11. 9. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
11. 9. 2002

Co vlastně znamenaly nedávné záplavy

Mediálním tématem číslo jedna jsou samozřejmě neustále záplavy. Chtěl jsem se původně pouze zamyslet nad úrovní ekologického myšlení v naší zemi, inspirovaly mne k tomu některé "kritické reakce" na můj poslední článek. Při psaní textu jsem si ale uvědomil, že jde o složitější a hlubší problém. Komunismus nezdevastoval zemi jen ekonomicky, ale dokázal zdevastovat i lidské myšlení. Náprava tohoto stavu potrvá zřejmě několik generací, pokud se toho ovšem ve zdraví dožijí.

Je samozřejmé, že fóra BL neukazují nějaký reprezentativní vzorek české populace. Spíše zde platí pravidlo, že moudrý mlčí, zatímco hlupáka je všude slyšet. Prázdné sudy prostě nejvíce duní. Přesto jsou fóra BL zrcadlem, některých tendencí v české společnosti, byť pokřiveným. Omlouvám se, prosím, všem, kterým jde o věcný a konstruktivní dialog. Nebojím se kritiky, můj minulý text si jí zasloužil, především proto, že jsem svá tvrzení nepodepřel žádnými konkrétními fakty. Bylo to proto, že neměl k dispozici svou knihovnu a archiv což jsem ale uvedl.

Nazývat ochránce přírody ekoteroristy, jako to činní jeden mudrlant, je vrchol lidské omezenosti a primitivismu. Vůbec bych se o takovém žvástu nezmiňoval, kdyby podobný "názor" nebyl v české kotlině běžný. Vůči současným ekologickým iniciativám mám spoustu výhrad. Vadí mi jejich přehnaná ideologičnost a s ní související vidění světa jako spiknutí. Vadí mi také to, že se ve svém boji proti jaderné energii často stávají nástrojem různých uhelných a ropných lobby. Přesto jim ale fandím a jsem rád, že jsou na tomto světě i jedinci, kterým jde o více než o vlastní prospěch. Mnoho lidí nechápe, že něco podobného je vůbec možné, a hledá u nich raději různé postranní nečisté úmysly. Podle sebe soudím tebe, říká se.

Mé časté citace ze starších prací Václava Havla působí na mnohé jako červená barva na krocana, zůstávám však věrný sám sobě a odmítám se přizpůsobovat průměru. Havel prezident mne příliš nezajímá, Havel myslitel mi toho dal opravdu hodně. Ve svém devadesátém šestém dopisu z vězení píše tato slova: "...v posledních letech jsem poznal několik inteligentních a slušných lidí, které jejich osud poznamenal velmi zřetelně a podle mého názoru velmi tragicky: zatrpkli, zanevřeli na lidi i na svět a ztratili víru v cokoliv.

Nezávisle na sobě se dopracovali k přesvědčení, že lidé jsou špatní, sobečtí a zlí, že nikomu nelze věřit a nikomu nemá smysl pomáhat, že nestojí za to o něco usilovat a cokoliv napravovat, že všechny mravní zásady, vyšší cíle a nadosobní ideály jsou jen naivními utopiemi a že je třeba přijmout svět 'takový, jaký je', tj. nezměnitelně špatný a zařídit se podle toho. To znamená na nikoho a na nic se neohlížet, starat se jen o sebe a snažit se pokud možno v klidu a nenápadně dožít svůj život."

Tento text je datován 3. 10. 1981. V roce 2002 můžeme říci, že se změnou režimu podobných jedinců nejen neubylo, ale spíše naopak jich přibývá. Je to proto, že zmizely komunistické "jistoty" a nebyly ničím nahrazeny. Jen málokdo pochopil, že skutečná životní jistota je vnitřní stav, který není jednoduše přenosný, ale ani zastupitelný nějakou hmotnou pseudojistotou. Lidé raději chápou okolní svět jako svinstvo a každého komu nerozumí jako hlupáka nebo darebáka.

