USA a Írán: Trump hrozí dalšími kroky, zatímco USA a Írán si v novém vyhrocení vyměňují palbu

31. 8. 2026

 

Centrální velitelství USA uvedlo, že v neděli pozdě večer podniklo první údery proti Íránu od července, poté co zjistilo, že Íránci plánují v průlivu rozmístit nové miny. Minulý týden Trump prohlásil, že americké námořnictvo poprvé od začátku konfliktu 28. února vyčistilo průliv od min, což Íránci odmítli jako lži.

V reakci na americký útok Islámská revoluční garda (IRGC) uvedla, že balistickými raketami „zaútočila na technickou infrastrukturu, údržbářská zařízení a pozice nepřátelských stíhacích letadel na amerických leteckých základnách krále Husajna a al-Azraq v Jordánsku“, čímž způsobila „těžké škody“. Ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů oznámilo, že nad svými teritoriálními vodami zachytilo bezpilotní letoun.

Trump reagoval na íránské odvetné akce prohlášením pro Fox News: „Tvrdě na ně udeříme. Dojde k odvetě.“ Americký prezident označil Írán za „oficiálně zkrachovalý stát bez letectva, námořnictva ani měny“ a dodal, že inflace dosahuje 300 % a jeho vůdci nejsou schopni zastupovat svou zemi.

Bílý dům minulý týden naznačil, že Trump odkládá vojenská opatření ve prospěch kampaně zaměřené na zničení íránské ekonomiky prostřednictvím uplatňování sankcí.

Íránská státní televize tvrdila, že vojenské střety v neděli eskalovaly poté, co  vzplanul tanker, když narazil na dvě íránské námořní miny při pokusu o průplav jižní částí průlivu poblíž Ománu. Úředníci později uvedli, že Írán zaútočil na tři lodě, které se pokoušely plout jižní trasou, kterou Teherán považuje za nepovolenou.

Íránské revoluční gardy (IRGC) varovaly, že další lodě porušující ⁠jejich pravidla čeká ​stejný osud, a ​uvedly, že dodržování ​jejich předpisů ‌pro ​plavbu ​průlivem je povinné.

Íránský prezident Masúd Pezeškian však v pondělí na bilaterálním setkání s pákistánským premiérem Šehbázem Šarífem, které se konalo v rámci summitu Šanghajské organizace spolupráce v Kyrgyzstánu, prohlásil, že pokračování války není v zájmu Íránu, a dodal, že je stále připraven realizovat memorandum o porozumění s USA, jehož zprostředkovatelem byl v červnu Pákistán.

Íránská měna byla v pondělí opět pod tlakem a inflační dopad jejího rychlého oslabování vyvolává u poslanců rostoucí obavy.

Írán a Omán dosáhly minulý týden ústní dohody o nové jediné dočasné trase pro lodní dopravu průlivem, přičemž Omán si zachovává kontrolu nad lodní dopravou v ománských vodách.

Jeden západní diplomat obeznámený s jednáními uvedl, že do Washingtonu dorazila zpráva, že tato bilaterální dohoda nebude pro Írán stačit k otevření průlivu a že k tomu by bylo zapotřebí alespoň ukončení blokády vývozu íránské ropy ze strany USA, k čemuž Trump v současné době není připraven. „V Íránu je mnoho lidí odhodlaných trápit Trumpa až do konce jeho prezidentství,“ řekl tento západní diplomat. „Jsme v slepé uličce.“ Uvedl, že určitá část ropy proniká, ale není jí mnoho.

K nejnovějším bojům došlo v neděli pozdě večer, přičemž USA tvrdí, že zaútočily na ostrov Larak v průlivu. Americký úředník řekl: „Mohu potvrdit, že dnes brzy ráno americké síly zasáhly dvě íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak. Bylo pozorováno, jak se jednotky Islámské revoluční gardy připravovaly na odpálení raket s námořními minami do Hormuzského průlivu.“

IRGC uvedla, že při americkém útoku zahynuli tři vojáci a dva civilisté byli zraněni. Íránská agentura Mehr citovala IRGC, podle níž její protivzdušná obrana sestřelila nad průlivem americký dron MQ-9, který následně havaroval ve vodách Perského zálivu.

USA uvedly, že všechny rakety vystřelené směrem k americkým silám v Jordánsku byly zachyceny bez významnějších dopadů.

Tvrzení Bílého domu, že USA nyní ovládají průliv a lodě se v jeho vodách mohou volně pohybovat, je silně zpochybňováno. Nezávislá sledovací agentura Tanker Trackers v neděli uvedla: „Denní průměr vývozu ropy přes Hormuzský průliv za posledních sedm dní činil 3,8 milionu barelů denně. Během období formálního příměří (které ve skutečnosti trvalo pouze 25 dní) to bylo 9,8 milionu.“ Agentura uvedla, že íránský vývoz ropy byl již nějakou dobu nulový.

Setkání ministrů financí zemí G20 v USA pravděpodobně vyústí ve střet ohledně amerických požadavků, aby více zemí uvalilo sankce na Írán, jinak budou čelit represivním opatřením ze strany Washingtonu. Německý ministr financí Lars Klingbeil, který čelí náročným regionálním volbám, má vyzvat USA, aby konflikt diplomaticky ukončily, a poukáže přitom na inflační dopady války.

Americký ministr financí Scott Bessent, který se přidal k Trumpovi, v pondělí prohlásil, že obnovení přestřelek ukazuje, že Írán „útočí“, protože nové sankce mají těžký dopad na jeho již tak otřesenou ekonomiku.

„Berou to velmi vážně… jsou v šoku z stavu své ekonomiky,“ řekl Bessent novinářům na zasedání ministrů financí skupiny G20 v Severní Karolíně. „Myslím si, že se brání násilně, protože ekonomicky prohrávají.“

Čína, klíčový odběratel íránské ropy, prohlásila, že se staví proti nové kampani sankcí ze strany USA. V Kyrgyzstánu bude Pezeškian hledat konkrétní záruky od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, že nedovolí USA šířit v Íránu ekonomický chaos.

Zdroj v angličtině ZDE