Velká Británie a jedenáct dalších zemí obvinily Izraelce z etnických čistek na Západním břehu s podporou vlády

8. 9. 2026

  

Miliband uvedl, že vláda nyní zavede:

• Zákaz dovozu zboží z nelegálních osad na okupovaných územích.
• Komplexní sankční režim proti poskytování služeb, jako je výstavba nebo financování izraelských osad.
• 
  
• Zákaz inzerce nemovitostí v nelegálních osadách ve Velké Británii.
• 
  
• Osobní sankce proti klíčovým osobám obviněným z podněcování násilí ze strany osadníků.
• Nový zákaz vydávání zbrojních licencí a jiného vývozu, který „podstatně přispívá k okupaci“.

Spojené království patří mezi 12 zemí, které v úterý oznámily, že uvalí sankce na obchod s izraelskými osadami na Západním břehu. Patří mezi ně Kanada, Dánsko, Finsko, Francie, Island, Irsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko.

Miliband uvedl, že tento krok ukáže, že „Británie nezůstává mlčet tváří v tvář hluboké nespravedlnosti a není ani bezmocná“. V emotivním prohlášení popsal utrpení, o kterém mu vyprávěli Palestinci na Západním břehu, jejichž domovy byly zničeny, a lékaři v Gaze, kteří byli svědky toho, jak děti umíraly při čekání na lékařskou péči.

Kroky Spojeného království se staly o to naléhavějšími kvůli izraelským plánům na rozšíření osadního projektu E1 východně od Jeruzaléma, který by ve skutečnosti mohl odříznout severní část Západního břehu od jižní a ohrozit tak životaschopnost jakéhokoli budoucího palestinského státu.

Miliband uvedl, že ti, kdo financují nelegální osady nebo jim napomáhají, „čelí plné síle britských sankcí“, a že očekává, že právní předpisy k prosazení obchodního zákazu a sankcí budou zavedeny do devíti měsíců.

Nezašel však tak daleko, aby izraelské akce v Gaze označil za genocidu, a uvedl, že Spojené království počká na rozhodnutí mezinárodních soudů.

Ve svém úterním projevu v Dolní sněmovně Miliband řekl: „Britská vláda souhlasí s tím, že v oblastech Západního břehu dochází k etnickým čistkám Palestinců, které páchají teroristé z řad osadníků.

„Izraelská vláda před tím až příliš často zavírá oči a co hůře, její členové vydávají prohlášení a podnikají kroky na podporu nuceného vysídlování Palestinců. Uvědomuji si závažnost těchto slov, ale pravda je to nejmenší, co si lidé čelící takovému utrpení zaslouží. A mělo by to být předzvěstí spravedlnosti.“

Uvedl, že britská vláda dříve označovala osady za nelegální, ale samotnou okupaci za protiprávní neoznačovala, a to se nyní změní.

Miliband uvedl, že tento krok podniká jako ministr zahraničí, ale také jako „hrdý britský žid“, jehož příbuzní po holocaustu našli útočiště v Izraeli.

„Jsem hrdý na své židovství a neochvějně podporuji stát Izrael,“ řekl.

„A mezi tím a mou podporou státu Palestiny není absolutně žádný rozpor. Ba naopak. Řešení dvou států vychází z jasného přesvědčení, že jedinou cestou k bezpečnosti pro oba národy je žít bok po boku v mírové koexistenci se svobodou, bezpečností a právem na sebeurčení.“

Uvedl, že v reakci na hrozby vůči židům po celém světě Spojené království rovněž uvalí sankce na finanční rameno libanonského Hizballáhu, Al-Qard al-Hassan, a znovu zavede rozsáhlé ekonomické sankce proti Íránu v souladu s EU a USA.

Miliband uvedl, že pociťuje „hluboký pocit hanby za to, co se odehrává v Palestině před zraky mezinárodního společenství“, a dodal, že v posledních třech letech došlo k „nejnepředstavitelnějšímu traumatu a utrpení – smrti, zničení a dehumanizaci v otřesném měřítku“.

Britský ministr zahraničí upozornil, že tento krok znamená začátek nového přístupu k Izraeli a Palestině; přístupu, který se neomezuje pouze na odsouzení, ale vede k konkrétním činům.

