Globální oteplení dosáhne minimálně 1,8 °C, varuje OSN, a nečekají nás žádné pozitivní výsledky

3. 9. 2026

 

Ve zprávě se uvádí: „Při oteplení nad 1,5 °C neexistují žádné pozitivní výsledky.“

Oteplení až o 3 °C nad předprůmyslovou úrovní by mohlo do roku 2100 vést k tomu, že ledovce ztratí více než čtvrtinu své hmoty, čímž by se hladina moří zvýšila až o 13 cm. Globální produkce potravin by do roku 2050 mohla klesnout až o 14 %, pokud nebudou zavedeny účinné adaptační strategie.

Zdraví lidí, zásoby vody, příroda, města, infrastruktura i ekonomiky by mohly být vážně poškozeny. Některé ztráty by byly nevratné. Mnohé komunity budou možná muset být přesídleny nebo změnit způsob obživy.

Zpráva uvádí, že největší nadějí pro lidstvo na omezení škod je přijetí strategie „překročení, vrcholu a poklesu“, která vyžaduje okamžité a trvalé snižování emisí skleníkových plynů v kombinaci s opatřeními k odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry.

Cíl nulových čistých emisí – v některých zemích stále více politicky sporný – zpráva popsala jako „zásadní milník, který nelze přeskočit“ a zdůraznila, že odstraňování oxidu uhličitého prostřednictvím opatření, jako je zakládání rozsáhlých nových lesů, musí probíhat souběžně s výrazným snížením znečištění způsobeného spalováním fosilních paliv, nikoli jako jeho alternativa.

Autoři zprávy s názvem „Limiting Overshoot“ zdůraznili, že průměrnou globální teplotu lze v tomto století vrátit na 1,5 °C pouze v případě, že oteplení zůstane pod hranicí přibližně 1,8 °C. Varovali, že schopnost přírody ukládat uhlík je nejistá a bude se zmenšovat čím více se planeta otepluje.

Prezident Palau Surangel Whipps Jr. – který tento týden hostí regionální lídry, včetně australského premiéra Anthonyho Albaneseho, na zasedání Fóra tichomořských ostrovů zaměřeném na bezpečnost a klima – uvedl, že zpráva představuje „rozcestí pro naši planetu“.

„Je těžké přecenit hloubku emocí, které pociťujeme my, kteří žijeme v první linii, poté, co jsme tak tvrdě bojovali za to, aby se limit 1,5 °C stal jádrem Pařížské dohody,“ řekl Whipps.

„Potřebujeme naléhavé a bezprecedentní posílení politické vůle a investic do klimaticky bezpečné budoucnosti. Nikdo nemůže přečíst tuto zprávu a dojít k jinému závěru.“

Vishal Prasad z organizace Pacific Island Students Fighting Climate Change uvedl, že zpráva je pro mladé lidi z Tichomoří děsivá.

„Mezinárodní soudní dvůr to dal jasně najevo – dodržení limitu 1,5 °C není volbou, je to zákonná povinnost,“ řekl. „Nežádáme vás o vaši dobrou vůli. Nežádáme vás o milost. Říkáme vám, co od vás vyžaduje mezinárodní právo. Zastavte rozšiřování fosilních paliv. Nesmíte dovolit, aby vaše firemní zisky zničily naši budoucnost.“

Výkonná ředitelka UNEP Inger Andersenová uvedla, že budoucnost „přinese mnoho neznámých“, ale extrémní vlny veder – jako ty, které letos v severním létě překonaly rekordy a zhoršily požáry a sucha – již dokazují, že dopady změny klimatu budou „přicházet rychleji, budou silnější a budou trvat déle“.

„Musíme jednat rychle a odhodlaně. Každá zamezená setina stupně, každý rok, o který se zkrátí překročení cíle, a každé přijaté adaptační opatření zachrání životy, ochrání ekosystémy a sníží ekonomické ztráty,“ řekla novinářům.

Profesorka Debra Robertsová, autorka zprávy a spolupředsedkyně Mezivládního panelu pro změnu klimatu, uvedla, že klíčovým poselstvím je, že „pravidla hry se nyní mění“.

„Stávající přístupy již nesplňují svůj účel,“ řekla. „Myslím si, že pro mě je to jasný signál. Nyní musíme přebudovat naši správu v oblasti klimatu tak, aby se zaměřila na řešení cesty vedoucí k překročení limitu.“

Uvedla, že to znamená nejen snižování znečištění a odstraňování uhlíku, ale také „odvážnou adaptaci“ k ochraně infrastruktury a živobytí, k udržení politické a společenské podpory pro snižování emisí a k zabránění přesměrování zdrojů na řešení krizí.

Vědecko-politický institut Climate Analytics ocenil zprávu za jasné popsání problému, ale uvedl, že se jí nedařilo „ukázat nám, že existuje východisko“.

Jeho výkonný ředitel Bill Hare uvedl, že UNEP se téměř nezmínil o nutnosti postupného ukončení využívání fosilních paliv ani o důkazech, které ukazují, že v mnoha hospodářských odvětvích je do poloviny století možné dosáhnout „skutečných nulových“ emisí.

Autoři zprávy citovali dřívější studie, které zjistily, že omezení oteplení na přibližně 1,8 °C vyžaduje do roku 2035 snížení globálních emisí na polovinu. Uvedli, že podle prognóz povedou stávající národní politiky k oteplení nejméně o 2,3 °C, ale stále by bylo možné udržet oteplení pod 2 °C, pokud by země do poloviny století splnily své závazky ohledně nulových emisí.

Profesor Richard Betts z Univerzity v Exeteru a britského Met Office, který je dalším autorem zprávy, uvedl, že katastrofální povodně způsobené sesuvy skal a ledovcového ledu v Nepálu a Číně jasně dokazují, proč musí svět omezit překročení cíle a vrátit se k 1,5 °C.

„Tato konkrétní událost je samozřejmě velmi složitá, [ale] jsme svědky úbytku ledovců,“ řekl. „Můžeme zabránit tomu, aby se situace výrazně zhoršila, a to snížením emisí a omezením rozsahu oteplování.“

Zdroj v angličtině ZDE