Havel dále píše: "Schválně si všimni, že když Ti někdo začne nápadně často zdůrazňovat, jaké je to všechno kolem svinstvo, bývá to neklamným signálem, že se sám na nějaké menší svinstvíčko chystá." Jak ale toto souvisí s ekologií? Velmi hluboce, protože žijeme ve světě, který odmítá ideje. Každý idealista, tedy i ekologický aktivista, je pro většinu lidí podezřelý a ti se ho snaží ostrakizovat. Ještě jednou cituji z Havlova dopisu: "Každá životní smysluplnost, byť by měla podobu sebedramatičtějšího tázání a pochyb, se vyznačuje určitým přesahem lidské existence za hranice její pouhé 'sebepéče' - k druhým lidem, ke společnosti, k světu." Tohoto se však v naší zemi zoufale nedostává.

Ve svém minulém článku jsem se pokusil vidět problematiku současných povodní v trochu obecnějším kontextu a upozornil jsem na možnost příchodu mnohem větší ekologické katastrofy než byla tato. To není naštěstí(!) zdaleka jen můj názor. Uváděl jsem např. některé všeobecně známé faktory (přehrady, necitlivé regulace, rozorávání mezí, "chemické odlesňování", meliorace...), které způsobily narušení systému přirozené přírodní rovnováhy. Chtěl jsem tím říci, že lidská činnost zatěžuje životní prostředí v mnoha oblastech současně. Když lidé popisují ekologickou krizi jako celek, obvykle poukazují na různé výzvy, které vyžadují odpověď, sestavují seznam hesel. Neodpovědné využívání zdrojů, znečišťování vzduch a půdy, změna klimatu, desertifikace (šíření pouští), zmenšující se zásoby vody, zánik živočišných a rostlinných druhů etc.

Nicméně seznamy, jako je výše uvedený, nevyjadřují skutečnou krizi v celém jejím rozsahu. Pro každou z těchto hrozeb lze předložit určitá konkrétní opatření. Existuje velké množství různých scénářů a studií, které se snaží problematiku řešit. Tyto scénáře a studie totiž přehlížejí skutečnost, že různé aspekty krize jsou spolu spojeny a nemohou být od sebe izolovány. Skutečné nebezpečí krize spočívá v tom, že oheň hoří současně na mnoha místech. Nebezpečí každého ohně vzrůstá. Jak jej ale uhasit, když ve skutečnosti požaduje zásah na všech frontách zároveň? Domníval jsem se ve své naivitě, že tento problém je každému znám, proto jsem jej jen opsal jednou větou.

Na podobné téma ostatně diskutují účastníci konference o trvale udržitelném rozvoji v Johannesburku. V pátek dokonce hovořili o vlivu globálního oteplování na častý výskyt povodní. Kdyby samozřejmě měli možnost promluvit si s některým z "géniů" publikujících na fóru BL, nikdy by je takový "nesmysl" nenapadl. Ve skutečnosti ale se stává, že slunce během července velice intenzivně prohřívá vzduch nad skandinávským poloostrovem a nad Ruskem. Severní část Evropy se tak postupně stává teplejší než oblast evropského kontinentu asi tak v úrovni Švýcarska. Tento rozdíl teplot má vliv na cyklony, vzdušné masy, které směřují od Atlantského oceánu nad pevninu. Místo aby cyklony postupovaly jako obvykle ze západu na východ, začnou se velmi pomalu pohybovat k severovýchodu nebo z jihu na sever. Tam je ovšem díky intenzivnímu slunečnímu svitu teplejší vzduch stoupající nahoru. Tento vzestupný proud postupně ohne cyklonu jakoby do protisměru. Vzniknou tak vlastně dvě cyklony pohybující se v různých výškách. V takovém chaotickém prostředí se samozřejmě mraky začnou chovat zcela jinak než se běžně chovají. Točí se ve spirále na jednom místě a navíc ve dvou vrstvách. Tento jev popsal již před sto lety německý meteorolog van Bedber a označil tuto povětrnostní situaci jako typickou před začátkem povodní. Mraky se letos daly do rotačního pohybu nad jihem Čech a ještě je vítr zahnal do horské nálevky mezi Šumavou a Novohradskými horami. Oblaka plná vody tak setrvala nad oblastí ještě déle než normálně. Mraky se točí nad jedním místem tak dlouho, dokud nepřestanou vzestupné vzdušné proudy cyklonu ohýbat, což může trvat i několik dní.

