Zemské volby v Německu: Voliči se obracejí k pravici v protestu proti Scholzově koalici
9. 10. 2023
Roztříštěná středolevá koalice německého kancléře Olafa Scholze dostala od voličů v klíčových spolkových zemích Bavorsku a Hesensku tvrdou ránu. Ekonomické potíže a obavy z imigrace posílily opoziční konzervativce a krajní pravici.
V nedělních volbách se krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) vymanila ze svých postindustriálních východních bašt a dosáhla svého dosud nejlepšího výsledku v západní spolkové zemi. Průzkumy ukázaly, že je na cestě stát se druhou největší stranou v Hesensku, kde se nachází hlavní finanční město Frankfurt.
Všechny tři strany Scholzovy spolkové koalice - jeho sociální demokraté, Zelení a proobchodní Svobodní demokraté (FDP) - si ve spolkových zemích, které dohromady představují asi čtvrtinu německé populace, vedly hůře než před pěti lety.
Vypadalo to dokonce, že FDP nedosáhne v obou spolkových zemích 5% hranice pro vstup do parlamentu.
Podle analytiků to ještě více rozdmýchá napětí v koalici, která se snaží najít společnou řeč, přičemž Scholzovi vyčítají, že nedokázal ukázat vůdčí schopnosti potřebné k nastolení pořádku a řešení krizí od války na Ukrajině až po přechod na zelenou ekonomiku.
"V případě potřeby musí být FDP připravena [koalici] opustit," citovala německá média Thomase Kemmericha, šéfa FDP ve východní spolkové zemi Durynsko, kde se příští rok budou konat vlastní volby. To nemůže být tabu."
Jens Spahn, vysoce postavený zákonodárce konzervativních křesťanských demokratů (CDU), uvedl, že jen zřídkakdy dostala vláda tak komplexní facku. "A málokdy to bylo tak jasné: ať už jde o migraci, ekonomiku nebo klimatickou politiku, lidé chtějí jinou politiku."
V Hesensku se předpokládalo, že CDU získá 34,5 % hlasů do zemského sněmu, což jí pravděpodobně umožní vládnout i v dalším volebním období.
Výsledek SPD 15,1 % - o 4,7 % méně než v roce 2018 - byl osobní ranou pro ministryni vnitra Nancy Faeserovou, jejíž kampaň do čela spolkové země provázela kritika jejího postupu v souvislosti s nárůstem nelegální imigrace.
K širšímu posunu doprava přispěl i neúspěch FDP, která v Hesensku nedosáhla 5% hranice nutné pro setrvání v zemském parlamentu.
Mezitím sesterská strana CDU Křesťanskosociální unie (CSU), která vede Bavorsko od roku 1957, měla podle odhadů získat v této spolkové zemi 36,4 % hlasů, což je její nejhorší výsledek od roku 1950, i když jen o zlomek nižší než v roce 2018.
Očekává se, že CSU bude pokračovat v koalici s populistickými Svobodnými voliči s 15,3 %. Ti byli spolu s AfD jedinými stranami, které ve volbách v Bavorsku dosáhly zisku.
AfD měla v Hesensku na dosah 18,4 % a v Bavorsku 16 % oproti 13,1 %, resp. 11,6 % v roce 2018, což potvrzuje politický vzestup strany, která vznikla teprve před 10 lety.
Nacionalistická a protiimigrační AfD se v celostátních průzkumech umístila na druhém místě z pátého ve volbách v roce 2021, což je posun, který by mohl Německu ztížit vytvoření stabilní většiny vzhledem k tomu, že ostatní strany s ní odmítají spolupracovat.
Diskuse