„Náš spor není s izraelským lidem, s nímž Spojené království spojují neotřesitelné vazby. Náš spor se týká jednání jeho vlády.“

Miliband uvedl, že kroky izraelské vlády na Západním břehu znamenaly, že za poslední čtyři roky bylo schváleno více osad než za posledních 20 let dohromady.

Vyjádřil přesvědčení, že většina britské veřejnosti by podpořila zákaz obchodu s nelegálními osadami. „Osady jsou nelegální. V naší zemi by se neměly podporovat,“ řekl.

Britská vláda si je podle něj vědoma obav i ohledně prodeje zbraní Izraeli. Spojené království již pozastavilo více než 30 licencí na zbraně používané izraelskou armádou (IDF) v Gaze, nyní však půjde ještě dál.

„Nyní budeme rovněž zamítat všechny žádosti o licence na vývoz zbraní a dalších produktů, které podstatně přispívají k okupaci, což v praxi představuje dvojitou pojistku proti prodeji zbraní. To znamená, že zákaz takového vývozu nyní zůstane v platnosti, dokud bude okupace trvat.“

Uvedl, že Spojené království podpoří „úplné, důkladné a spravedlivé soudní řízení“ s cílem určit, zda se Izrael dopustil genocidy, a dodal, že vláda nebude tento proces předjímat.

„Tak tomu bylo u všech případů genocidy od přijetí Úmluvy o genocidě z roku 1948: ve Rwandě, v Srebrenici, v Kambodži a při činech proti jezídskému obyvatelstvu. To zůstane naší politikou. Je správné, že tato záležitost byla předložena Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ), a chci jasně zdůraznit, že podporujeme soud při přijímání jeho rozhodnutí.“

Uvedl však, že nejnovější zprávy mezinárodních orgánů poukazují na „stále více důkazů o tom, že  došlo ke spáchání válečných zločinů, a my podporujeme právní procesy, které to mají objasnit“.

Spojené království využije příští týden zasedání Valného shromáždění OSN k tomu, aby „co nejjasněji a nejostřeji poukázalo na to, co se děje a co se musí změnit“.

Stínový ministr zahraničí Tom Tugendhat uvedl, že „nelegální osady jsou špatné“, ale že „provádí politiku, o které ministerstvo zahraničí ví, že nebude fungovat – a zároveň ví, že ublíží nevinným lidem“.

Uvedl, že existuje riziko poškození Palestinců, kteří pracují na Západním břehu, a že „ekonomiky Palestiny a Izraele jsou příliš propojené“ na to, aby zákaz dovozu zboží do nelegálních osad fungoval.

Zkušený konzervativní poslanec sir Edward Leigh však sankce plně podpořil. „Jsem hrdý na to, že jako nejdéle sloužící člen organizace Conservative Friends of Israel mohu říci, že absolutně a plně podporuji to, co dnes dělá, protože jde o to, postavit se za svobodu, morálku a spravedlnost pro všechny lidi na tomto světě,“ uvedl.

Kroky, které nastínil Miliband, sice nedosahují plného rozsahu požadavků palestinských zájmových skupin, jsou však známkou toho, že Spojené království překračuje rámec tradiční rétorické podpory řešení dvou států a směřuje k aktivním krokům, které mají zabránit rozšiřování nelegálních osad na Západním břehu.

Premiér Andy Burnham v pondělí hovořil s Donaldem Trumpem a klíčovými spojenci z Perského zálivu, jako je Katar, aby je seznámil s plány vlády v této oblasti.

Jak USA, tak Izrael pohrozily Británii odvetnými opatřeními za uvalení sankcí. Americký velvyslanec v Izraeli Mick Huckabee uvedl, že USA zvažují, jaké kroky podniknou, a varoval, že by mohly Spojenému království zakázat obchod s několika americkými státy, které mají zákony proti hnutí BDS (bojkot, stažení investic, sankce).

Izraelský prezident Isaac Herzog to před říjnovými volbami v zemi označil za „hrubý zásah do demokratických voleb suverénního státu“.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar prohlásil: „Pokud Velká Británie podnikne kroky proti Izraeli, Izrael podnikne kroky proti Velké Británii,“ a ministr financí Bezalel Smotrich vyzval k vyhoštění britského velvyslance.

Zdroj v angličtině ZDE