30. 10. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Milan Jungmann
30. 10. 2002
Milan Jungmann, Literárky - můj osud. Kritické návraty ke kultuře padesátých a šedesátých let s aktuálními reflexemi. Atlantis, Brno, 1999, 408 stran. ISBN 80-7108-182-5. 336 Kč.

"Odmítl jsem se účastnit kulturního provozu, založeného na soustavě falešných axiomat, nic neznamenajících pojmů, pseudoproblémů ... a tím se zřekl společné řeči. Nyní, když tato doba pominula, jen zírám. Poslouchám ty, kteří [kritizovali mou nečinnost], jak teď pronášejí pravdy, které já zastávám deset nebo dvacet let. A zmaten zjišťuju, jak těm pravdám propůjčují výraznost a realitu, kterou jim já propůjčit nemůžu. Zůstávám divákem. A tak zbývá jenom poznamenat - ale bez ironie! - že ta nejpitomější zaklínadla ze začátku padesátých let, ta nejperverznější anatémata sovětské publicistiky nad těmi, kdo nešli v jednom šiku se svým lidem, se dočkala groteskního potvrzení.

(...)

...uzavřený systém se nerozpadl následkem toho, že neobstál při konfrontacích s lepšími alternativami, ale protože se rozdrolil zevnitř. A právě v tomto procesu se objevil zvláštní jev: Iniciativní otázky mohl nastolovat jen ten, kdo se k nim prodíral prostřednictvím oné společné řeči. Objevoval dávno objevené - ale hodnota jeho pseudoobjevu byla v tom, že tak činil jako homo politicus, to znamená: v pravou chvíli. A to mohl udělat jedině proto, že byl v tom uzavřeném, drolícím se systému zabydlen."

Josef Vohryzek, O diváctví, Listy, 15. srpna 1968.

Jinými slovy, jak jsem nedávno napsal v článku o Kunderově rané poezii,

Je to stejné všude na světě, bez ohledu na režim. Ti, kteří přijdou s něčím skutečně novým a dramaticky odlišným od všeho, co dosud existovalo, se drtivou většinou setkávají s neporozuměním a umírají v zapomenutí a v bídě. Až po nich pak obyčejně přijde druhá generace "novátorů", kteří podají veřejnosti to, co jí zapomenutí géniové nedokázali srozumitelně sdělit, v rozmělněné a v předžvýkané formě. Tito příslušníci "druhé generace" jsou pak nekriticky oslavováni jako skuteční novátoři. Má-li být nová věc přijata, nesmí být natolik nová, aby byla konvenčnímu vidění neviditelná.

To, konec konců platí o každé situaci. Pokud není zkušenost těch, kteří rozhodují, internalizována na základě jejich vlastních zážitků, je možno hovořit jazyky andělskými i ďábelskými o skutečnostech, které vnější svět považuje za dávno akceptované banality; lidem, kteří to nezažili na vlastní kůži, budou "novoty z venku" vždycky připadat nepřesvědčivé, podivné a výstřední.

Jungmannovo svědectví o práci Literárních novin/Literárních listů a Listů od jejich vzniku v roce 1952, kdy byly založeny jako stalinský nástroj kontroly nad kulturou a literaturou, až do druhé poloviny šedesátých let, kdy se absolutně vymkly politické kontrole komunistického režimu a byly nakonec v roce 1969 zakázány a jejich redaktoři existenčně zlikvidováni, je pozoruhodnou ilustrací výše citovaných tezí. Přitom není sporu o tom, že dlouhý proces osvobozování Literárek od komunistické ortodoxie vedl k vzniku jednoho z nejlepších, ne-li vůbec nejlepšího novinářského periodika v Čechách za celé dvacáté století, i když období jeho nejvyšší slávy trvalo sotva tři - čtyři roky a i když někteří mladí literární historici, kteří toto období nezažili a časopisu nedokázali porozumět, jeho význam dnes zkreslují a zpochybňují.

Šlo, jako obvykle, nikoliv o ideologii, ale nakonec o integritu, morálku a slušnost.

