Kvůli válce v Černém moři může svět přijít o 17 % zásob obilí

24. 8. 2026

Lodě přestaly navštěvovat oděské přístavy, na které Rusko útočí raketami. A obilné terminály v Novorossijsku přestaly fungovat kvůli útokům ukrajinských dronů, které také loví lodě v Černém a Azovském moři. Ve spojení s rekordními teplotami to vedlo k růstu futures na pšenici téměř na tříleté maximum.

Oxford Economics odhaduje ztráty světového trhu s obilím v důsledku námořní války mezi oběma zeměmi na 86 milionů tun, což je asi 17 % světového exportu: Rusko nebude schopno dodat kupcům 52 milionů tun, Ukrajina 34 milionů tun. Alternativní trasy pro Ukrajinu po železnici a Dunaji budou schopny kompenzovat pouze 17 milionů tun.

"Pro trh s pšenicí je to horší než Hormuzský průliv pro ropný trh," říká Andrej Sizov, ředitel SovEconu. "Čím déle to trvá, tím vážnější budou následky."

Rusko je na prvním místě v exportu pšenice a Ukrajina na 5. místě, dohromady pokrývají téměř 30 % světové poptávky. Ruský zemědělský export dosáhl v roce 2025 41 miliard dolarů, což je méně než 10 % celkových exportních příjmů; na Ukrajině je tento podíl mnohem vyšší – asi 60 %.

Kvůli ruským útokům v přístavech a na lodi nakládající se vývoz obilí v srpnu podle ukrajinské vlády propadl meziročně o 75 %. Současně ceny na domácím trhu klesly, protože obilí se hromadí ve skladovacích zařízeních, odkud není kam jej vyvážet, a pokud současná situace přetrvá, nemusí v následujících měsících zůstat volné místo.

Pokud jde o Rusko, SovEcon předpovídá pokles exportu v srpnu na 2,2 milionu tun z 4,6 milionu tun v srpnu 2025, přičemž většina dodávek bude realizována na trasách mimo Azovské a Černé moře.

Provozní exportní kapacita v regionu klesla z 3,3 milionu tun měsíčně na 250 000 tun v jediném terminálu, který stále funguje v Tuapse, říká Sizov:

"Ruský vývoz obilí přes Černé moře a Azovské moře byl nyní zastaven. Nevylučujeme další útoky na Novorossijsk, zvláště vzhledem k zprávám, že místní systémy protivzdušné obrany byly vážně poškozeny."

Začátkem srpna Ukrajina nabídla Rusku příměří v Černém moři, ale to ho odmítlo. Poté ukrajinské drony zaútočily na pět lodí poblíž Novorossijsku a Tuapse.

Podle prognózy OSN samotné klimatické faktory letos způsobí akutní problémy s přístupem k potravinám pro 50 milionů lidí. Pozastavení vývozu pšenice z Ukrajiny a Ruska povede k ještě vážnější krizi v oblasti potravinové bezpečnosti, říká Alexandr Gabujev, ředitel Carnegie Berlin Center for Russia and Eurasia. Domnívá se, že existují celé skupiny zemí, které mají přímý zájem obnovit vývoz z Ruska a Ukrajiny.

Jedná se o země Blízkého východu a Afriky, které nakupují své zemědělské produkty, stejně jako asijské giganty Indii a Čínu, které nakupují nejen ruskou ropu, ale také potraviny z Ruska a Ukrajiny. A pak je tu Evropa, která nechce vidět novou vlnu imigrace z hladovějících chudých zemí. "Není pozdě vytvořit mezinárodní kontaktní skupinu a vypracovat soubor opatření s podporou pro Moskvu a Kyjev, aby se obnovily volné dodávky zemědělských produktů," řekl Gabujev.

Oxford Economics očekává, že ceny potravin na světě letos vzrostou o 11,8 % a v roce 2027 o 4,8 %. Ačkoliv bude potravinová inflace na této úrovni letos nižší než loni, "eskalace nepřátelství v pánvi Azovského a Černého moře by mohla vést k vážnějšímu globálnímu cenovému šoku u potravin," varuje Taťána Orlova, hlavní ekonomka společnosti.

Obchodníci s komoditami už nevěří na šoky v zásobách, přičemž si vzpomínají, že v roce 2022 byl za účasti OSN a Turecka dohodnut plán obnovení exportu ukrajinského obilí, poznamenává Sizov. Domnívá se však, že tříleté maximum cen pšenice bude brzy překonáno.

Zdroj v angličtině: ZDE