Je pravda, že v našem klimatickém pásmu jsou povodně relativně běžnou záležitostí. Potíž je v tom, že nikdy dříve jsme zde neměli ohromná skladiště jedovatých chemikálií. Nikdy dříve jsme zde také neměli přehrady. Vývoj povodně na Vltavě v Praze byl totiž výsledkem střetu povodňové vlny na odtoku z vltavské kaskády a povodňové vlny na Berounce. Při porovnání této povodně s kulminacemi historických povodní, které jsou zaznamenány od roku 1827, zjistíme že, kulminace letošní povodně v Praze byla přibližně o 800 m3.s-1 větší než doposud největší změřená povodeň v březnu 1845, která byla ovšem v období tání sněhu. Největší letní povodeň způsobená pouze srážkami byla v září 1890, při které byl pobořen Karlův most. Ta má kulminaci přibližně o 1300 m3.s-1 nižší než srpen 2002.

Podle povodňových značek ze září 1890, kterých je po Praze nejvíce, byla nyní voda na levém břehu Vltavy (prostor Smíchova a Kampy) o 110 až 150 cm výše. Na pravém břehu Vltavy na Novotného lávce byla výše o 70 cm, avšak v Karlíně u budovy Ústředního vojenského archivu byla voda o téměř 3 m výše než v roce 1890. Na jednom místě na levém břehu nad Karlovým mostem bylo možno porovnat stopy po maximální hladině s povodňovými značkami z let 1845 a 1784. Nad značkou z března 1845 byla voda o 75 cm výše, nad značkou z roku 1784 byla voda o 55 cm výše. Vyšší značky podle dostupných publikací již v Praze nejsou. (Informace, které zde uvádím, čerpám z oficiálních stránek Českého hydrometeorologického ústavu.)

Z tohoto snad jednoznačně vyplývá, že šlo o dosud největší povodeň v nám známé historii. Že je tu hlavním podezřelým vltavská kaskáda, jako jakýsi akumulátor destruktivní energie, je alespoň pro mne mimo jakoukoliv pochybnost. V současné době jsou povodně mnohem větším rizikem než kdykoliv dříve. Případ Spolany nebo metra toto snad ilustrují jednoznačně. V sázce jsou i další věci. Např. kolaps elektrických a telefonních sítí, na kterých je v současnosti závislá naše existence. To jen ukazuje zranitelnost této civilizace i s jejími sofistikovanými technologiemi. Ukazuje se, že před záplavami nás pořád nejlépe ochrání rychlé nohy, nikoliv nějaké "dokonalé" zabezpečovací systémy.

Stejným problémem je kolaps čističek. Nikdy dříve jsme je nepotřebovali, protože nikdy dříve jsme nevypouštěli takové množství škodlivého odpadu. Nebo toto snad nemá negativní vliv na životní prostředí? Bohužel má a já nejsem přesvědčen, že jsme schopni jej v tuto chvíli zhodnotit. Rozhodně můžeme říci ale, že se množství škodlivých látek díky povodním dostane do potravinového řetězce a jejich negativní působení se může projevit až za několik let. Kdo neví, o čem mluvím, ať si přečte nějakou odbornou ekologickou publikaci. Ekologie je totiž uznávaná a respektovaná věda, která se vyučuje na univerzitách. Já s hrůzou zjišťuji, že jsou u nás lidé, kteří toto neví.

Ono je to ale ve skutečnosti bohužel jedno. Ti, kteří rozumí ekologické problematice, toho vůči konzumnímu světu příliš nezmohou. Jan Keller říká: "Světová ekonomika je nesena imperativem maximalizace zisku, a to bez ohledu na sociální a ekologické otázky...Chování konzumentů vychází z téhož ekonomického kalkulu. Každý si snadno spočte, že pokud by se on začal chovat ekologicky citlivěji, planetě to nepomůže a někdo druhý za něj projezdí kilometry, o které on přírodu ušetřil. Politika zprava a bohužel i zleva dává této úvaze plné požehnání."