30. 10. 2002
Američtí diplomaté a vojenští odborníci tvrdili v úterý, že prý plyn, jímž napustily ruské speciální jednotky moskevské divadlo, které přepadli čečenští teroristé, byl prý zřejmě derivát opia. O den předtím tvrdil jeden britský odborník, že prý jde o novou verzi tzv. plynu BZ (viz zde). Tentýž názor zastávají i někteří další odborníci. (Informace v angličtině jsou např. zde.)
30. 10. 2002
Kdybych napsal, že někteří Romové lžou a kradou, budu obviněn z rasizmu, přestože jsem neřekl nic špatného (koneckonců "bili taky kradou", jak mě ujistila jedna dáma, když jsem jí v samoobsluze vysvětloval, kde je pokladna) a hlavně nic nového. Objevem pro mnoho lidí ale bude fakt, že mnozí z Romů, kteří "gádžům" lžou naprosto bez zábran, se mezi svými chovají naprosto morálně - dokonce morálněji, než se mezi sebou chová většina "gádžů".
30. 10. 2002
Traduje se, že voliči v Moravskoslezském kraji preferují levici. Ještě před čtyřmi lety byl tento region považován za baštu ČSSD. Vyjimkou byly pouze předloňské volby do krajské samosprávy, kdy zde získala největší podporu kandidátka ODS s volebním lídrem Evženem Tošenovským. Na druhém místě tenkrát skončila KSČM. ČSSD se umístila až na čtvrtém místě za Čtyřkoalicí. Uvnitř krajské organizace ČSSD z toho bylo tenkrát velké zklamání. Předseda krajského výkonného výboru - bohumínský starosta Petr Vícha sociálnědemokratickým voličům přislíbil, že provedou potřebnou analýzu, aby ČSSD levicové voliče v kraji příště oslovila a neponechala iniciativu komunistům.
30. 10. 2002
Jako člen poroty, který navrhl, aby letošní cena za firemní dárcovství VIA BONA šla do Philip Morris, bych chtěl k polemice o správnosti či mravnosti takového rozhodnutí dodat pár drobností.
30. 10. 2002

Čtenář Zdeněk Horáček na zdejším Fóru napsal:

29. 10. 2002 22:39:21

Stejný hovado.......

Zdeněk Horáček

Jsem ze Znojemska a volil jsem pana Železného v dobré víře, že je to kandidát schopný zabránit neúměrnému vlivu bolševiků u nás. První, co udělal po svém zvolení byla žranice s přáteli, kam pozval svou kamarádku Martu Bayerovou. Je mi z něho na blití, protože se ukázal stejný hovado, jako ti ostatní.

29. 10. 2002 22:41:17

Zapomněl jsem napsat .......

Zdeněk Horáček

soudružka Bayerová je komunistickou poslankyní.

Co k tomu dodat? Kde žil pan Horáček po dobu posledních třinácti let? Skutečně ho přesvědčil svým chováním v České republice Vladimír Železný, že je to důvěryhodný kandidát?

Zdá se, že obava z komunistů může zastínit všechno. Jenže - nejsou v současnosti v ČR i jiné problémy než jen nebezpečí komunistů...?

Ondřej Neff v Neviditelném psu kritizuje všechny, kdo nyní v českých médiích nad vítězstvím Železného bědují. Železný zvítězil a oni ne, to se počítá, argumentuje. Je to skutečně jen tak jednoduché?

A je skutečně v civilizované společnosti chvályhodným měřítkem úspěchu (jen) podnikatelský úspěch, za každou cenu?

Mimochodem, myslím, že je správné, že na Znojemsku zvítězil Vladimír Železný. Je to užitečným poučením o tom, co si myslí normální lidi a že možná je zapotřebí jiných způsobů, jak s nimi rozumně komunikovat.

Názory lidí na Znojemsku jsou totiž zcela legitimní, stejně jako názory "pražských elit". Ti lidé mají v demokracii právo myslet si cokoliv. Jenže, zřejmě dochází při jejich vnímání světa k určitým komunikačním zkratům. Možná by bylo rozumné se zamýšlet nad tím, co je podstatou této neschopnosti vnímat realitu.

