí snad čtyři roky. Ťapala za čerty, celá v bílým, a protože netušila, jak dělá anděl, opakoval ten rozkošný malý andílek s křidýlky po čertech to jejich 'Blll, blll, brllmmm`."

"To jí zůstalo," zasmál se Penížek. "Dodnes se nenaučila rozeznávat, kdo je kdo. Naprosto netuší, kdo je Mikuláš a kdo není. A vydává zvuky čertů a myslí si, že zůstala andělem."

"Ale je to taková milá ženská," vzdychl Blbrejžek. "Aspoň by nekradla ve směnárnách."

V devadesátých letech se totiž přihodila taková pěkná příhoda: na Malé Straně vykradli Santa Claus, anděl a čert s revolverem v ruce jednu z četných směnáren, zvaných Change. Na jejich čin panovaly v okolí různé názory. Většina se tomu smála a připadalo jim to vtipné.

"Já nevím," pravil ing. Babička, "ale já nemůžu zapomenout na Ježíška."

Hamánek na něj s úžasem pohlédl.

"Spadl jsi z višně, kníkale?" otázal se. "Ježíška je všude plno."

"Ježíšek," trval na svém pěvec z mostu, "Ježíšek, na rozdíl od Dědy Klause a Santa Mráze, se nikdy nepředváděl a neskákal namnožen v obchodních domech. To mi připomíná, že bych vám rád střelil nějaký svý nový cédéčka."

Jako vždy, hosté přešli výzvu bez jakéhokoliv povšimnutí.

"Pravda," zamyslel se Šušma, "nedávno jsem četl někde od nějakého osla, že Ježíšek byl zlaté prasátko, ale to asi ani ten šmok nemyslel vážně."

"No jo," řekl Penížek, "Mráz a Santa jsou bratři, konečně jako kdyby si z oka vypadli. Proto taky děda Mráz spokojeně přežil listopad 89, prostě se přidav k bratrovi. Proti Ježíškovi mají oba jednu společnou vlastnost - jsou to materialisté a monetaristé, kteří odporně poskakují po nákupních střediscích a nutí lidi utrácet -- a také jednou ročně donutí i novináře, aby se nad tím, čemu jinak věrně slouží, pokrytecky pozastavili a mleli cosi o Ježíškovi a jeho tichých zázracích."

"Ježíšek na ně kašle," řekl Hamánek, "a většina lidí taky."

"Jste banda cyniků," řekl Šušma, "krásným tichým zázrakem by byl zákaz jakékoliv vánoční symboliky a propagace aspoň až do 10. prosince."

"Nebo," zamyslel se Hamánek, "kdyby všichni politici týhle země týden mluvili pravdu."

"Nebo hromadně vstoupili do kláštera..." navrhl nadšeně Penížek.

"Hele," pravil Vopička Novák, "nemelte tolik a koukejte trochu utrácet, já chci mít taky veselý Vánoce."