Pokud se nezmění hodnotový systém této civilizace, ekologická katastrofa je nevyhnutelná. Toto poznání se nezrodilo v mé hlavě, já se s ním pouze ztotožnil. Shrnu své myšlenky. Jediným viníkem možné ekologické katastrofy je lidská arogance, zaslepenost a hloupost. Nic nenasvědčuje tomu, že by se lidé chtěli změnit, těch, kteří se o to snaží je příliš málo a nemají moc rozhodovat. Jan Werich říkával, že boj s blbostí je jediný boj, který se nedá vyhrát, ale přesto s ním člověk nesmí nikdy přestat. To je i mé krédo. Ekologickou krizi nevyřešíme systémovým způsobem, ale jen změnou vlastního vědomí. K tomu máme ovšem v Čechách opravdu hodně daleko.

Nejsme zaostalí jen ekonomicky, ale i intelektuálně, duchovně a samozřejmě morálně. To jsou totiž vše spojité nádoby. Nechce se mi moc psát o morálce, dnes se to nenosí. Nicméně morálka není nějaké tupé dodržování nějakých zásad, ale především stav lidského ducha. Třeba takový Hitler měl své zásady. Byl zapřisáhlý abstinent, vegetarián a nekuřák. Mějme se na pozoru před posuzováním něčí morálky podle vnějších znaků. Mějme se na pozoru před různými mravokárci a samozvanými soudci, kterých je v této zemi vskutku požehnaně. Já myslím, že skutečná mravnost se v člověku probouzí tehdy, když si uvědomí, že smysl jeho bytí není maximalizace soukromého zisku ani závody v konzumu. V tomto kontextu se mi naše společnost jeví jako bytostně nemravná. Zní to banálně. Pravda bývá někdy banální. Ovšem je potřebné si uvědomit, že krachu každé kultury vždy předcházel mravní úpadek. Kultura potřebuje étos, jinak degeneruje.Žádný étos nemůže být založen na sobeckém konzumním hédonizmu. Dokonce i modly dneška, věda, technika a dokonce i ekonomika jsou tímto pokleslým jevem zasaženy.

Intelektuální růst mladé generace je dnes negativně ovlivňován médii a tzv. průmyslem volného času (převážně reklamou), což vede k návyku na pasivní druhy zábavy, k pouhému vnímání emotivních zážitků, k intelektuální pohodlnosti a povrchnosti a k útlumu tvůrčích schopností. Důsledkem je pak taková volba životního zaměření a povolání, která slibuje dobrý příjem bez velké námahy.Náročné studium matematiky a dalších věd je příliš namáhavé, takže i státy jako USA nebo Německo musí "importovat mozky" z Číny nebo Indie. Přesto je změna možná, byť podnět k ní stěží vzejde z českého konformního a intelektuálně i duchovně sterilního prostředí. Ekonomická teorie ve světě již opouští paradigma založené na představách neustálého růstu objemu výroby, byť v praxi ještě platí. Nové paradigma, které by mělo vytvořit základ pro koncepci trvale udržitelného rozvoje, se v bolestech rodí. Jak to celé dopadne, ukáže čas.