29. 10. 2002
Kdo se někdy účastnil s Vladimírem Železným veřejné diskuse, ví, že to není zrovna důvěryhodný člověk s integritou. Nakonec stačí analyzovat namátkou libovolný jeho monolog v pořadu Volejte řediteli. Tyto monology jsou proslulé Železného bezostyšnou - nazvěme to eufemisticky - "subjektivností".

Vladimír Železný je v současnosti v ČR stíhán za tři trestné činy. Mezinárodní arbitráž ho odsoudila za podvod na obchodním partneru, firmě CME, jíž nedávno podstatnou část Železného dluhu (28,9 milionů dolarů) zaplatili Železného ochránci. Přesto však ho občané Znojemska, zřejmě v naději, že je Vladimír Železný snad uvede do "velkého (čti televizního!) světa", nyní zvolili hned v prvním kole do Senátu. Diskredituje to český Senát, že v něm zasedne osoba, proti níž jsou vedena hned tři trestní vyšetřování?

(Komentář Jana Čulíka, který se vysílal v úterý 29. 10. v 18. 10 na rozhlasové stanici ČRo 6 v pořadu Názory a argumenty.)

28. 10. 2002

Jestliže Moskva nyní zasáhne proti Čečensku tvrdě, bude to znamenat, že extremisté zvítězili, argumentuje Frank Judd, bývalý náměstek britského ministra zahraničních věcí a nynější "zpravodaj" parlamentního shromáždění Rady Evropy pro otázky Čečenska a spolupředseda společné pracovní skupiny Rady Evropy a ruské Dumy pro Čečensko.

29. 10. 2002

Minulou středu obsadilo čečenské komando moskevské Divadlo na Dubrovce. V sobotu bylo přes 750 zadržovaných osvobozeno, kolem padesáti teroristů bylo postříleno. Na čečenské akci nebylo nic zvláštního. Byla klasická: co nejvíce rukojmí, aby jejich případné osvobození bylo masakrem. Historická premiéra se ale dostavila v použití plynu. Lidé upadli do bezvládného stavu, který přešel u některých do bezvědomí a posléze k selhání tělesných funkcí. Rusové v pondělí na internetu věštili: bilance obětí dosáhne asi 200 obětí, 160 je takřka jistých (podle internetového serveru ruské Pravdy) - pokud 45 osob v kritickém stavu zemře. Bezpečnostní orgány jsou kritizovány, že štáb připravující operaci nepřipravil zdravotníky na to, že se setkají s oběťmi plynového útoku. Je vyčítáno, že vojenští toxikologové neinformovali zevrubně o povaze plynu, protože se jedná o vojenské tajemství. Většina obětí plynu podle komentáře P. Makarova zemřelo na neinformovanost záchranářů...

25. 10. 2002
Motto:

Ať už zpívá, o čem zpívá,
sebe básník zpívá.
Básník, jenž se přetvařuje,
červy v básních mívá.

Hrám své písně na klávesy
svého osudu.
A tak zpívám tak, jak zpívám.
Jinak nebudu.

(Milan Kundera, Člověk, zahrada širá. Praha, Československý spisovatel, 1953)

Autor loga "třešniček" pro KSČM měl zvláštní smysl pro humor a nostalgii "zavátého světa". Kritici se třešničkám smějí, jenomže on přenesl do současné komunistické strany cosi z oné naivní bezstarostnosti, kterou byla na obrazech zdobena ouška mladých svazaček. Díla socialistického realismu byla ve znamení patosu soudružství, lásky a štěstí," napsal ve svém článku Jan Paul.

Je možné, že situace na výtvarné scéně byla v Československu v padesátých letech o hodně jiná než v literatuře, ale řekl bych, že je to nepravděpodobné. A v literatuře v žádném případě nevládla "naivní bezstarostnost". Spíš strach a úzkost.

Vysoce idealizované obrazy mladých lidí či "lidumilných" diktátorů, "otců národa", vždycky symbolizovaly útlak, násilí a krveprolévání, ať pocházely ze Stalinova Ruska či z Hitlerova Německa, anebo ať dnes pocházejí ze Saddámova Iráku či ze Severní Koreje.

Pozoruhodně složité jsou i na první pohled "naivní" stalinské verše, které v první polovině padesátých let publikoval v Československu Milan Kundera. Jejich textová analýza v našem glasgowském semináři, prováděná v minulých dnech, ukázala, že zřejmě mají tak komplexní pozadí a motivaci, že už zpětně asi nebude nikdy možná řádně určit, jak to všechno bylo. (Právě proto se promlčují po mnoha letech zločiny: nikoliv proto, že by přestávaly být zločiny, ale proto, že po desítkách let od činu už nelze spolehlivě určit motivaci.)

25. 10. 2002
Ministerstvo vnitra České republiky vydalo velmi kontroverzní desatero, jímž se mají občané údajně řídit při blížícím se zasedání NATO. Občanské právní hlídky upozornily, že dokument nerespektuje české zákony a v mnoha ohledech je - podle jejich názoru - náběhem na policejní stát. Kontroverzi v této věci shrnuje v následujícím příspěvku Jan Čulík.

Tento pravidelný komentář Jana Čulíka se vysílal v pátek 25.10. v 18.10 v pořadu "Názory a argumenty" rozhlasové stanice Český rozhlas 6.

25. 10. 2002

V pátek 1. listopadu 2002 bude mít Jan Čulík na Edinburgh University přednášku (s ukázkami) o některých nejnovějších českých filmech, nazvanou "Czech Film: A Regeneration". Koná se od 18.15 do 21 hodin na University of Edinburgh, Appleton Tower, Theatre 2, Crichton Street, Edinburgh.

18. 6. 2004

Ceník reklamy na BL

1. 10. 2002
Občanské sdružení Britské listy (OSBL) děkuje sponzorům, kteří na nás ani v tomto složitém období nezanevřeli a i nadále poskytovali prostředky na udržení chodu Britských listů.

Budeme vděční za každý drobný příspěvek, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

Všichni spolupracovníci Britských listů pracují pro časopis bezplatně; dotují časopis podstatným pracovním popř. i finančním nasazením z vlastní kapsy.

V rámci plnění slibu, že o stavu hospodaření Vás budeme pravidelně informovat, předkládáme přehled o hospodaření OSBL za září 2002.

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
30. 10. 2002 Proč hájím amerického zabijáka Tomáš  Feřtek
30. 10. 2002 Historie Literárek: zápas o morálku, integritu a slušnost Jan  Čulík
29. 10. 2002 Tribunál EU bude posuzovat Berlusconiho zákon   
29. 10. 2002 Diskredituje Senát, že se do něho dostal trestně stíhaný Železný? Jan  Čulík
29. 10. 2002 Mediální víkend: Terorismus. Senát a senátor Josef  Trnka
29. 10. 2002 Takřka symbolické: selhala koncovka František  Roček
29. 10. 2002 "Pseudohumanisté zuří" Jan  Čulík
29. 10. 2002 Obležení skončilo, protože se čečenští teroristé dívali na video   
28. 10. 2002 Čečensko potřebuje politiku, ne více ruských vojáků   
25. 10. 2002 Normalizační desatero českého ministerstva vnitra Jan  Čulík

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
23. 10. 2002 Nová kniha o bin Ladinovi   
18. 10. 2002 Měl by být svržen Saddám Husajn? Jan  Čulík
16. 10. 2002 Bude po masakru v Bali dalším terčem Británie?   
16. 10. 2002 Masakr v Bali musí znamenat, že se skoncuje s válkou proti Iráku   
9. 10. 2002 Amerika: národ, který nechce jít do války   
8. 10. 2002 Američané se už osm let snaží zabránit řešení irácké krize   
7. 10. 2002 Klíčovým faktorem při jednání Rady bezpečnosti o Iráku je ropa   
7. 10. 2002 Afghánistán: rok po zahájení války   
7. 10. 2002 Irák: Je to peklo: pohřbívají tam lidi zaživa pod asfalt   
4. 10. 2002 Válka v Iráku: Cílem je globální nadvláda USA   