                 
Obsah vydání       11. 9. 2002
11. 9. 2002 Rok po 11. září - Spojenci se neshodnou
11. 9. 2002 Případ mrtvého Roma byl vrácen inspekci MV k náležitému šetření
11. 9. 2002 Co vlastně znamenaly nedávné záplavy Eugen  Haičman
11. 9. 2002 Výzva Tisíciletí v Evropě unavené z válek Jaroslav  Pour
11. 9. 2002 Obavy se potvrdily: Dioxiny ze Spolany jsou v Labi
10. 9. 2002 Cherish znamená "chovat láskyplně v srdci" Jan  Krondl
11. 9. 2002 Před rokem začala tragédie Dan  Pech
11. 9. 2002 Škromachovo tažení proti mládeži Petr  Jindra
11. 9. 2002 RRTV: Železný jako kandidát do Senátu "smí vysílat Volejte řediteli"
11. 9. 2002 Neuvěřitelný Dostál Petr  Štěpánek
11. 9. 2002 Referují Britské listy a MFD o kampani proti Kavanovi objektivně? Jan  Čulík
11. 9. 2002 Umanutost obhajoby Jana Kavana
9. 9. 2002 Nenabitá puška visiaca na stene Lubomír  Sedláčik
9. 9. 2002 Při americké simulaci války proti Iráku Spojené státy prohrály
9. 9. 2002 Pražské metro: Subterra čerpá tam, kam ji poslalo město Praha Štěpán  Kotrba, Radek  Mokrý
11. 9. 2002 Průhledné financování BL Petr  Tůma
10. 9. 2002 BL podávají trestní oznámení na bývalého jednatele Občanského sdružení Britské listy
10. 9. 2002 Případ Tomáš Pecina: Naléhali jsme dlouho, avšak bezvýsledně. Nyní nelze reagovat jinak než podáním trestního oznámení Jan  Čulík
9. 9. 2002 Jak česká literatura zapomněla, kterak jí kdysi pomoženo bylo - a pomoženo opětovně býti může Jaroslava  Čajová
9. 9. 2002 Pomáhejme si sami, a i bůh pak popřeje zdaru dílu šlechetnému František  Palacký
9. 9. 2002 Uznáno jest, že literatura stala se nám pravou studnicí života národního František  Palacký
9. 9. 2002 Asociace ve prospěch spisovatelstva českého - není-li to myšlenka neméně vábná nežli šlechetná? František  Palacký

Povodně a změna klimatu RSS 2.0      Historie >
11. 9. 2002 Co vlastně znamenaly nedávné záplavy Eugen  Haičman
11. 9. 2002 Obavy se potvrdily: Dioxiny ze Spolany jsou v Labi   
9. 9. 2002 Poučíme se? Tři katastrofální selhání českých vodohospodářů a nejen jich Jan  Zeman
9. 9. 2002 Pražské metro: Subterra čerpá tam, kam ji poslalo město Praha Štěpán  Kotrba, Radek Mokrý
6. 9. 2002 Spolana: Místo seriózní odpovědi přišla snaha o diskreditaci Štěpán  Kotrba
5. 9. 2002 Spolaně během unikly během povodní i další chemické látky z odpadních vod a jímek... Štěpán  Kotrba
3. 9. 2002 O vodě vyháněné a o krátkozrakosti Jaromír S. Morávek
2. 9. 2002 Povodeň u Spolany? Normální soutok Vltavy a Labe Jiří  Šoler
2. 9. 2002 Povodňové pojišťovnictví: Kupte redaktorům kalkulačku! Dalibor  Žůrek
30. 8. 2002 Poslanče Šplíchale, odmítám vaši kritiku novinářů Jiří  Kolařík
29. 8. 2002 Spolana: Vedení by šlo sedět, kdyby přišla jen stoletá voda, řekl Papež Štěpán  Kotrba, Radek Mokrý
29. 8. 2002 Povodňové škody? Ať je zaplatí ti chudší! Dalibor  Žůrek
29. 8. 2002 Tisková zpráva Spolany nadále zamlžuje, co bylo obsahem kontejnerů u Štěpánského mostu Štěpán  Kotrba

Globální oteplování RSS 2.0      Historie >
11. 9. 2002 Co vlastně znamenaly nedávné záplavy Eugen  Haičman
5. 9. 2002 Colin Powell se stal terčem ostrých útoků na summitu v Johannesburgu   
14. 8. 2002 OSN: Více než 2 miliardy lidí trpí nedostatkem vody   
13. 8. 2002 Vědci: na chaos, způsobovaný záplavami, si budeme muset zvyknout   
13. 8. 2002 Starobylé organismy, konzumující metan, možná pomohou zastavit globální oteplování   
13. 8. 2002 Greenpeace ukázala, jak v Arktidě skoro úplně roztál ledovec   
21. 3. 2002 Trvalé podnebné změny už nastaly, avšak co je způsobilo?   
20. 3. 2002 V Antarktidě se rozpadl obří ledovec   
21. 2. 2002 Václav Klaus a Země na prodej Radek  Batelka
28. 1. 2002 Bill Clinton: "Úkolem pro 21. století je tolerance a otevřenost"   
15. 10. 2001 Bill Clinton: V bohatých zemích se musí lidé zbavit svého krátkozrakého sobectví