Povodně a změna klimatu RSS 2.0      Historie >
21. 10. 2002 Prosba o pomoc Jiří  Svoboda
19. 9. 2002 Co chcete vědět o ochranném systému metra a bojíte se zeptat   
16. 9. 2002 IBC Pobřežní: Libor Ambrozek svým způsobem uspokojil Jaromíra Kohlíčka Štěpán  Kotrba
12. 9. 2002 Akademicky trvalá udržitelnost Topí  Pigula
11. 9. 2002 Co vlastně znamenaly nedávné záplavy Eugen  Haičman
11. 9. 2002 Obavy se potvrdily: Dioxiny ze Spolany jsou v Labi   
9. 9. 2002 Poučíme se? Tři katastrofální selhání českých vodohospodářů a nejen jich Jan  Zeman
9. 9. 2002 Pražské metro: Subterra čerpá tam, kam ji poslalo město Praha Štěpán  Kotrba, Radek Mokrý
6. 9. 2002 Spolana: Místo seriózní odpovědi přišla snaha o diskreditaci Štěpán  Kotrba

Školství RSS 2.0      Historie >
30. 10. 2002 (Britské) univerzity "potřebují vybírat vysoké školné, mají-li obstát v mezinárodní konkurenci"   
11. 10. 2002 NATOidní normalizace? Účast na politickém školení je zase povinná... Václav  Votruba
9. 10. 2002 Škola včera, dnes... a možná ještě zítra Darius  Nosreti
23. 9. 2002 Skandál se známkováním britských maturit   
3. 9. 2002 Učitelé, zvedněte hlavu! Výzva k vyhlášení stávky   
2. 9. 2002 Klubko zmijí
aneb zneprůhlednění veřejné zakázky MŠMT na školení ICT koordinátorů
Jan  Wagner
30. 8. 2002 Učitelé nemohou hradit škody po povodních ze svých platů Radek  Sárközi
8. 8. 2002 Kritické myšlení   
3. 7. 2002 Vysvědčením se nemají děti trápit Pavel  Bráborec
20. 6. 2002 Hledají se odborníci na integraci Romů do českého školství   

Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
21. 10. 2002 Sex nebo vztah?   
2. 10. 2002 Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích   
29. 9. 2002 Feminismus - zbraň ženské emancipace Jean Bethke Elshtain
23. 9. 2002 Feminismus jako "mediální bublina" Eva  Presová
22. 9. 2002 Británie: další smrt malého dítěte, další selhání sociálních služeb   
17. 9. 2002 Nečisté kšeftovanie s právami žien Lubomír  Sedláčik
16. 9. 2002 Prostitutky: jsou terčem obrovské míry násilí   
5. 9. 2002 "Ale já nejsem žádná feministka" Jan  Čulík
28. 8. 2002 Postavení žen Vojtěch  Polák
19. 8. 2002 Velká Británie: Velký růst domácího násilí - a co v ČR?   

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
20. 9. 2002 Programovým komorníkům v České televizi Vítězslav  Čížek
18. 9. 2002 Jaké byly včerejší Události v České televizi? Jan  Čulík
17. 9. 2002 "Nová" Česká televize Fabiano  Golgo
17. 9. 2002 Britská vláda vynucuje od nového digitálního televizního okruhu přísné programové podmínky   
16. 9. 2002 Skandál v BBC? Jan  Čulík
23. 8. 2002 Monitor Jana Paula: Česká televize se lepšila postupně Jan  Paul
22. 8. 2002 Digitální média veřejné služby II - příprava digitální televize Zdeněk  Duspiva
15. 8. 2002 Tragický Klepetko Filip  Rožánek
15. 8. 2002 Dobrá Markéta Fialová   
14. 8. 2002 Monitor Jana Paula: Povodňový pragocentrismus České televize? Jan  Paul